Ultimátum, které dal Brusel vládě v Bělehradu na vydání Ratka Mladiče do Haagu, vypršelo a bývalý generál je i po 30. dubnu nejhledanějším mužem Evropy. Srbsko na to podle všeho doplatí pomalejším přibližováním k unii.
Někdejší velitel bosenskosrbských sil je obžalován z genocidy v souvislosti s masakrem, při němž bylo v roce 1995 ve Srebrenici zabito osm tisíc bosenských Muslimů a který je označován za nejhorší podobný incident, jaký se v Evropě odehrál od konce druhé světové války. Další bod obžaloby se týká obléhání Sarajeva, jež si v polovině 90. let vyžádalo více než jedenáct tisíc životů.

Má se za to, že Mladić se ukrývá v Srbsku, s pomocí nejvěrnějších stoupenců někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten nedávno zemřel ve vězení haagského tribunálu pro stíhání zločinů v bývalé Jugoslávii a jeho sympatizanti - především z armádních kruhů - považují čtyřiašedesátiletého exgenerála za "válečného hrdinu".
Ještě minulý pátek srbský ministr zahraničí Vuk Drašković podle vlastních slov věřil, že Mladić by mohl být dopaden v několika příštích dnech.

"V opačném případě to bude vítězství protievropských sil v Srbsku. Nebudou však mít důvod k oslavám, protože mohou vyhrát bitvu, ale ne válku," prohlásil se zachmuřeným výrazem šéf srbské diplomacie po schůzce s evropským komisařem pro rozšíření Ollim Rehnem.
Drašković současně varoval, že nebude-li Mladić zatčen do konce dubna, jak požaduje unie, srbské úřady zasáhnou proti bezpečnostním a zpravodajským složkám, které mu poskytují ochranu.

Srbský premiér Vojislav Koštunica koncem března slíbil komisaři Rehnovi a hlavní žalobkyni haagského tribunálu Carle del Ponteové, že generál bude zatčen v uvedeném termínu. A pokud se tak nestane do zítřka, Koštunica chce přednést zvláštní projev k národu a Evropské unii.
Ve stejný den se už ovšem Rehn sejde s del Ponteovou. Haagský tribunál se údajně do té doby zdrží komentáře k vývoji kolem Mladiče. Eurokomisař Rehn upozornil, že vztahy mezi Bělehradem a unií se ocitly "ve velmi kritickém bodu".
"Srbsko si musí vybrat - a dát přednost své evropské budoucnosti před nacionalistickou minulostí. Situace je velmi jasná - jestliže Ratko Mladić nedorazí do Haagu do konce dubna, nezbude nám jiná možnost než přerušit se Srbskem rozhovory o přibližování k unii," anoncoval komisař koncem minulého týdne.

Bělehradu se tak nejspíš vzdálí asociační dohoda s Bruselem, jež má dát Srbům vyhlídku na členství v unii a zajistit výhody v obchodních stycích i těsnější politické vztahy s evropskou pětadvacítkou.
Srbský ministr Rasim Ljajić, který odpovídá za spolupráci s Haagem, uvedl, že úřady mají seznam již 130 lidí ze srbské komunity v Bosně, kteří v minulosti Mladičovi pomohli.

"Máme více informací než kdy dříve, ale EU chce vidět výsledek, ne naše snahy," citovala Ljajiče agentura AFP.
A ministr zahraničí Drašković si postěžoval: "Já jsem sice formálně šéfem týmu srbských vyjednávačů o vstupu do unie. Ale skutečnými šéfy jsou uprchlíci hledaní tribunálem, protože na nich závisí pokračování rozhovorů."

V minulosti se již několikrát objevily spekulace, že Mladić byl, nebo bude brzy dopaden. I když se však v posledních měsících podařilo zatknout několik jeho spojenců, podle některých analytiků úřady zdaleka nevědí, kde se generál skrývá.
Pro Bělehrad navíc přichází napětí ve vztahu k Bruselu v delikátní chvíli. Srbské orgány musí čelit odstředivým tendencím kosovských Albánců a Černá Hora má koncem měsíce v referendu rozhodovat o svém setrvání ve svazku se Srbskem.