Nezapomeňte, že Španělsko je zemí sedmnácti autonomních oblastí

K poznání španělského trhu je nutno si uvědomit jeho politické a ekonomické uspořádání. Španělsko je parlamentní konstituční monarchií a je pro něj typická silná decentralizace - vedle národního parlamentu existuje sedmnáct autonomních parlamentů (v každé autonomní oblasti) se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný.
Všechny autonomní oblasti a města mají vlastní autonomní vládu, která prostřednictvím svých institucí řídí a rozvíjí hospodářský život ve své oblasti. Tato podpora rozvoje hospodářství se opírá zejména o tři organizace:
1. obchodní komory - jsou zastřešeny Vrcholnou radou obchodních komor, nicméně oblastní obchodní komory jsou nezávislé a poskytují asistenci obchodním firmám v regionu včetně jejich spolupráce se zahraničními trhy. Členství v obchodních komorách je povinné.
2. rozvojové agentury - jsou zakládány oblastními hospodářskými ministerstvy pro podporu vývozu a internacionalizaci působení oblastních firem. V řadě případů zřizují svá zahraniční zastoupení a vystupují obdobně jako například náš CzechTrade. V ČR jsou takto zastoupeny autonomní oblasti Katalánska, Valencie, Murcie, Andalusie, Baskicka a Asturie.
3. Konfederace španělských podnikatelů - širší obdoba Svazu průmyslu a dopravy.
Český podnikatel, dodávající své výrobky do některé z autonomií, by rozhodně neměl usnout na vavřínech a myslet si, že pronikl na španělský trh. Většinou se místní odběratelé, zástupci či zprostředkovatelé věnují právě své autonomii, event. nejbližším okolním. Proto je nutno rozprostřít své zastoupení po celém území, v případě jediného partnera pak důsledně kontrolovat, zda má dosah na celý trh.
Zejména malé a střední firmy působí pouze v jedné z autonomních oblastí, a to i z toho důvodu, že jde o nezanedbatelné ekonomické celky. Například katalánský obrat zahraničního obchodu je stejný jako obrat celé České republiky.
Ekonomická úroveň jednotlivých autonomních oblastí je přitom velmi odlišná, což naznačuje i následující přehled.
Z uvedené tabulky vyplývá, že do evropského rozvojového Cíle 1 (pomoc EU méně vyspělým regionům, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP unie ) je jako jediný region zařazena pouze autonomie Extremadura.
Toto poměrně lichotivé hodnocení současného Španělska je kromě citelného ekonomického růstu v posledním desetiletí způsobeno rovněž statistickým efektem po vstoupení nových členských států do Evropské unie a také jinoumetodikou, která vychází z průměrných údajů za období let 2000 - 2002.
Oblasti, které ztratily zařazení do Cíle 1, lze rozdělit do tří kategorií podle důvodu, jakým vlastně zbohatly: V první kategorii jsou regiony, které zaznamenaly ekonomický růst - Kanárské ostrovy, Kastilie-León a Valencie. Statistický efekt se odrazil na Asturii, Murcii, Ceutě a Melille.
Ještě vloni byly z pohledu metodiky považovány za Cíl 1 oblasti, jako je Galicie, Kastilie La Mancha a Andalusie. Podle letošní dubnové statistiky Eurostatu se ocitly již na hranici 75 procent průměrného HDP zemí unie a přišly o možnost získat dotace ze strukturálních fondů EU.
Čtenář si i díky přehledu může uvědomit rozdílnost jednotlivých oblastí i důvody, které vedly k jejich povýšení v rámci evropského hospodářského hodnocení. Stejně tak je nutno přistupovat i k trhu a zvolit vhodnou strategii vstupu do vybrané oblasti s postupnou expanzí do dalších autonomií. Doporučuje se hlavně citlivý přístup k udělování výhradních zastoupení, neboť jde o osmou největší světovou ekonomiku.

Užitečné informace o Španělsku lze najít na stránce zastupitelského úřadu ČR na www.mzv.cz/madrid v sekci Obchod a ekonomika.

Autor je vedoucí OEÚ zastupitelství ČR v Madridu