Chávez pomohl Kubě k novému kontraktu

Chávez pomohl Kubě k novému kontraktu

Kuba si může mnout ruce. Na své konto si připsala další úspěch. Minulý týden skončilo v argentinském univerzitním městě Córdoba jubilejní, 30. shromáždění Společného jihoamerického trhu (Mercosur). Poprvé se jej jako řádný člen zúčastnil i venezuelský prezident Hugo Chávez, jehož země získala oficiální členství v největším latinskoamerickém integračním uskupení teprve před třemi týdny.
Největší rozruch však nevyvolala přítomnost levicově-populistického Cháveze, nýbrž příjezd kubánské hlavy státu Fidela Castra. Oba, za doprovodu několika tisíc obdivovatelů, nejprve navštívili dům, kde vyrůstala ikona kubánské revoluce Ernesto "Che" Guevara.
Hlavní cíl Castrovy návštěvy Argentiny se ovšem týkal podpisu hospodářské smlouvy mezi Kubou a Merosur. Smlouva počítá se zdvojnásobením exportu jihoamerického zboží, které je na Kubě kvůli americkému embargu nedostatkové. "Podpis této smlouvy představuje pro Castrův režim nejdůležitější pomoc v boji proti americkému hospodářskému embargu od pádu Sovětského svazu," zdůraznil význam dohody Atilio Borón, profesor teorie politiky na Universidad de Buenos Aires.
Významný podíl na jejím podpisu měla podle některých analytiků zejména Venezuela. "Poslední události jasně demonstrují Chávezův rostoucí vliv," uvedl v reakci na podpis smlouvy argentinský analytik Claudio Fantini.
Levicový Chávez má díky tučným ziskům z velmi drahé ropy dostatek možností podporovat ideologicky spřízněné latinskoamerické politiky. Podle Boróna se venezuelský prezident jistě pokusí skrze "černé zlato" prosadit svůj vliv i uvnitř společenství.
Na oplátku za dodávku levné ropy nabídl Mercosur podporu venezuelské kandidatury na místo nestálého člena v Radě bezpečnosti OSN. Spojené státy navrhují na tuto pozici středoamerickou Guatemalu.
Castrova přítomnost na jednání zvýraznila rozdílné pohledy latinskoamerických lídrů na budoucnost společného trhu. Kubánský vůdce ve svém projevu zdůraznil potřebu těsnější ekonomické spolupráce mezi jednotlivými zeměmi regionu. Zatímco členové uskupení - Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela - prohlubování vzájemného obchodu samy podporují, země jako Chile či Kolumbie nadále upřednostňují jako hlavního ekonomického partnera Spojené státy.
Hlasy poukazující na růst protiamerického klima uvnitř Mercosur důrazně odmítl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Pro španělský El País prohlásil, že "uskupení sleduje politiku v zájmu všech obyvatel členských zemí, a nikoli partikulární zájmy pravice či levice."
Podle Fantiniho čeká integrační uskupení mnoho nevyřešených problémů a země jako Venezuela, či potenciální aspirant na členství Bolívie, nejeví v současné době ochotu k nezbytným kompromisům. "Chávez, Castro či Morales obalují svá prohlášení revoluční jihoamerickou poetikou, ve skutečnosti však nemají žádnou reálnou integrační vizi," uvedl pro stanici BBC.
V závěrečném prohlášení konference se představitelé jednotlivých členských států shodli na podpoře vzájemného obchodu, tvorbě nových pracovních míst, snižování chudoby a rovněž rozšíření plánovaného kontinentálního ropovodu či návrhu na vytvoření Rozvojové banky Mercosur. (pis)