Ultimátum, které dal Brusel vládě v Bělehradu na vydání Ratka Mladiče do Haagu, vypršelo a bývalý generál je i po 30. dubnu nejhledanějším mužem Evropy. Srbsko na to podle všeho doplatí pomalejším přibližováním k unii.
Někdejší velitel bosenskosrbských sil je obžalován z genocidy v souvislosti s masakrem, při němž bylo v roce 1995 ve Srebrenici zabito osm tisíc bosenských Muslimů a který je označován za nejhorší podobný incident, jaký se v Evropě odehrál od konce druhé světové války. Další bod obžaloby se týká obléhání Sarajeva, jež si v polovině 90. let vyžádalo více než jedenáct tisíc životů.

Má se za to, že Mladić se ukrývá v Srbsku, s pomocí nejvěrnějších stoupenců někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten nedávno zemřel ve vězení haagského tribunálu pro stíhání zločinů v bývalé Jugoslávii a jeho sympatizanti - především z armádních kruhů - považují čtyřiašedesátiletého exgenerála za "válečného hrdinu".
Ještě minulý pátek srbský ministr zahraničí Vuk Drašković podle vlastních slov věřil, že Mladić by mohl být dopaden v několika příštích dnech.

"V opačném případě to bude vítězství protievropských sil v Srbsku. Nebudou však mít důvod k oslavám, protože mohou vyhrát bitvu, ale ne válku," prohlásil se zachmuřeným výrazem šéf srbské diplomacie po schůzce s evropským komisařem pro rozšíření Ollim Rehnem.
Drašković současně varoval, že nebude-li Mladić zatčen do konce dubna, jak požaduje unie, srbské úřady zasáhnou proti bezpečnostním a zpravodajským složkám, které mu poskytují ochranu.

Srbský premiér Vojislav Koštunica koncem března slíbil komisaři Rehnovi a hlavní žalobkyni haagského tribunálu Carle del Ponteové, že generál bude zatčen v uvedeném termínu. A pokud se tak nestane do zítřka, Koštunica chce přednést zvláštní projev k národu a Evropské unii.
Ve stejný den se už ovšem Rehn sejde s del Ponteovou. Haagský tribunál se údajně do té doby zdrží komentáře k vývoji kolem Mladiče. Eurokomisař Rehn upozornil, že vztahy mezi Bělehradem a unií se ocitly "ve velmi kritickém bodu".
"Srbsko si musí vybrat - a dát přednost své evropské budoucnosti před nacionalistickou minulostí. Situace je velmi jasná - jestliže Ratko Mladić nedorazí do Haagu do konce dubna, nezbude nám jiná možnost než přerušit se Srbskem rozhovory o přibližování k unii," anoncoval komisař koncem minulého týdne.

Bělehradu se tak nejspíš vzdálí asociační dohoda s Bruselem, jež má dát Srbům vyhlídku na členství v unii a zajistit výhody v obchodních stycích i těsnější politické vztahy s evropskou pětadvacítkou.
Srbský ministr Rasim Ljajić, který odpovídá za spolupráci s Haagem, uvedl, že úřady mají seznam již 130 lidí ze srbské komunity v Bosně, kteří v minulosti Mladičovi pomohli.

"Máme více informací než kdy dříve, ale EU chce vidět výsledek, ne naše snahy," citovala Ljajiče agentura AFP.
A ministr zahraničí Drašković si postěžoval: "Já jsem sice formálně šéfem týmu srbských vyjednávačů o vstupu do unie. Ale skutečnými šéfy jsou uprchlíci hledaní tribunálem, protože na nich závisí pokračování rozhovorů."

V minulosti se již několikrát objevily spekulace, že Mladić byl, nebo bude brzy dopaden. I když se však v posledních měsících podařilo zatknout několik jeho spojenců, podle některých analytiků úřady zdaleka nevědí, kde se generál skrývá.
Pro Bělehrad navíc přichází napětí ve vztahu k Bruselu v delikátní chvíli. Srbské orgány musí čelit odstředivým tendencím kosovských Albánců a Černá Hora má koncem měsíce v referendu rozhodovat o svém setrvání ve svazku se Srbskem.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist