Kde se uplatnit v Brazílii

Když zavítáte do podnikatelského centra Brazílie Sao Paula, čekají tu na vás ostří hoši amerického střihu. Mají pocit, že třeba lidé z Rio de Janeira si jen užívají a neumějí řádně pracovat. A není to jen jejich dojem. Myslí si to nemalá část obyvatel toho drahého dvacetimiliónového průmyslového a obchodního města, plného imigrantů, dopravních zácp, znečištění, pouličního násilí a lidí doslova napěchovaných jeden na druhém bez jakéhokoliv soukromí. Nikdo z nich by ale nemohl a ani nechtěl žít nikde jinde.
Obyvatelé Ria se naopak domnívají, že v Sao Paulu se všichni honí za kariérou, stále pracují a neumějí žít. Jen těžko mohou ale vyvrátit, že právě Sao Paulo vytváří 35 procent hrubého domácího produktu.
Brazílie je prostě zemí kontrastů - existují zde oblasti, kde průmyslový rozvoj, moderní zemědělská výroba, vysoká úroveň služeb a související životní úroveň obyvatelstva připomínají vyspělé země západní Evropy. Některé chudé regiony na severu a severovýchodě země naopak nemají žádnou nebo jen minimální infrastrukturu a hlavní obživou jsou primitivní formy zemědělství.
"S ohledem na tyto obrovské rozdíly je nutno postupovat i při posuzování šancí českých exportérů. Neexistuje totiž jednotný brazilský trh, jedná se spíše o dlouhou řadu relativně homogenních regionů, které se mnohdy diametrálně liší co do velikosti, ekonomické vyspělosti či kupní síly obyvatelstva," říká Petr Klíma, vedoucí obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Brazílii.
Neméně podstatné při rozhodování o vstupu na tento trh je, že brazilská ekonomika je se svými 795 milióny USD hrubého domácího produktu desátá největší na světě. A její role hráče světové ekonomiky bude narůstat.
"Například při rozhodování o tom, jaký typ digitálního vysílání bude zaveden v zemích Latinské Ameriky, rozhodne v podstatě tato velmoc. Nyní na to čekají firmy z Japonska, Evropské unie a také z USA," uvádí konkrétní příklad vlivu Brazílie Petr Klíma.
A ten se postupně zvyšuje i tím, do jaké míry se brazilská ekonomika stává soběstačnou v řadě důležitých komodit. "Brazílie se během několika let stane světovou zemědělskou velmocí číslo jedna, de facto je soběstačná pokud jde o ropu, a zároveň ve využívání biolihu pro pohon automobilů," říká Petr Klíma.
Navíc se Brazílie stala hospodářsky stabilní zemí. "Ještě před lety se chodilo na nákupy s plnou taškou peněz. Inflace dosahovala 2700 procent ročně. Dříve burzy reagovaly na jakoukoliv politickou změnu. Nyní, po pádu ministra hospodářství který byl otcem ekonomické politiky brazilské ekonomiky, kvůli korupční aféře, burza ani příliš na jeho odchod nereagovala. To také svědčí o hospodářské stabilitě," tvrdí Petr Klíma.
I to je důležité vědět při rozhodování o podnikatelských záměrech na tomto trhu.

Neméně podstatné jsou informace o možných příležitostech. "V letech 2001 a 2002 zažila Brazílie velká sucha. Obyvatelstvo muselo šetřit vodou, zavedeny byly poplatky za nadměrnou spotřebu. Vzhledem k tomu, že 85 procent elektrické energie se vyrábí z vodních zdrojů, vláda se rozhodla podporovat výrobu elektřiny z jiných zdrojů, například výstavbou tepelných elektráren na spalování uhlí. Především na jihu země jsou ho obrovské zásoby. Největšími zásobami, přibližně 32 miliardami tun, disponuje nejjižnější stát Rio Grande do Sul. Brazílie ovšem nemá těžební techniku či technologie a ani schopnost vyrábět kompletně elektrárny," připomíná jednu z možností uplatnění českých firem Petr Klíma.
Mimochodem, bývalé Československo v minulosti dodalo zařízení pro přibližně patnáct elektráren, které většinou slouží, ke spokojenosti provozovatelů, dodnes.
"Velkému zájmu se těší například výstavba malých vodních elektráren o výkonu do 10 až 15 MW. Neméně zajímavou se jeví oblast budování transmisních sítí," říká rada Klíma.
Stejně zajímavé je pro podnikatele v Brazílii budování základní infrastruktury - čističek a úpraven vody, kanalizací, spaloven komunálního odpadu.
"Kolem 55 procent domácností není napojeno na kanalizaci. Problém znečištění vodních toků se snaží řešit vlády jednotlivých federálních států a vypisují tendry na čističky. Jednou z nedostatkových surovin je močovina, Brazílie proto chce vybudovat kapacity na tuto výrobu. Perspektivní se proto jeví vývoz technologií pro její výrobu. Ve vyspělejších regionech, zejména v jihovýchodní a jižní části země, lze ke zmíněným možnostem přiřadit také informační systémy pro MHD, kožedělné, textilní a polygrafické stroje, přesné stroje a přístroje, lékařské nástroje a zdravotnický materiál," vypočítává příležitosti Petr Klíma.
Mimo uvedených příležitostí by se nemělo zapomínat na to, že Brazílie rekonstruuje stávající a buduje nové železniční tratě a také nakupuje vagóny a lokomotivy. V příštích letech provozovatelé železničních sítí vyčlení na tyto účely stovky miliónů USD. Například Brazilská národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj již oznámila, že poskytne financování ve výši asi 60 miliónů USD pro Severovýchodní železnice.

O tom, že se tuzemské firmy mohou prosadit i v této oblasti, svědčí ostatně loňský kontrakt Třineckých železáren. Díky němu 22 tisíc tun kolejnic putuje do Brazílie pro provozovatele jihoamerických železničních tratí - společnost Companhia Vale do Rio Doce.
Vzhledem k existujícím exportním příležitostem by obchodní rada Klíma rád povzbudil brazilské firmy ke spolupráci s potenciálními českými dodavateli. Jednou z cest je podle něho uspořádání samostatné výstavy České republiky. "Poslední taková výstava byla uspořádána v 80. letech. Domnívám se proto, že by bylo příhodné na tuto akci navázat. Závisí to ale na zájmu tuzemských firem," dodává Petr Klíma.