Slovensko má nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v Evropě. Více než polovina evidovaných na úřadech práce je bez zaměstnání déle než jeden rok.
Slovensko tak se svými 8,5 procenta dlouhodobě nezaměstnaných "kraluje" negativním evropským statistikám. Lépe jsou na tom dokonce i Rumunsko či Bulharsko s pěti procenty, které však na rozdíl od Slovenska nejsou v Evropské unii.
"Navzdory růstu zaměstnanosti v posledních letech zůstává velká skupina dlouhodobě nezaměstnaných, která má tendenci se ještě zvětšovat," upozorňuje prezident Institutu zaměstnanosti Viliam Páleník.

Zapomenutý problém


Po nahlédnutí do volebních programů se však zdá, že politické strany tento problém nevidí. Analytici upozorňují, že ani jeden program pro oblast aktivní politiky na trhu práce a řešení dlouhodobé nezaměstnanosti není ucelený a neodpovídá ambicím Slovenska dostat se na průměr EU.

V členských zemích unie přitom v průměru registrují jen tři procenta dlouhodobě nezaměstnaných. V Dánsku, Rakousku, Nizozemsku či ve Velké Británii dokonce představují pouhé jedno procento z celkového počtu lidí bez práce.
To, že zaměstnávání těchto skupin je vážný problém, který se doposud nepodařilo vyřešit, připouští i ministryně práce a sociálních věcí Iveta Radičová (SDKÚ-DS).
Politické strany se ve svých programech této problematice věnují jen okrajově.

Vládní Strana maďarské koalice si klade za cíl snížit do roku 2010 celkovou nezaměstnanost na deset až jedenáct procent (oproti současným více než 16). Opoziční Slovenská národní strana slibuje pokles až na 8,5 procenta. Snižovat nezaměstnanost chce i hnutí Směr - Sociální demokracie. Jak? Prý to zajistí "vhodně stimulovanými investicemi", přičemž tuto otázku hodlají řešit ve spolupráci s odbory, zaměstnavateli a místními samosprávami.

Více stran ve svých programech hovoří o snížení odvodů. "Je to všeobecné zaklínadlo, málokdo už ale říká, jak toho dosáhnout a o kolik je snížit," podotýká analytik Karol Morvay.
Pouze křesťanští demokraté (KDH) uvádějí, že se zasadí o snížení celkového odvodového zatížení o sedm procentních bodů.

Co slibují voličům


KDH prosazuje rodinu coby svou prioritu i ve vztahu k zaměstnanosti. Hnutí chce prosadit zkrácené úvazky pro rodiče v rozsahu 20 hodin týdně - tak, že by zaměstnavatel neplatil odvody.
Lidová strana - Hnutí za demokratické slovensko (LS-HZDS) podporuje aktivní zasahování státu do trhu práce. "Chceme, aby politici byli zodpovědní za vznik nových pracovních míst. A největší potenciál pro jejich vznik představuje podpora malého a středního podnikání," uvedl odborník LS-HZDS na sociální otázky Marián Klenko.

Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana (SDKÚ-DS) jde do voleb s tzv. mezitrhem práce. "Jde o systém, který zabezpečí dostatečný příjem za práci kombinací sociální dávky a mzdy," vysvětluje ministryně Radičová. Pokud by člověk přijal jakoukoliv práci, stát by mu garantoval, že jeho čistý příjem neklesne pod životní minimum.

Zaměstnavatelé pro pravici


Podle zaměstnavatelů je však toto opatření krátkodobé. "Určitě ho nepovažujeme za systémové. Je možné použít ho na přechodné období," reagoval prezident slovenské Republikové unie zaměstnavatelů Anton Jura.
A který program si získal jejich největší sympatie? Kromě SDKÚ-DS je jim blízká strana Naděje, i když ta se ve volbách nejspíš příliš neprosadí. "Každopádně jsme orientováni pravicově," dodal Jura.