Jednatřiceti českým zločincům, kteří před spravedlností utekli do evropských zemí, zřejmě končí spokojený život.
V noci na zítřek totiž začne platit "opravená" verze eurozatykače, jehož pomocí si státy Evropské unie předávají pachatele zvlášť nebezpečných činů.
Chybou poslanců při schvalování zatykače přitom Česko dosud nemohlo dostat zpět do země lidi, stíhané před rokem 2004.
Například Maroš Šulej ze známého Berdychova gangu, podezřelý z pokusu o vraždu a loupeží, žije už několik let v irském Dublinu, aniž by mu hrozilo vydání do Česka.

Hledaní mohou zmizet


To se nyní změní, úřady ale úzkostlivě tají, jaký mají plán, aby všechny uprchlé lidi dostaly co nejdříve před české soudy.
"Platí na to přísné informační embargo, aby se vydání těchto lidí do republiky nenarušilo," řekl mluvčí Ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Úřady totiž mají strach, aby stíhaní na poslední chvíli neodjeli mimo Evropskou unii, protože pak by mohlo být jejich vydávání mnohem zdlouhavější a navíc s nejistým výsledkem.

Úřady raději mlčí


Na informace jsou úřady skoupé i přesto, že senátoři odsouhlasili nové znění eurozatykače už v dubnu, takže čeští zločinci měli dost času na to, aby zmizeli. O tom, co se chystá, se mohli pohodlně dozvědět třeba z internetových novin.
Jestli někdo z jednatřiceti hledaných lidí už unii ze strachu z eurozatykače opustil, ale není jasné.
Člověk, který postup české justice zná, ale přál si zůstat v anonymitě, ovšem naznačil, že úřady mají zprávy o tom, že někteří stíhaní jsou stále v Evropě. "Už několik měsíců se vyjednává a pracuje na tom, aby byli zatčeni," uvedl zdroj.
Mezi hledanými lidmi jsou například podezřelí z vražd nebo z pašování drog - to je jediné, co se ví. Jména ani další trestné činy, pro které po nich česká policie pátrá, ministerstvo ani státní zastupitelství nechtějí zveřejnit.

V eurozatykači se navíc nehovoří o konkrétních trestných činech, za něž může být člověk vydán do jiné země, ale pouze o jednatřiceti typech činů. Kromě vražd a drog to jsou například zločiny proti životnímu prostředí, počítačové pirátství a hlavně terorismus - eurozatykač totiž vznikl právě jako reakce na útok na New York v roce 2001.
Protože ale čeští poslanci jeho schválení nestihli v termínu, nevztahoval se na činy spáchané před rokem 2004. Země jako Irsko, Velká Británie, Španělsko nebo Švédsko proto odmítaly zločince vydávat.

Čeká se na prvního Čecha


Česko už poslalo ke stíhání do evropských zemí několik cizinců, na prvního Čecha, který poputuje "ven", se ale zatím čeká.
A podle odborníků bude zajímavé sledovat, jak případ dopadne: podle listiny práv a svobod totiž nikdo nesmí být nucen opustit svou vlast. "Právníci takového člověka se určitě obrátí na Ústavní soud," říká Ivo Šlosarčík z Institutu pro Evropskou politiku Europeum.

Ústavní soud se zatykačem zabýval už v květnu. Rozhodl, že platí, protože stíhaní Češi budou mít v unii zajištěna stejná práva jako doma. Trest si navíc mohou odsedět ve své zemi.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist