Následnictví v rodinné firmě se má řešit včas

Následnictví v rodinné firmě se má řešit včas

Roger Neveu se v roce 2000 vzdal řízení podniku Notch Mechanical Construction v americkém státě Massachusetts a rozhodl se věnovat jej svým dětem. Jenže ve firmě pracovalo jen pět ze sedmi jeho potomků, což ho postavilo do velmi choulostivé situace. Mají dostat děti, které v podniku nepracují, jeho akcie a mít vliv na to, jak je veden? Anebo je má od jeho vlastnictví zcela odříznout?
"Jeho model podnikání spočíval v tom, že v čele je jen jedna osoba, která rozhoduje," říká jeho syn Stephen, který nyní tuto rodinnou firmu řídí. "Vlastnil všechny akcie a rozhodoval o všem zcela sám," dodává.

Experti se zcela rozcházejí

Je to jedna z nejtěžších situací, jíž může rodinný podnik čelit: jak by jej měl odcházející vlastník rozdělit, když v něm část dětí pracuje a část nikoliv?
Pokud ti mimo firmu dostanou jen akcie bez hlasovacího práva nebo vůbec žádné akcie, ponesou to nelibě a budou se zlobit na sourozence uvnitř podniku.
Ovšem pokud budou moci "outsideři" spolurozhodovat, je tu problém v tom, že o běžném řízení firmy nic nevědí. Mohou mít rozdílné názory na priority podniku. Ti mimo firmu například chtějí, aby se ze zisku vyplácely co nejvyšší dividendy, kdežto ti uvnitř by je spíše chtěli reinvestovat.
Experti doporučují rodinám, aby o těchto otázkách diskutovaly mnohem dříve, než k výměně v čele firmy dojde, a to za účasti všech příbuzných. Mají také za to, že majitelé by měli svolávat alespoň jednou za rok "rodinnou radu", v níž se i ti nejmladší členové, včetně nezletilých, dozví o historii podniku a o tom, jak a na čem vydělává. A přátelsky si pohovořit i o tom, jak by měl být řízen, až šéf odejde.
Bohužel většina rodin o těchto otázkách vůbec nediskutuje, a to až do chvíle, kdy starší generace začne plánovat svůj odchod. A pak samozřejmě může dojít k tvrdým třenicím.
V otázce rozdělení vlastnictví podniku mezi potomky existují mezi experty dvě rozdílné názorové skupiny. Jedna se domnívá, že rodinný majetek by měl být rozdělen "férově", což znamená, že ti, kteří v podniku nepracují, dostanou akcie bez hlasovacího práva nebo jiná srovnatelná aktiva. Ta druhá skupina se domnívá, že firma by měla být bez výjimky rozdělena rovným dílem mezi všechny příslušníky.
Podnikový konzultant Ira Bryck patří do první skupiny. Potomci stojící mimo firmu podle něho nejsou ochotni říct: "Zisky reinvestujte, i když mě to bude stát mé dividendy." Rodina Rogera Neveua se rozhodla pro "férový" model: pět sourozenců, kteří pracovali ve firmě, dostalo akcie rovným dílem v hodnotě asi 15 tisíc dolarů, ti "vnější" každý v hotovosti 15 tisíc dolarů. Jak připouští nynější šéf Stephen Neveu, "outsideři" si neuvědomili, že nejde o dar, ale o vyplacení z podílu, takže již na osud podniku nebudou mít žádný vliv.

Pozor na pocit ukřivděnosti

Někteří experti se domnívají, že takové řešení je špatné. Většinou rodiče své děti nechtějí vytěsnit z podílu na rodinném podniku, protože to cítí jako nespravedlnost, která podněcuje "různý stupeň soupeření sourozenců". John Zukin, jeden z devíti majitelů firmy Meadow Outdoor Advertising v Oregonu, je toho názoru, že ponechání práva na rozhodování o podniku příbuzným, kteří v něm nepracují, může být frustrující. Zukin ve firmě pracuje se svým otcem, strýcem a dvěma bratry. Dvě sestry a dva bratranci, kteří mají akcie firmy, ale nepracují v ní, si stěžují, že jsou o ní špatně informováni.
Poradce Sam Lane proto doporučuje svolávat měsíčně nebo za tři měsíce schůzi všech členů rodiny a diskutovat s nimi o cílech i výsledcích podniku. A radí klientům, aby vypracovali kodex těchto setkání a vyloučili tím zbytečné emocionální výlevy a hádky.