Hysterik, pavián, hulvát, sprosťák. I takto nazývají zaměstnanci své šéfy. A někdy právem. Manažer pracuje pod velkým tlakem. Má na bedrech velkou zodpovědnost. Přesto by se měl snažit, aby své negativní emoce z nervozity, vzteku a bezradnosti držel na uzdě. Vulgaritou, prásknutím dveřmi či naštvaným odchodem z místnosti si ještě žádný šéf respekt nezískal. Po takovém výstupu obvykle následuje smích diváků onoho představení.
Proč sprostá slova?
"Když jsem hned po vysoké škole nastoupil do stavební firmy, navštěvoval jsem jednotlivé stavby a občas dozoroval dělníky. A dokud jsem nezačal mluvit sprostě jako oni, byl jsem pro ně navoněný inženýrek bez praxe, který ničemu nerozumí," vzpomíná stavební inženýr Tomáš Zavadil z Brna. Nadřízený se musí aspoň trochu přizpůsobit zaměstnancům, aby si vzájemně lépe rozuměli. "Ovšem pozor. Co se vstřebá v drsnějším prostředí stavební nebo dopravní firmy, zarazí či urazí třeba v bance," varuje manažery měnící obor Alena Chlumská, personalistka ze společnosti Billanc Partners.
Někteří šéfové mluví sprostě, protože se snaží někoho znechutit, ponížit. Jsou to tyrani. Jiní tak zase podpírají svou autoritu, dokazují si sílu. Spíše ale tímhle na sebe prozrazují, že něco nezvládají, nevěří si, cítí se méněcenní.
Moc časté to není, ale hrubé vyjadřování může souviset s coprolálií, což je získaná tendence vyslovovat nestoudná slova. Či s Tourettovým syndromem, který se projevuje nekontrolovatelnými pohybovými a v některých případech i slovními projevy.
Jako rovný s rovným
Nároky zaměstnanců na příjemné pracovní prostředí stále rostou. Stejně tak jako na vyjadřování úcty a slušnosti ze strany šéfů. Personalisté sledují na českých pracovištích ústup z klasické nadřízenosti a podřízenosti. Lidé jsou v práci kolegy, jeden tým, v němž navzájem komunikují jako rovný s rovným. Ovšem v mezích slušnosti.
"Sprostá slova je možné slyšet často mezi nejbližšími přáteli, ale i mezi pracovníky na rovnocenných pozicích. Tam hrubší slovník tolik nevnímáme. Přijde nám jako přirozená součást mluvy. Ale jinak v zaměstnání hrubý slovník zarazí," říká personalistka Alena Chlumská. Rozdíl podle ní přitom je, zda třeba mladší šéf hovoří vulgárně před staršími, konzervativnějšími zaměstnanci. To se nehodí a navíc je pouze utvrdí v tom, že je nevyzrálý.
Rozlišovat by se také mělo, zda šéf mluví před lidmi sprostě nebo na lidi sprostě. "Zmizí-li z počítače důležitá data, zažívá-li manažer opravdu takzvaný den blbec, okolí mu nějakou tu slovní úlevu odpustí. Pracovníci si aspoň uvědomí, že i on je člověk, kterému se také někdy nedaří a potřebuje ten vztek ventilovat. Neměl by být ale před nimi hrubý příliš často, protože pak dává najevo, že své emoce neovládá," říká psycholožka Lenka Strouhalová.
Léčba šokem
"Zažila jsem skutečnou dámu s velkým D, od které jsme nikdy neslyšeli sprosté slovo. Po půl roce tolerování šéfovy hrubé mluvy jí došla trpělivost. A tak k němu pronesla větu složenou asi z pěti sprostých slov. Před atraktivní kolegyní, která nově nastoupila. A byl pokoj. V přítomností této dámy už nikdy sprostě nemluvil," vzpomíná Alena Chlumská.
Zaměstnanci jsou placeni za svou práci a ne za poslouchání negativních a hrubých slovních výlevů. Už kvůli úctě k nim a možné ztrátě respektu k vlastní osobě si manažer má určit hranice sprosté mluvy.
Občas ho s tím předběhnou zaměstnanci, kteří si takové jednání nenechají líbit. Buď se ohradí přímo, naznačí, že jej považují za rozháraného kluka, nebo mu dávají najevo své pohrdání. Může se ale v případě silné osobnosti manažera stát, že se mu jeho okolí začne podobat. A ti, kdo nepřistoupí na jeho hru, zůstanou mimo. Přitom samozřejmě nemusí platit, že to budou ti méně schopní lidé. Před zahájením podobné výchovy by si ale měl šéf zvážit, jak příjemné mu bude, až mu některý ze zaměstnanců přede všemi vulgaritu oplatí.
Karolina Švidrnochová
www.ihned.cz/svidrnochova
Proč sprostá slova?
"Když jsem hned po vysoké škole nastoupil do stavební firmy, navštěvoval jsem jednotlivé stavby a občas dozoroval dělníky. A dokud jsem nezačal mluvit sprostě jako oni, byl jsem pro ně navoněný inženýrek bez praxe, který ničemu nerozumí," vzpomíná stavební inženýr Tomáš Zavadil z Brna. Nadřízený se musí aspoň trochu přizpůsobit zaměstnancům, aby si vzájemně lépe rozuměli. "Ovšem pozor. Co se vstřebá v drsnějším prostředí stavební nebo dopravní firmy, zarazí či urazí třeba v bance," varuje manažery měnící obor Alena Chlumská, personalistka ze společnosti Billanc Partners.
Někteří šéfové mluví sprostě, protože se snaží někoho znechutit, ponížit. Jsou to tyrani. Jiní tak zase podpírají svou autoritu, dokazují si sílu. Spíše ale tímhle na sebe prozrazují, že něco nezvládají, nevěří si, cítí se méněcenní.
Moc časté to není, ale hrubé vyjadřování může souviset s coprolálií, což je získaná tendence vyslovovat nestoudná slova. Či s Tourettovým syndromem, který se projevuje nekontrolovatelnými pohybovými a v některých případech i slovními projevy.
Jako rovný s rovným
Nároky zaměstnanců na příjemné pracovní prostředí stále rostou. Stejně tak jako na vyjadřování úcty a slušnosti ze strany šéfů. Personalisté sledují na českých pracovištích ústup z klasické nadřízenosti a podřízenosti. Lidé jsou v práci kolegy, jeden tým, v němž navzájem komunikují jako rovný s rovným. Ovšem v mezích slušnosti.
"Sprostá slova je možné slyšet často mezi nejbližšími přáteli, ale i mezi pracovníky na rovnocenných pozicích. Tam hrubší slovník tolik nevnímáme. Přijde nám jako přirozená součást mluvy. Ale jinak v zaměstnání hrubý slovník zarazí," říká personalistka Alena Chlumská. Rozdíl podle ní přitom je, zda třeba mladší šéf hovoří vulgárně před staršími, konzervativnějšími zaměstnanci. To se nehodí a navíc je pouze utvrdí v tom, že je nevyzrálý.
Rozlišovat by se také mělo, zda šéf mluví před lidmi sprostě nebo na lidi sprostě. "Zmizí-li z počítače důležitá data, zažívá-li manažer opravdu takzvaný den blbec, okolí mu nějakou tu slovní úlevu odpustí. Pracovníci si aspoň uvědomí, že i on je člověk, kterému se také někdy nedaří a potřebuje ten vztek ventilovat. Neměl by být ale před nimi hrubý příliš často, protože pak dává najevo, že své emoce neovládá," říká psycholožka Lenka Strouhalová.
Léčba šokem
"Zažila jsem skutečnou dámu s velkým D, od které jsme nikdy neslyšeli sprosté slovo. Po půl roce tolerování šéfovy hrubé mluvy jí došla trpělivost. A tak k němu pronesla větu složenou asi z pěti sprostých slov. Před atraktivní kolegyní, která nově nastoupila. A byl pokoj. V přítomností této dámy už nikdy sprostě nemluvil," vzpomíná Alena Chlumská.
Zaměstnanci jsou placeni za svou práci a ne za poslouchání negativních a hrubých slovních výlevů. Už kvůli úctě k nim a možné ztrátě respektu k vlastní osobě si manažer má určit hranice sprosté mluvy.
Občas ho s tím předběhnou zaměstnanci, kteří si takové jednání nenechají líbit. Buď se ohradí přímo, naznačí, že jej považují za rozháraného kluka, nebo mu dávají najevo své pohrdání. Může se ale v případě silné osobnosti manažera stát, že se mu jeho okolí začne podobat. A ti, kdo nepřistoupí na jeho hru, zůstanou mimo. Přitom samozřejmě nemusí platit, že to budou ti méně schopní lidé. Před zahájením podobné výchovy by si ale měl šéf zvážit, jak příjemné mu bude, až mu některý ze zaměstnanců přede všemi vulgaritu oplatí.
Karolina Švidrnochová
www.ihned.cz/svidrnochova
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
