Přestávku v práci musí zaměstnavatel dát zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách výkonu práce (ustanovení § 89 zákoníku práce). Její konkrétní rozvržení závisí pouze na něm. Podmínkou pouze je, aby zaměstnanci nevykonávali práci déle než šest hodin v kuse. Co se týká pokladních, jejichž pracovní směna je šest hodin, zaměstnavatel není povinen jim dát přestávku v práci. Ale může tak učinit. Přestávka v práci by měla trvat nejméně 30 minut. Nezapočítává se do pracovní doby, nenáleží za ni mzda. Zaměstnancům, jejichž práce nemůže být přerušena, poskytne zaměstnavatel přiměřenou dobu na jídlo a oddech i bez přerušení práce. Přestávka v práci nemůže být umožněna na začátku ani na konci pracovní směny. Přestávka v práci se považuje za dobu odpočinku, přičemž tak zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit opustit objekt pracoviště.
Petr Hůrka, právník
