Válka v Libanonu má vliv na švédské volby

/Od našeho spolupracovníka/
Ukázat Švédsko na mezinárodní scéně jako příkladného dárce humanitární a rozvojové pomoci a jako šampióna v ochraně lidských práv je nevyřčeným účelem dárcovské konference o obnově Libanonu, která se za týden bude konat ve Stockholmu.
Zároveň má konference dva týdny před parlamentními volbami posílit pozitivní obraz sociálně demokratické vlády premiéra Görana Perssona, která v souboji s opozicí ztrácí body.
Hlavním architektem konference je ministr zahraničních věcí Jan Eliasson, který je nyní zároveň předsedou Valného shromáždění OSN. Na konferenci se čekají zástupci šedesáti států.
Švédská vláda věnovala na rekonstrukci Libanonu v přepočtu asi 180 miliónů Kč. Švédští politici se zároveň budou pokoušet zakrýt rozpaky nad fiaskem sbírky na Libanon, kterou švédská veřejnost úplně ignorovala. Ve srovnání s cunami či zemětřesením v Pákistánu, kdy se vybraly desítky miliónů, sbírka na Libanon se zastavila na 640 000 korunách.

Pauza v kampani

Svolání konference je vnitropolitickým triumfem premiéra Perssona, který ji chce využít k oslavě zahraniční politiky své vlády. Opoziční strany byly svoláním konference zaskočeny. V jejich volebních programech je zahraniční politika podřadným bodem a o to více vyniká Perssonova iniciativa. Současně nemají možnost ho za to kritizovat.
Naopak, opozice musí konferenci chválit, aby nevypadala, že je proti humanitární pomoci. "Svolání konference dárců do Stockholmu je třeba uvítat, libanonské obyvatelstvo potřebuje naši pomoc," řekl předseda Lidové strany Lars Leijonborg.
"Během konference nevyhnutelně nastane příměří ve volební kampani. Nelze si představit, že by opozice pokračovala v útocích na premiéra v době, kdy je hostitelem zahraničních ministrů z poloviny světa," řekl komentátor švédské televize Jörgen Carlsson. "Vzhledem k více než pětiprocentnímu náskoku opoziční aliance před koalicí sociálních demokratů, komunistů a zelených, přestávka prospěje sociálním demokratům."

Skeptická veřejnost

Švédská veřejnost nesdílí elán své vlády udělat něco pro Libanon. Podle průzkumu veřejného mínění lidé nejsou ochotni posílat peníze obětem konfliktu, o němž mnoho nevědí, a o kterém není jasno, kdo ho zavinil.
Navíc se ukázalo, že všech 9000 Švédů v Libanonu byli Libanonci se švédským pasem. Jejich evakuace stála daňové poplatníky téměř dvojnásobek vládní pomoci Libanonu. Odvoz také komplikoval fakt, že švédští Libanonci se pokoušeli vyvézt co nejvíce svých příbuzných. Vláda kvůli tomu musela poslat do Bejrútu tým imigrační policie.