Módní koncerny míří na burzu


Získat nové finanční prostředky, s novou koncepcí mezinárodně expandovat a konkurovat vedoucím firmám na trhu. Takový je cíl dvou mladých německých řetězců s módou, Tom Tailor a New Yorker, které jsou aktivní také na trhu v Česku. Mezi jejich konkurenty patří například společnosti jako Hennes&Mauritz (H&M) a Inditex (Zara), které již na burze kotované jsou.
"Poté, co došlo k "omlazení" vedení firmy, nyní čekáme už jen na vhodnou příležitost ke vstupu na burzu," tvrdí Thomas Schlytter-Henrichsen, šéf společnosti Alpha, která řetězec Tom Tailor od roku 2005 vlastní. I bez kapitálu z burzy přitom firma dosahuje velkého růstu. Vloni její obrat stoupl o 20 procent na 516 miliónů eur, zatímco obrat na celém trhu se zvýšil pouze o čtyři procenta.
Posílit díky emisi akcií chce také šéf firmy New Yorker Friedrich Knapp. "Už pracujeme na koncepci," řekl při otevření 450. filiálky společnosti v německém Hannoveru. Firmě, jejíž obrat dosahuje 790 miliónů eur, dávají dobré šance i odborníci.
"Na trhu s módou je konkurence velmi vysoká," míní Matthias Engelmayer ze společnosti Independent Research. "Firmy, které jsou jasně zaměřené na jednu cílovou skupinu a udělaly ze svého jména značku, slibují velký růst," dodává.
Další možný kandidát na vstup na burzu pochází z Hannoveru. Je jím expanzivní řetězec CBR, který vlastní značky Street One, One Touch a Cecil. Koncem roku 2004 jej převzaly takzvané private equity společnosti, Apax a Cinven. Podle odhadů odborníků za řetězec zaplatily až jednu miliardu eur, což je dvakrát více, než jaký je v současnosti obrat společnosti.
Vzorem mnoha firem na trhu je španělský koncern Inditex, který vlastní řetězec Zara. Jeho obrat se od vstupu na burzu v roce 2001 více než zdvojnásobil - z 3,2 miliardy eur na 6,7 miliardy eur.
Také další velikán v branži, společnost H&M, mohl díky svému vstupu na burzu v roce 1974 výrazně expandovat. O tom, že zájem investorů je velký, dokládá z poslední doby příklad švédského módního řetězce Gant, který na burzu vstoupil v březnu. Poptávka tehdy nabídku akcií překonala hned čtyřicetkrát.
Podle Alfreda Haara, partnera v poradenské společnosti Hachmeister&Parter, spočívá úspěch těchto firem v "mimořádně jednoduchém, flexibilním a expanzivním obchodním modelu".
Firmy jako Tom Tailor dnes díky své struktuře fungují spíše jako prodejci než výrobci. Továrny na oblečení většinou již nevlastní, na druhou stranu ale mají mezinárodně zaměřený design a marketing a vedou celou nákupní a distribuční síť.
Tato "štíhlá" struktura pramení z dlouholeté restrukturalizace, kterou společnosti prošly. Německé textilní řetězce začaly již v polovině sedmdesátých let přesouvat výrobu oděvů do zahraničí, v součastné době disponují pouze vzorovými šicími dílnami.
Také ve vedení firem už nerozhodují jen kreativci, ale také ekonomové, jako například manažer Frank Rheinboldt a Bruno Sälzer u společností Escada a Hugo Boss.
Tomu odpovídají i výsledky firem, obrat New Yorkeru, CBR a Tom Tailoru roste ročně o více než deset procent.