Sněženky a machři
Dobrý den, milí mladí přátelé, nepřišel jsem mezi vás agitovat... Tuto větu možná uslyší letošní maturanti několikrát, nejen ti v Kolíně od šéfa ODS. Politici cítí v zátylku, že volby by mohly být těsné jako nedávno v Itálii nebo Německu. A půl miliónu "prvovoličů" (včetně maturantů) se zdá jako snadná kořist, ještě nemají zformované názory... A to je právě omyl.
Prvovoliči se lákají obtížněji než na pár letáků, volební balónek a kuřátko na grilu. Podle sociologů zhruba polovina mládeže k urnám nechodí, protože jsou to přece rebelové, a druhá půlka jsou hodné, poslušné děti - volí přibližně jako jejich rodiče.
Navíc těch půl miliónu voličů mezi 18 a 21 lety příliš nesleduje noviny a televizní zprávy; informace získává z internetu. A z pohledu generace "surfařů" jsou weby hlavních stran beznadějně staré, nelákavé a přehlcené písmenky. Málo interaktivní, málo akce a hudby, málo živých textů. Jeden videoklip od Filipa Renče a jakási hra lidovců už to letos nezachrání.
Ale přesto bude dobré, když si to političtí machři mezi tímto publikem zkusí. S agitací na škole to nemohou nijak přehánět, zakazuje ji zákon z počátku 90. let (přijatý jako přirozená reakce na permanentní agitaci v komunistických školách, proto politici chodí debatovat "o demokracii"). K čemu to tedy bude dobré? Třeba prvovoliči" s ulehčením shledají, že politici nejsou tak obludní, jak se zdá z televize, kde se zákeřně bijí zezadu po hlavách, mračí se, urážejí a mluví jak přeskakující gramofonové desky.
A pokud i kvůli tomu letošní maturanti přijdou volit, pak se ve škole zaplaťpánbůh něco naučili.
tomas.nemecek@economia.cz
