Loni domácí pěstitelé zeleniny snížili plochy o pětinu. Důvod? Rok předtím byla v Polsku nadúroda - a vývoz přebytků následně na český trh dopadl s velkou silou.
"Letos jsme výměru omezovat nemuseli, protože loňský rok nebyl pro Poláky tak úspěšný. A napřesrok zase uvidíme," potvrzuje předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman, jak silný vliv má Polsko na české rolníky.
Podobný dopad cítí také ovocnáři. A statistika ukazuje, že v uplynulých dvou letech výrazně vzrostl i polský dovoz mléka, masa nebo mouky.
Proč jsou úspěšní
Rozmach polského zemědělství souvisí s rozšířením Evropské unie. Padly celní bariéry a Poláci mohou vyvážet zeleninu, maso nebo mléko, kam chtějí.
Před vstupem do unie přitom většina domácích rolníků polské kolegy podceňovala.
Poukazovali na to, že v Polsku je většina farem malých, nedostatečně vybavených moderní technikou. Teď mění názor.
"Musíme se hodně rychle probudit a despekt vůči Polsku okamžitě odložit," potvrzuje prezident Agrární komory Jan Veleba.
V čem spočívají příčiny polského úspěchu?
Podle českých zemědělců hlavně v tom, že tamní rolníci mají lepší podmínky. Stát jim například připlácí na zdravotní nebo sociální pojištění.
Jenže toto vysvětlení pokulhává.
"Propočty nám signalizují, že celkově berou polští rolníci nižší dotace než naši. A to přesto, že opravdu mají různé daňové úlevy nebo dotace pojistného," upozorňuje Tomáš Doucha, zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Polský agrární boom tak má podle odborníků jiné důvody. Země se prosazuje hlavně nižší cenou produkce.
Polští rolníci mají menší platy. A také se ukazuje, že v Polsku neexistují jen malé rodinné farmičky, ale v západní části země se rozvíjí velkovýroba na pěti miliónech hektarů. To je ještě o pětinu víc, než je zhruba čtyřmiliónová výměra zemědělské půdy v celé České republice.
Jak se ubránit
Polští sedláci navíc zdaleka nemíní svoji expanzi zmírnit.
"Nevýhodou našeho zemědělství jsou malé farmy, příliš mnoho lidí v oboru, nízké investice do moderních technologií a malá specializace podniků. Na to všechno se v příštích letech soustředíme," prohlásil minulý měsíc na pražské konferenci o budoucnosti zemědělství Wladyslaw Piskorz, jenž hájí zájmy polské agrární politiky v Bruselu.
Znělo to na první pohled jako sebekritika, ale pro okolní země je to spíš hrozba. Co budou dělat čeští zemědělci, až Polsko napraví všechny své nedostatky?
Šéf komory Veleba se domnívá, že na tahu je český stát. Právě včera vyzval budoucí, ještě neexistující českou vládu, aby na rolníky nezapomínala.
"Potřebujeme urychlit poskytování dotací na modernizaci výroby a zvýšit jejich objem," říká Veleba. Zatímco Ministerstvo zemědělství podle něj podpory už rozdělovat umí, ministerstva pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu jsou s čerpáním dotací hodně pozadu.
A protože díky unii padly i vůči Polsku celní bariéry, mohli by podle Veleby úředníci znepříjemnit život dovozcům jinak.
"Veterináři musí například důsledněji kontrolovat dovoz vepřového masa," vyzývá prezident komory.
Jak obchoduje Česko a Polsko s potravinami
"Letos jsme výměru omezovat nemuseli, protože loňský rok nebyl pro Poláky tak úspěšný. A napřesrok zase uvidíme," potvrzuje předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman, jak silný vliv má Polsko na české rolníky.
Podobný dopad cítí také ovocnáři. A statistika ukazuje, že v uplynulých dvou letech výrazně vzrostl i polský dovoz mléka, masa nebo mouky.
Proč jsou úspěšní
Rozmach polského zemědělství souvisí s rozšířením Evropské unie. Padly celní bariéry a Poláci mohou vyvážet zeleninu, maso nebo mléko, kam chtějí.
Před vstupem do unie přitom většina domácích rolníků polské kolegy podceňovala.
Poukazovali na to, že v Polsku je většina farem malých, nedostatečně vybavených moderní technikou. Teď mění názor.
"Musíme se hodně rychle probudit a despekt vůči Polsku okamžitě odložit," potvrzuje prezident Agrární komory Jan Veleba.
V čem spočívají příčiny polského úspěchu?
Podle českých zemědělců hlavně v tom, že tamní rolníci mají lepší podmínky. Stát jim například připlácí na zdravotní nebo sociální pojištění.
Jenže toto vysvětlení pokulhává.
"Propočty nám signalizují, že celkově berou polští rolníci nižší dotace než naši. A to přesto, že opravdu mají různé daňové úlevy nebo dotace pojistného," upozorňuje Tomáš Doucha, zástupce ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Polský agrární boom tak má podle odborníků jiné důvody. Země se prosazuje hlavně nižší cenou produkce.
Polští rolníci mají menší platy. A také se ukazuje, že v Polsku neexistují jen malé rodinné farmičky, ale v západní části země se rozvíjí velkovýroba na pěti miliónech hektarů. To je ještě o pětinu víc, než je zhruba čtyřmiliónová výměra zemědělské půdy v celé České republice.
Jak se ubránit
Polští sedláci navíc zdaleka nemíní svoji expanzi zmírnit.
"Nevýhodou našeho zemědělství jsou malé farmy, příliš mnoho lidí v oboru, nízké investice do moderních technologií a malá specializace podniků. Na to všechno se v příštích letech soustředíme," prohlásil minulý měsíc na pražské konferenci o budoucnosti zemědělství Wladyslaw Piskorz, jenž hájí zájmy polské agrární politiky v Bruselu.
Znělo to na první pohled jako sebekritika, ale pro okolní země je to spíš hrozba. Co budou dělat čeští zemědělci, až Polsko napraví všechny své nedostatky?
Šéf komory Veleba se domnívá, že na tahu je český stát. Právě včera vyzval budoucí, ještě neexistující českou vládu, aby na rolníky nezapomínala.
"Potřebujeme urychlit poskytování dotací na modernizaci výroby a zvýšit jejich objem," říká Veleba. Zatímco Ministerstvo zemědělství podle něj podpory už rozdělovat umí, ministerstva pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu jsou s čerpáním dotací hodně pozadu.
A protože díky unii padly i vůči Polsku celní bariéry, mohli by podle Veleby úředníci znepříjemnit život dovozcům jinak.
"Veterináři musí například důsledněji kontrolovat dovoz vepřového masa," vyzývá prezident komory.
Jak obchoduje Česko a Polsko s potravinami
