Češi odtáhli z Kolína s nepořízenou

Češi odtáhli z Kolína s nepořízenou

Fotbalový stadión na jihozápadním okraji Kolína nad Rýnem, kde česká reprezentace sehrála v sobotu svůj druhý zápas světového šampionátu, je součástí rozsáhlého sportovního komplexu a obklopuje ho příroda. Až mrazivě to připomíná Bruggy, tento hrob českých nadějí na postup ze základní skupiny mistrovství Evropy 2000. Ale tohle je jiný turnaj, jiné mužstvo. Jen fanoušci jsou stále stejní.

Rozhazovační i spořiví

Tři sta metrů vzdušnou čarou od stadiónu je pavilón. Nízká stavba obklopená zelení, zve na bohaté sobotní menu místní honoraci. Ta je tentokrát v menšině, protože nápis Biergarten na třímetrových sloupech u přístupové cesty je až příliš viditelný a překládat ho netřeba. Jsou čtyři hodiny do výkopu a zahradní restauraci ovládají červené dresy české reprezentace.
Číšníkům a servírkám v motýlcích přestává sváteční den s příchodem bubeníka. "Přijeli jsme na fotbal! Začneme fandit! Kdo tady dneska hraje? Kdo rozseká Ghanu? Kdo bude mistrem světa? Češi!!!" A náhle rámus, že na blízkém koupališti není slyšet pískání plavčíkovy píšťalky.
Na eura se nekouká. Kolínské pivo je dobré, ale brzy přijde jiná slina. Runda irské whisky střídá druhou, na vedlejším stole přistává plato vodek, velké a plné talíře nestačí číšníci skoro nosit. Jeden z nich černé pleti marně vysvětluje, že s Ghanou nemá nic společného. On je přece Němec! Kde má předky, neprozradí, a tak dnešní hosté, občané národa vzácně unitárního, stejně nevěří. "Nos ty vaše patoky," komandují.
O pár set metrů dál se hoduje jinak. Na širší asfaltové cestě kolem atletického stadiónku parkují karavany, na poznávacích značkách v modrém poli písmena CZ. Mezi nimi stojí zahradní nábytek. Oběd už je sklizen, místo něj tomuto zátiší na okraji lesoparku vévodí plechovkové třetinky. Na úzkém chodníku překáží propanbutanová bomba a vařič o třech plotýnkách. "Máme zásoby až do Hamburku," říká hrdý příslušník národa, jenž si sám dal název paštikářský. "Lístky byly drahé, tak ušetříme jinde." - "Koupili jste ho v oficiálním předprodeji?" - Zkoumavý pohled: "Říkám, že byly drahé. Co vás to zajímá?" - "Kde jste je sehnali?" - "Ani se neptejte."
Jiní jsou sdílnější a hovoří o známých na svazu. Jedna velká skupina fanoušků se dělí. Ti bez lístků jdou vyhlížet překupníky, ti s lístky třímají speciální průvodce šampionátem Marco Polo v češtině. "Tak o půl páté tady," zazní severomoravské nářečí. Druhá část se vydá ke stanici podzemní dráhy, první jde slídit po lístcích.

Lístky byly za čtyřnásobek

Za normálních okolností by byl kolínský Dóm cílem všech turistů. Monumentální katedrála byla ještě téměř před sto dvaceti lety považována za nejvyšší stavbu světa, nyní, místo aby pod sebe vrhala stín na dění dole, dělá jen kulisu ruchu na náměstí. Rozjařené skupinky Čechů se fotografují s fanoušky Ghany, kteří na sebe strhávají pozornost bubnováním a živelným tancem. Jako by s nezájmem všechno sleduje několik Angličanů slídících po vstupenkách. "Kolik jsem ochotný zaplatit? Nevím, ještě jsem nic nekoupil," odpovídá nervózně jeden z nich.
Méně nápadně se po lístku ptá i spousta Čechů. "Důrazně je od toho odrazujeme. Víme o případech, kdy někdo prodal vstupenku, potom ji nahlásil jako ztracenou a nechal si vystavit duplikát. Tu prodanou ovšem organizátoři okamžitě zablokují," vysvětluje Bára Jindrová z české fan-ambasády, zatímco českým fanouškům rozdává bezplatné průvodce.
Fanouškovský "konzulát" představují dva pracovníci v těsné blízkosti Dómu s lavičkou a stolem. Připomínají, že Ghana nebo Spojené státy podobnou službu svým fanouškům nenabízejí. "Ptají se na bydlení, kterého je tady v Kolíně velký nedostatek, nebo chtějí po telefonu poradit, když se cestou ke stadiónu ztratili," popisuje nejčastější dotazy fanoušků Jindrová.
Většina nakonec dorazí a hořce přihlíží ghanskému koncertu proti Čechům. V hledišti je i ten, kdo narazil na překupníka ochotného jít s cenou vstupenky na 120 eur, necelý čtyřnásobek původní ceny. V sektoru afrického mužstva je několik desítek míst neobsazených...
A pak to všechno skončí. Někdo míří po dálnici okamžitě domů, jiný do nedalekého kempu, hrstka do hotelů. Pracovníci kolínského turistického centra rozdávají letáčky v češtině, směrující české návštěvníky, připravené spát v autě, na připravené parkoviště s toaletami, kontejnery a ostrahou. I tak dá ale několik fanoušků přednost spánku pod širákem v rozlehlém parku u stadiónu. Okolí utichá. Kdo ví, jaké to bude obležení, až sem za tři dny vtrhnou Angličané.