Češi rekordně věří ekonomice

Češi rekordně věří ekonomice

Dvě třetiny obyvatel letos plánují zvýšit útraty
Lidé myslí i na "zadní vrátka" a z vyšších mezd chtějí i více spořit
Jak rychle musí česká ekonomika růst, aby jí lidé a firmy začali věřit? Tuto otázku si po léta kladli ekonomové, když sledovali bídné hodnoty takzvaného indexu důvěry v hospodářství.
Nyní se zdá, že již mají odpověď - alespoň o šest až sedm procent. Až při současném rekordním růstu HDP opouští Česko "blbá nálada" a lidé i společnosti věří ekonomice jako nikdy v historii.
Potvrzuje to i nejnovější červnový indikátor důvěry, který včera zveřejnil statistický úřad. U podnikatelů jsou hodnoty indexu nejvyšší od jeho založení v roce 1993. U spotřebitelů byly vyšší pouze v květnu, což zřejmě souvisí s lehkou nervozitou kolem voleb nebo z obav před tradičním přílivem absolventů na úřady práce.

Největší optimisté v Evropě

Sebevědomí lidí potvrzují i další statistická čísla. Růst spotřeby domácností bude letos zřejmě nejvyšší v historii a rekordně roste i celá ekonomika. Čechům navíc rychle rostou reálné mzdy - v prvním čtvrtletí o čtyři procenta. Trvale klesá i počet lidí bez práce.
Více optimismu v žilách mají i podnikatelé v průmyslu a obchodu. Věří, že poptávka po jejich zboží bude stále vyšší, a proto plní své sklady zásobami a nabírají nové zaměstnance.
Pouze nálada ve stavebnictví se v červnu nezlepšila, ale i tak zůstává pozitivní. Podnikatelé dokonce tvrdí, že mají zajištěné zakázky na téměř deset měsíců dopředu. Zvyšuje se i důvěra podnikatelů ve službách. Třetina firem však zároveň předpokládá, že bude muset propouštět. Naopak každá sedmá firma plánuje nějaké pracovníky najmout.
Nezvykle vysoké nadšení lidí potvrzuje i rozsáhlý evropský průzkum, který provedla společnost Cetelem. Češi z něj vyšli jako největší optimisté. Dvě třetiny obyvatel letos plánují zvýšit své výdaje, zatímco ještě loni to nebyla ani třetina. Utrácet chtějí především za vybavení pro domácnost či za dovolené.
Naopak velkých investic do nemovitostí nebo automobilů lidé tolik neplánují. Podle ředitele Cetelemu Václava Horáka to zřejmě souvisí s očekávaným zvyšováním úrokových měr. Svoji roli mohou sehrát i diskuse o výši DPH na stavební práce.

Index bez prestiže

Průzkum však zároveň ukázal, že Češi neutrácejí bezhlavě. Šedesát procent oslovených chce letos zároveň i více šetřit. Rostoucí mzdy jim prý umožní vyšší úspory i výdaje.
K pomyslnému titulu největších optimistů v Evropě přitom stačilo, aby slibnou budoucnost očekávalo 44 procent Čechů. Například v Itálii věří v budoucnost jen 22 procent lidí a v Polsku dvanáct procent. Přitom pesimismus a "blbá nálada" byly dlouho typické právě pro náladu v české společnosti. "Ekonomice se muselo dařit extrémně dobře, aby se například indikátor důvěry dostal do vyšších hodnot," tvrdí ekonom David Marek z Patria Finance.
To je také jeden z důvodů, proč čeští analytici tento údaj téměř nevyužívají.
V západních zemích se přitom takový ukazatel používá desítky let a dokáže dobře předpovídat další vývoj hospodářství. Když se dnes například objevily informace, že německý index Ifo je nejvyšší za posledních patnáct let, mírně to dokonce zahýbalo i kursem eura.