Indie na sebe v posledních týdnech upozornila poměrně razantním poklesem akcií. Tento analytiky očekávaný propad se ovšem stále drží v "ozdravných" mezích a k panice není důvod. Nezdravý růst indických akcií počátkem roku korekci potřeboval a z dlouhodobého hlediska atraktivitu akcií nijak neohrozí.
Proč je indická ekonomika pro investory perspektivní a z čeho lze na její udržitelný růst usuzovat? Díky globalizaci mohou rozvojové země v nebývalé míře využít svých komparativních výhod, ať už jsou to dodávky surovin či energií nebo ohromná zásobárna levné kvalifikované pracovní síly. Mezi velmi perspektivní země z tohoto pohledu patří v posledních letech právě Indie.
"Zásobárna" mladých lidí
Na území Indie žije 17 procent veškerého světového obyvatelstva, vzhledem k nižšímu průměrnému věku (60 % Indů je mladších 30 let) je to ovšem dokonce čtvrtina světové populace mladých lidí!
Indie může těžit také z vysokého podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva, v roce 2004 představovala indická pracovní síla celkem 480 miliónů zaměstnanců (45 % všech obyvatel). Díky indické koloniální minulosti navíc v Indii přežívají některé "evropské" prvky. V první řadě je obrovskou výhodou jazyková, anglická gramotnost obyvatelstva. Ostatně ještě dnes probíhá na více než polovině středních škol výuka v angličtině.
Vzdělávací systém je přitom velmi kvalitní se zaměřením na matematiku a přírodní vědy. Indické univerzity opouštějí každý rok dva milióny absolventů, kteří jsou ochotni pracovat za mnohem nižší mzdy než jejich kolegové z vyspělých zemí.
A právě díky své levné, ale kvalifikované pracovní síle se Indie stala centrem světového outsourcingu služeb. Do Indie se přesouvají různé backoffice či call centra renomovaných společností, např. Citibank, Ericsson, Dell. Kromě toho je ovšem Indie i centrem informačních technologií, přes 17 tisíc zaměstnanců tu má např. IBM, 10 tisíc zaměstnanců Dell a v řádech tisíců se pohybují i další renomované společnosti.
Není bez zajímavosti, že v zemi, kde se krávy volně procházejí po ulicích a kozy se pasou na nádraží, představuje sektor informačních technologií největší část z indexu MSCI India, přes 20 procent. Toto číslo navíc vypovídá pouze o indických společnostech a nezohledňuje zmíněné zahraniční IT společnosti, které výrobu do Indie přesunuly.
Do Indie se dále přesouvají také specializované výroby. Například 40 procent veškerých generických léků je vyrobeno v Indii a ve výčtu bychom mohli dále pokračovat.
Střední třída na vzestupu
Z hlediska investic v minulých letech Indie zaostávala za Čínou. Důvodem byl jednak silný protekcionismus, ale také poměrně slabá infrastruktura. Indická vláda si je toho ovšem vědoma a v současné době do infrastruktury již masívně investuje. I tento samotný fakt růst ekonomiky - která je momentálně druhá nejrychleji rostoucí v Asii - ještě akceleruje.
Pro následující tři roky by navíc měly být tyto investice o dalších 61 procent navýšeny na více než 100 miliard amerických dolarů. Dalším nesmírně pozitivním aspektem ekonomického růstu Indie je formování střední třídy s rostoucí kupní silou.
Silná střední třída samozřejmě společnost stabilizuje, domácí spotřeba roste (domácí poptávka tvořila v roce 2005 65 % HDP) a ekonomika díky tomu není závislá na zahraničním obchodu.
Díky demografickým i ekonomickým ukazatelům lze navíc očekávat, že už v roce 2015 bude kupní síla indické střední třídy vyšší než například v Německu. Indie v nedávné době také uvolnila zahraniční obchod, což se pozitivně promítlo do razantního navýšení dovozu spotřebního zboží.
Všechny tři zmíněné jevy - outsourcing služeb a výroby, rostoucí domácí spotřeba a masívní investice do infrastruktury - způsobují mohutný hospodářský růst přesahující sedm procent. Podle velikosti HDP je Indie třetí největší asijskou ekonomikou po Číně a Japonsku. V roce 2008 by měl HDP dosahovat dokonce jednoho triliónu amerických dolarů.
Díky tomu Indie je a v následujících letech i bude vhodnou investiční příležitostí. Samozřejmě že vývoj investic bude provázet vysoká volatilita, z dlouhodobého hlediska jde však bezesporu o zajímavou šanci.
Autor je marketingovým ředitelem pražské kanceláře BNP Paribas Asset Management
