Jiří Schwarz jr.: Proč nemáme svobodu daní jako Američané?

Proč nemáme svobodu daní jako Američané?

Díky dnes slavenému Dni daňové svobody víme, že například v Irsku, Švýcarsku nebo Spojených státech jej oslavili již před více než měsícem. To znamená, že tamější občané mohou již déle než měsíc sami rozhodovat o tom, jak naloží se svými příjmy, kdežto v Česku doteď rozhodovali o námi vytvořeném bohatství státní úředníci a politikové.
Je možné namítnout, že politici pouze plní přání nás, voličů, a že tedy stát není "oni", ale "my". Jenže ... i kdybychom zanedbali vliv lobbistických skupin, tak tu stále zůstává jeden problém - nízká efektivita takového systému.
Při vydávání peněz za zboží a služby totiž mohou nastat čtyři různé situace. První, nejběžnější a současně nejefektivnější stav je, když nakupujeme pro sebe za svoje vlastní peníze. V takovém případě důkladně zvážíme, zda danou věc za danou cenu opravdu potřebujeme.
Již méně důkladní při výběru jsme v případě, že za vlastní peníze kupujeme něco pro druhého. V podstatě hledíme především na cenu, kvalita nakupovaného statku už není tak důležitá.
Opačná situace nastane v případě, kdy za cizí peníze kupujeme něco pro vlastní potřebu. Tehdy nemáme důvod hledět na cenu, zajímá nás jen náš vlastní užitek z kupované věci.
Zdaleka nejhorší je však čtvrtá možnost - pokud nakupujeme za cizí peníze statky pro cizí lidi. Pak se kombinují negativa obou zmíněných situací: Nehledíme příliš ani na cenu, ani na kvalitu, a především nás zajímá, zda z toho budeme něco mít. A to je problém každé státní správy.
Chceme-li tedy volat po snižování daňové zátěže, pak nelze než požadovat omezení výdajů státu. Pokud si také myslíte, že nepotřebujete pány ve státních službách, aby vám dávali nekvalitní a drahé dárky nakoupené za vaše vlastní peníze, přijďte volat s námi.
Autor pracuje v Liberálním institutu