Lenka Zlámalová: Reformy na krátké uzdě ČSSD

Reformy na krátké uzdě ČSSD

Rekordní podpora dvou nejsilnějších stran se dá číst i tak, že lidé šli k volbám jako k referendu: O první vládě závislé na hlasech komunistů na straně jedné a o liberálních reformách na druhé.
Na stole ležely vyložené karty. Jiří Paroubek jasně řekl, že jeho prioritou je menšinová vláda s podporou komunistů. ODS dlouho představovala své razantní reformy od rovné daně po poplatky u lékaře a školné. Ve finiši se je snažila zakrýt sociálním hávem. Sociálním demokratům se ho však dařilo úspěšně trhat.

Sázka na menší zlo

Lidé velice dobře věděli, o čem rozhodují. S Topolánkem (Kalouskem či Bursíkem) proti komunistům k reformám. S Paroubkem proti reformám a k vládě závislé na komunistech.
Těch, kteří vsadili na první možnost, bylo o dvě stě tisíc víc. Přesto to na většinovou reformní vládu nestačilo. Výsledek se nedá snadno přeložit tak, že většina lidí hlasovala pro reformy. V čase, kdy ekonomika prosperuje jako nikdy v historii, by bylo velmi překvapivé, kdyby se většina lidí rozhodla pro nejistou vidinu, že může být ještě lépe. Ve volbě reformy versus vláda s komunisty vsadilo více lidí na první možnost.
K sestavení vlády je velmi daleko. Ještě než začali politici vyjednávat o příštích koalicích, je ale zřejmé, že žádných zásadních reforem se v příštích letech nedočkáme.
Nevede k nim ani jedna z vládních sestav, o nichž nyní politici uvažují.
Mirek Topolánek sestavuje s lidovci a se zelenými vládu. Ta bude mít reformní program. I pokud by však sociální demokraté připustili, aby získala důvěru, žádné zásadní reformy jí nedovolí.

Jako kočka s myší

Předseda občanských demokratů bude o každém zásadním zákonu muset vyjednávat nejen s Kalouskem a Bursíkem, ale také s Jiřím Paroubkem. A ten si s ním bude pohrávat jako kočka s myší.
Lídr sociální demokracie dá těžko - byť tichý souhlas v podobě odchodu ze sálu - k reformám, které označuje jako "experimenty na lidech". Mezi ně tradičně řadí rovnou daň, reformu sociálních dávek, poplatky u lékaře či školné. Zkrátka nepřipustí žádné "reformy, při kterých teče krev".
Paroubek bude mít v opozičních lavicích absolutní moc. Bez jeho souhlasu neprojde jediný zákon.

Beze mě ani ránu

Koalice pravého středu se s ním může dohodnout pouze na reformách podmínek pro podnikání. Zjednodušení byrokracie či základu daní měla v programu i sociální demokracie.
Takové soužití se ponese v hledání nejmenšího společného jmenovatele. Maximem možného je dohoda o zastavení růstu státních dluhů, která dovolí přijmout euro a snížit firemní daně.
Ve velké koalici ČSSD a ODS nejsou vyhlídky o nic lepší. Program bude těžce spleteným kompromise. Obě velké vládní strany si budou pečlivě hlídat ústupky a mezitím přemýšlet o dalších volbách. I za takové vlády se dočkáme pouze drobných úprav neudržitelných důchodů a dohody na cestě k euru.
Ať vzejde z volebního patu jakákoliv vláda, té reformní se země dočká nejdříve po dalších volbách.
lenka.zlamalova@economia.cz