Rozhledny: Česká vášeň

Rozhledna Krásenský vrch u Horního Slavkova s točitým schodištěm po obvodu byla postavena v letech 1933 až 34, v době hospodářské krize.
Snímek: Czech Tourism

S jejich stavbami se ve střední Evropě začalo zvláště na konci 19. století, kdy se nedělní návštěvy vyhlídek staly doslova módou. A stavějí se s menším či větším zájmem veřejnosti dodnes. Rozhledny patří v celosvětovém měřítku k raritám. Kromě několika zemí střední Evropy se téměř nevyskytují. Česká republika je zemí s nejvyšším počtem rozhleden vůbec - v současnosti je jich na našem území evidováno více než dvě stě. Představujeme vám jen několik málo z nich, ovšem i s přesným popisem stavby a příjezdové cesty, informacemi o tom, co lze vidět a jaká další zajímavá místa v okolí navštívit.

Hradní věže - rozhledny
Ve 13. a 14. století u nás četné šlechtické rody nechaly postavit mnoho hradů. Řada z nich se pyšnila vysokými věžemi, které většinou sloužily k obranným a někdy i k obytným účelům. Často na nich byly umístěny hlídky, které varovaly před hrozícím nebezpečím. V 19. a 20. století byly mnohé z nich upraveny na rozhledny, přestože z uvedených hradů často zbyla už jen zřícenina.

Hrad Bezděz
Pěknou hradní rozhlednu s kruhovým výhledem najdeme na hradě Bezděz. Tento významný hrad se tyčí na 604 metrů vysokému zalesněném kopci nad obcí Bezděz mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou. Dostaneme se k němu, když auto necháme na parkovišti v obci Bezděz a odtud se vydáme pěšky po červené značce zhruba kilometr do prudkého kopce. Překonáme přitom převýšení asi 200 metrů. Nejbližší železniční stanice Bezděz je vzdálená přibližně tři kilometry.
Raně gotický hrad byl vybudován za vlády Přemysla Otakara II. v roce 1278. Sloužil k ochraně královského panství a ke kontrole obchodní cesty vedoucí z Mělníka do Žitavy. V roce 1279 tady Ota Braniborský věznil krále Václava II. a jeho matku Kunhutu.
Po bitvě na Bílé hoře byl majetkem Albrechta z Valdštejna. V roce 1642 se na hradě opevnili Švédové, v letech 1662 až 1785 zde sídlil řád montserratských benediktinů a poté, co ho mniši opustili, začal chátrat. V 19. století se stal inspirací například pro Karla Hynka Máchu, Bedřicha Smetanu, Josefa Mánesa a další.
Dominantami zříceniny jsou dvě válcové věže, přičemž ta vyšší 34 metry měřící Velká věž je dnes rozhlednou. Dále se zachoval téměř celý královský palác s kaplí, dva menší paláce, budova purkrabství a hradební zdi. Na Bezděz vedla křížová cesta, z níž se částečně zachovalo několik barokních kapliček.
Podle pověsti má být na hradě v nižší tzv. Čertově věži ukryt poklad, který hlídá ďábel. Kdysi se prý tady usadili čerti, proměňovali se v různá zvířata, tropili hluk a naháněli tak strach celému okolí. Nikdo je však odtud nemohl vypudit, a tak jsou tu možná dodnes.
Co lze vidět: Po zdolání 163 schodů na Velkou věž spatříme Lužické hory s nejvyšší Luží, před nimi hrad Ralsko, na severovýchodě Ještěd s televizním vysílačem, za ním Jizerské hory a více na východ Krkonoše včetně nejvyšší Sněžky. Před nimi se na východě zdvihá vrch Kozákov s rozhlednou a zvlněná oblast Českého ráje v pozadí s hradem Trosky. Na jihu dohlédneme až do Prahy a spatříme nedalekou Vrátenskou horu s rozhlednou. Na západě pak vystupuje vrch Říp, v pozadí České středohoří s nejvyšší Milešovkou a ještě dále hřebeny Krušných hor.
Okolí: U nedalekých Doks leží známé Máchovo jezero. V Bělé pod Bezdězem se pak nachází barokní zámek ze 17. století s muzeem, s historickou expozicí o oblasti. Nepříliš daleko odtud se také vypíná Vrátenská hora s další zajímavou rozhlednou.

Hrad Choustník
Asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Tábora se nad obcí Choustník tyčí dominanta oblasti, 689 metrů vysoký vrch se zříceninou raně gotického hradu Choustník. Ten však stojí necelých dvacet metrů pod vrcholem kopce. Auto můžeme nechat v obci. Odtud se dostaneme k hradu pěšky po zelené značce po necelém kilometru stoupání s převýšením asi 100 metrů. Nejbližší železniční zastávky v Černovicích, Chýnově nebo v Doubí u Plané nad Lužnicí jsou vzdáleny okolo deseti kilometrů.
Hrad byl založen ve 13. století Benešem z Choustníka. Od roku 1322 byl v majetku Rožmberků. V roce 1563 se uskutečnila poslední velká oprava hradu. Petr Vok z Rožmberka jej 1597 prodal a v roce 1614 se o něm mluví již jako o pustém. Teprve v nedávné době byl zrekonstruován. Choustník je výjimečný tím, že tvoří ojedinělý tzv. dvojhrad, kdy dva šlechtici měli společné opevnění, ale každý svůj vlastní palác. Dodnes se z hradu zachovaly dvě čtyřhranné věže, zbytky paláce a dalších budov a asi 10 metrů vysoké zdi opevnění. První věž je částečně rozbořená, druhá zachovalejší věž je vysoká 18 metrů a slouží jako rozhledna.
Co lze vidět: Za dobré dohlednosti spatříme na jihu Novohradské hory a vpravo horu Kleť s televizním vysílačem a rozhlednou, na jihozápadě se vypíná Šumava. Pěkný je pohled na Tábor a Jistebnickou vrchovinu s Javorovou skálou s vojenskou věží, v dálce jsou pak tímto směrem vidět i hřebeny Brd. Na severu vystupují vrcholky České Sibiře, na severovýchodě kopce na Mladovožicku s kopcem zvaným Batkovy s telekomunikační věží. Za ním vpravo v pozadí vystupuje nejvyšší kopec celé této oblasti Strážiště s televizním vysílačem.
Podle pověsti se uvnitř hradu na Velký pátek otevírá otvor, který má vést až do pekel, protože zdejší hradní pán se upsal ďáblu. V podzemí tu mají být ukryty poklady. U hradní studně se prý o svatojánské noci scházejí čarodějnice.
Okolí: Na hřebeni a úbočích východně od hradu se rozkládá přírodní rezervace o rozloze deseti hektarů s žulovými skalisky, kamenným mořem a smíšeným pralesovitým porostem. Asi pět kilometrů odtud směrem na západ byla u obce Krátošice postavena železná telekomunikační věž, která slouží jako rozhledna. U Sezimova Ústí se nachází známá zřícenina Kozího hrádku ze 14. století, kde mistr Jan Hus kázal. O něco dále se rozkládá turisticky historické město Tábor.

Hrad Rýzmberk
Nad městečkem Kdyně u Domažlic se ve výšce 680 metrů nad mořem, na vrchu Korábské vrchoviny, tyčí hrad Rýzmberk. Lehce se k němu dostaneme, když vyjedeme po úzké asfaltové silničce asi kilometr nad severozápadní část Kdyně. Tady zaparkujeme auto na parkovišti pod lesem. Pěšky nás čeká do kopce asi 500 metrů. Nejbližší železniční zastávka v Kdyni je odtud čtyři kilometry.
Rýzmberk byl založen v roce 1279 Děpoltem z Rýzmberka. Od roku 1407 se stal majetkem pánů z Janovic. V první polovině 15. století tu uskutečnil Břetislav Švihovský z Rýzmberka přestavby. V roce 1620 byl hrad dobyt lstí císařskými vojsky vedenými Baltazarem Marradasem. V roce 1641 jej pak dobyli Švédové. Definitivní zánik způsobilo v roce 1655 nařízení o boření hradů, kterým nechal císař Ferdinand III. Rýzmberk zbořit z obavy, aby se nestal oporou případných povstalců. V první polovině 19. století tehdejší majitel panství Jan Filip Stadion provedl na hradě úpravy ve stylu romantismu a dal postavit čtyřbokou vyhlídkovou věž, která až do současnosti slouží jako rozhledna. Kromě této vyhlídkové věže zde ještě uvidíme malé zbytky paláce a několika hospodářských budov a také části hradeb.
Co lze vidět: Z věže, na kterou vystoupíme po 84 schodech, je kvůli přerůstajícím stromům výhled trochu omezen. Na jihovýchodě se tyčí šumavské kopce Můstek a Pancíř s rozhlednou, Jezerní hora a Ostrý. Na jihu vystupuje německý Hoher Bogen s vojenskou věží a na západě se vypíná nejvyšší kopec Českého lesa Čerchov s rozhlednou. Od něj směrem k severozápadu se pak táhnou další hřebeny Českého lesa, kde v pozadí vyniká kopec s hradem Přimda. Na severozápadě spatříme město Domažlice.
Podle pověsti má být v hradní zřícenině ukryt poklad, který hlídá rytíř zakletý v draka. Rytíře ze zakletí vysvobodí pouze bezúhonný člověk, ten se zatím nenašel.
Okolí: Nad Kdyní se vypíná nejvyšší vrcholek Korábské vrchoviny kopec Koráb. Na něm stojí rozhledna s výhledem, vedle je i restaurace. Naproti Korábu se tyčí kopec s hradem Nový Herštejn z roku 1348. Asi deset kilometrů odtud směrem na sever se nad obcí Kanice vypíná další zřícenina hradu Netřeb.

Dřevěné rozhledny
Dřevěné rozhledny se u nás stavějí méně než železné telekomunikační věže sloužící jako rozhledny. Přestože chátrají rychleji, organicky zapadají do krajiny, stávají se součástí přírody a působí příjemným dojmem. Navíc jejich výstavba není náročná. Stavební náklady jsou nízké a dají se vybudovat rychle. Některé nové dřevěné rozhledny patří k unikátům.

Terezka u obce Paseky
Dřevěná rozhledna z názvem Terezka byla postavena na okraji obce Paseky, v Českomoravské vrchovině. Budeme-li projíždět obcí směrem na Proseč, uvidíme ji na louce vlevo od silnice. Od parkoviště je to asi 100 metrů. Železniční stanice Borová je vzdálená přibližně šest kilometrů. Terezka byla v nadmořské výšce 626 metrů postavena v roce 2004. Špička věže dosahuje 31 metrů, přičemž vyhlídkový ochoz má 25 metrů.
Co lze vidět: Když na ni vystoupíme po 113 schodech, uvidíme za dobré dohlednosti na severozápadě a severu Krkonoše se Sněžkou. Na severovýchodě spatříme vrcholky Orlických hor s nejvyšší Velkou Deštnou, vpravo Suchý vrch s rozhlednou a vedle něj vpravo je vidět Buková hora s televizním převaděčem. Spatříme i Králický Sněžník a vpravo vzadu Jeseníky s Pradědem s televizním vysílačem. Vpředu před Suchým vrchem uvidíme Andrlův chlum s rozhlednou a před ním vpravo Kozlovský kopec s rozhlednou. Za ním se vypíná vrch Lázek s rozhlednou a telekomunikační věží. Za obcí Proseč uvidíme malou Toulovcovu rozhlednu. Od jihovýchodu až po jihozápad je pak výhled zakryt okolními lesy. Na západě se tyčí televizní vysílač Krásný v Železných horách a vpravo za ním je vidět vrch Bučina s telekomunikační věží.
Okolí: V této oblasti byly v nedávné době postaveny ještě dvě další dřevěné rozhledny a uvažuje se i o stavbě třetí. Toulovcova rozhledna stojí směrem na severovýchod, na návrší Jarošov, u obce Budislav. Druhá rozhledna Borůvka stojí u obce Hluboká. Mezi těmito rozhlednami se nachází lesnatá oblast s množstvím pískovcových skalních útvarů. Z nich je asi nejzajímavější malé skalní bludiště s úzkými průchody, které se nazývá Toulovcovy maštale. K němu se nejlépe dostaneme z obce Bor u Skutče.

Rozhledna na vrchu Vyhlídka
Asi čtyři kilometry na západ od Krnova se vypíná 553 metrů vysoký vrch Vyhlídka s dřevěnou rozhlednou. Auto je nejlepší nechat na konci osady Ježník, na parkovišti u sanatoria. Odtud se vrátíme pěšky po silnici asi 200 metrů zpět a potom jdeme vlevo po značce modrého trojúhelníku vzhůru lesem. K rozhledně dojdeme zhruba po jednom kilometru, převýšení činí 110 metrů. Nejbližší železniční zastávka v obci Krásné Loučky je vzdálená asi pět kilometrů. Dřevěná 18 metrů vysoká věž byla postavena v roce 2001.


Vrch Vyhlídka s dřevěnou rozhlednou. Této rozhledně se někdy říká Ježník podle rekreační osady, která leží pod ní.
Snímek: Vladimír Pohorecký

Co lze vidět: Když na její vyhlídkový ochoz vystoupíme po 62 schodech, uvidíme před námi na severovýchodě rovinaté území Polska. Na východě spatříme Krnov a nad ním Přední Cvilínský kopec s rozhlednou a dvouvěžovým kostelem a za ním vpravo Zadní Cvilínský kopec s hradem Cvilínem. Ještě dále vpravo na jihovýchodě vystupuje vrch Strážiště s Kudlichovou rozhlednou. Za dobré dohlednosti můžeme v pozadí spatřit Beskydy s Lysou horou s televizním vysílačem, vpravo druhý nejvyšší vrcholek Beskyd Smrk. Na jihu se rozkládá oblast Nízkého Jeseníku a na západě nejvyšší pohoří Moravy Hrubý Jeseník. Tomu dominuje Praděd s televizním vysílačem. Na severozápadě se vypíná výběžek Hrubého Jeseníku, Biskupská kupa s rozhlednou, která stojí u polské hranice.
Okolí: Je možné se vydat na rozhlednu na Předním Cvilínském kopci, kde je k vidění i pěkný dvouvěžový poutní kostel Svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Odtud můžeme pokračovat na Zadní Cvilínský kopec se zříceninou Cvilína a dále na vrch Strážiště s kubistickou Kudlichovou rozhlednou.

Langova rozhledna na Onom Světě
Na hranici Středočeského a Jihočeského kraje, asi dvacet kilometrů od Milevska, u vodní nádrže Orlík, se nad obcí Lašovice vypíná v 627 metrech kopec Hrby. Na jeho jihozápadním hřebenu byla v roce 1940 postavena Klubem českých turistů v nadmořské výšce 590 metrů turistická chata Onen Svět. Vedle ní pak byla na jaře roku 2001 zpřístupněna 14 metrů vysoká dřevěná Langova rozhledna. Autem se k rozhledně dostaneme z Lašovice, z níž k ní vede asi kilometr dlouhá úzká asfaltka. Nejbližší železniční stanice je v Milevsku.
Co lze vidět: Když na Langovu rozhlednu vystoupíme po 47 schodech, uvidíme na jihu Písecké hory, za nimi věže jaderné elektrárny v Temelíně a ještě dále za dobré dohlednosti horu Kleť s rozhlednou a vysílačem. Za dobré viditelnosti můžeme spatřit téměř celou Šumavu. Kromě jiných se dají ve směru rozeznat kopce Chlum, Libín s rozhlednou, Bobík, Boubín s rozhlednou, Přilba, Poledník s rozhlednou, Ždánidla, Plesná, nejvyšší Javor, Jezerní hora a Ostrý. Na jihozápadě je vidět zámek Orlík a malá část okolní vodní nádrže. Na západě vystupuje v Brdech kopec Třemšín s věží a vpravo od něj se vypíná kopec Praha s věží meteorologického radaru. Na severozápadě spatříme Makovou horu s poutním kostelem a za ní opět hřebeny Brd, které se táhnou k severu. Vlevo od vrcholu kopce Hrby, který nám překrývá severovýchodní směr, uvidíme Veselý vrch s rozhlednou. Na východě spatříme nejvyšší vrcholek Jistebnické vrchoviny Javorovou skálu s vojenskou věží a kousek před ní vpravo kopec Kozlov s telekomunikační věží.
Okolí: V turistické chatě Onen Svět jemožno se občerstvit a ubytovat. Nedaleko odtud, u obce Petrovice, stojí na kopci Hodětín další rozhledna, z níž je také hezký výhled. Malý kousek od ní se u obce Vilasova Lhota nachází také zajímavý viklan zvaný Husova kazatelna.

Rozhledny na významných místech
Zajímavým výletem může být i cesta k rozhlednám, které byly postaveny na některých našich nejvyšších nebo na památných, historií proslavených či pověstmi opředených kopcích.

Rozhledna na Smrku
Smrk, který dosahuje 1124 metrů nadmořské výšky, je nejvyšší kopec Jizerských hor. Tyčí se patnáct kilometrů na východ od Frýdlantu. Jeho původní název byl Tabulový smrk (Tafelfichte), protože se zde stýkaly hranice tří zemí - Čech, Slezska a Lužice. V roce 1892 byla v blízkosti nejvyššího bodu této mohutné, tehdy ještě zcela lesem pokryté hory postavena 20 metrů vysoká dřevěná rozhledna a později i turistická chata. Po roce 1946 však obě stavby zanikly. V roce 1968 byla na Smrku postavena vysoká dřevěná triangulační věž, která ale v únoru roku 1974 nevydržela zatížení sněhem a spadla. Průmyslové exhalace pak postupně ploché temeno Smrku zbavily lesních porostů. V roce 2003 byla na místě původní rozhledny, na holém temeni hory, postavena nová železná rozhledna. Na vrchol Smrku vede z různých míst několik turistických tras, které navazují na modrou značku, jež vede až na samý vrchol. Délka tras se v průměru pohybuje kolem 7 kilometrů s převýšením až 600 metrů. Nejpohodlnější zhruba sedmikilometrová trasa, překonávající výškový rozdíl asi 280 metrů, vede po červené a potom po modré značce od parkoviště u horské chaty Smědava. Nejbližší železniční zastávky v Novém Městě pod Smrkem nebo obci Bílý Potok jsou od rozhledny vzdáleny asi osm kilometrů.
Co lze vidět: Rozhledna měří 23 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 18 metrů. Z ní je výhled na území Polska, na východě spatříme polský vrcholek kopce Stóg Izerski, na jihovýchodě je o dost dále v Polsku vidět nejvyšší kopec Jizerských hor Vysoká Kopa. V pozadí jsou pak vidět i Krkonoše. V jejich panoramatu vystupuje kopec Szrenica s horskou chatou a vlevo je ještě výše vidět na polském území televizní věž nad Sněžnými jámami a vzadu vlevo spatříme Sněžku. Vpravo od Szrenice vystupují kopce Kotel a vpravo od něj nižší Žalý s rozhlednou. Ještě více vpravo pak ve vnitrozemí zahlédneme vrch Zvičinu s turistickou chatou s malou rozhlednou, před níž je vidět kopec Hvězda s rozhlednou Štěpánka. Na jihu uvidíme vrch s hradem Kumburk a kousek od něj vpravo vrch Tábor s rozhlednou a ještě více vpravo těsně za protější horou Jizera spatříme Kozákov s rozhlednou. Na jihozápadě za hřebeny Jizerských hor je vidět špička Bezdězu s hradem, vpravo se tyčí Ještěd s vysílačem a ještě více vpravo vystupuje vrch Ralsko s hradem. V pozadí spatříme kopec Sedlo v Českém středohoří a vedle Bukovou horu s vysílačem. Na západě v Lužických horách vystupují kopce Klíč a vpravo Hvozd s rozhlednou a v pozadí jejich nejvyšší vrcholek Luž, od něhož se napravo rozkládá území Německa. Pěkný pohled je také na město Frýdlant.
Okolí: Dva kilometry od vrcholu Smrku směrem na jihovýchod se u polské hranice nachází pramen řeky Jizery. Kousek za hranicí, na vrcholku Stóg Izerski, se nyní staví nová věž, která by snad měla sloužit i jako rozhledna. Kdybychom se vydali z vrcholku Smrku po modré a potom malý kousek po žluté značce směrem na jih, dorazili bychom po čtyřech kilometrech k vysoké skalní věži zvané Paličník s nádhernou vyhlídkou.

Rozhledna na Čerchově
Čerchov je nejvyšším vrcholkem Českého lesa. Jeho nadmořská výška činí 1042 metrů. Zdvihá se patnáct kilometrů na jihozápad od Domažlic. Na tomto zalesněném kopci se kromě kamenné rozhledny nachází i objekt s ještě vyšší věží, jenž byl využíván k vojenským účelům. Na vrchol Čerchova vede řada cest. Nejlépe se na něj však dostaneme, když necháme auto stát na parkovišti v Caparticích, které leží vpravo od hlavní silnice vedoucí k hraničnímu přechodu s Německem Lísková. Odtud je to pěšky na vrchol po silničce zhruba pět kilometrů s převýšením 320 metrů. Nejbližší železniční zastávka v Trhanově je vzdálená přibližně osm kilometrů.
Kamenná, 25 metrů vysoká Kurzova rozhledna byla postavena v roce 1904 a o rok později byla předána veřejnosti. V průběhu druhé světové války ji však německá armáda zabrala pro vojenské účely. Po druhé světové válce se Čerchov octl v tzv. hraničním pásmu s přísným zákazem vstupu. Původní turistické objekty byly kromě Kurzovy věže zbourány a na jejich místě vyrostly nové stavby pro rádiový odposlech. Tento tajný vojenský objekt tehdy sloužil, podobně jako vojenský objekt na šumavském kopci Poledník, k protivzdušné obraně státu. Po roce 1989 sice došlo k zpřístupnění Čerchova, ale rozhledna byla kromě několika výjimek celoročně uzavřená. Teprve v červenci roku 2000 byla po opravách zpřístupněna veřejnosti.
Co lze vidět: Když na ni po 128 schodech vystoupíme, naskytne se nám nádherný kruhový výhled na vrcholky Šumavy, jako jsou Můstek, Ostrý, nejvyšší hora Šumavy - německý Javor - a další. Před nimi pak na německém území vystupuje Hoher Bogen s vojenskou věží, na jihu a západě vidíme zvlněnou bavorskou krajinu a za dobré viditelnosti spatříme i Alpy. Na severozápadě vyčnívá německý kopec Signalberg a vpravo od něj vystupují vrcholky Českého lesa. Těsně za naší hranicí s Německem se vypíná kopec Ebene s rozhlednou, za ním vpravo spatříme kopec Zvon s vojenskou věží a ještě dále vpravo se tyčí kopec Přimda s hradem. Stejným směrem se pak přímo naproti vypínají hřebeny Haltravy. Na severovýchodě v pozadí vystupují Brdy s Třemšínem a na východě uvidíme nedaleký kopec Koráb s rozhlednou. V Kurzově rozhledně je k dispozicí i malé občerstvení.
Okolí: V Domažlicích stojí za pozornost mimo jiné i 56 metrů vysoká válcová věž kostela Narození Panny Marie, která je vychýlena od svislé osy o jeden metr. Z jejího vyhlídkového ochozu je krásný pohled na město a okolí.

Rozhledna na Hostýně
Nejvýznamnějším vrcholkem Hostýnských vrchů je památný kopec Hostýn. Vypíná se asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Přerova nad městečkem Bystřice pod Hostýnem. Na tomto pověstmi opředeném kopci, který měří 735 metrů, stojí kromě barokního poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a několika dalších staveb také rozhledna. Na Hostýn sice vede asfaltová silnice, ale pro motorová vozidla je tam umožněn výjezd pouze na povolení. Jinak je nutno vozidlo zaparkovat dole pod kopcem na parkovišti a vydat se nahoru kyvadlovou autobusovou dopravou. Kamenná rozhledna byla postavena v roce 1898. Nejbližší železniční stanice v Bystřici pod Hostýnem je vzdálena po červené značce zhruba čtyři kilometry.
Co lze vidět: Na rozhlednu, v jejíž spodní části je kaple Svatého Kříže, vystoupíme po 62 schodech. Z věže je pěkný výhled - i když ho trochu zastiňují vzrostlé stromy - na Bystřici pod Hostýnem. Za ní se na západě rozkládá Haná a dále jsou vidět hřebeny Drahanské vrchoviny. Směrem na sever vystupují z roviny Oderské vrchy. Na severovýchodě vyčnívá z kotliny v pozadí Starojický kopec s hradem Starým Jičínem a trochu více vpravo jsou vidět výběžky Beskyd. Přímo proti nám se na severovýchodě vypíná nejvyšší kopec v Hostýnských vrších Kelčský Javorník s telekomunikační věží. Na jihu jsou pak v dálce vidět hřebeny Bílých a Malých Karpat a na jihozápadě vystupuje Ždánický les a vpravo Chřiby s hradem Buchlov.
Půl kilometru od rozhledny stojí nejvýše položený moravský poutní kostel, barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie z roku 1747. Hostýn byl již obýván v dávných dobách, o čemž svědčí zbytky hradišť. Pravidelně se zde konaly a konají tradiční poutě. Podle pověsti má být uvnitř hory, tak jako na bájném Blaníku, ukryto vojsko, které má přijít Moravě na pomoc, až jí bude nejhůř.
Okolí: U Lipníku nad Bečvou se nachází hrad Helfštýn ze 13. století. U Hranice je pak naše nejhlubší propast - Hranická. Blízko jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Vladimír Pohorecký

Informace
Jen v letošním roce bylo zatím otevřeno devět nových rozhleden. Jde o Kraví horu u Bořetic, Rašovku u Liberce, Boiku v Českých Lhotácích, Kanihůru u Bílova, Sudoměřice u Rohatce, Křivoše u Kaly, Babylon u Kaly, Vlčí horu u Oseka a Vrbice u Kostelce nad Orlicí. V roce předešlém přibylo na našem území celkem osm vyhlídkových staveb. Nejvíce je jich v Ústeckém kraji, následně pak v Jihočeském a Liberckém kraji. Nejvyšší rozhlednou je Žižkovský vysílač v Praze s 216 metry a nejvýše položenou rozhlednou je Praděd v Jeseníkách, který stojí v 1491 metrech nadmořské výšky.
www.rozhlednyunas.cz
www.rozhledny.com

Zajímavost
Bismarckovy věže
Na počest sjednotitele Německa bylo vztyčeno ve střední Evropě dvě stě tzv. Bismarckových sloupů (monumentů), které byly při slavnostních příležitostech i zapalovány. Tři z nich dodnes stojí na našem území a slouží jako rozhledny. Jde například o kamennou rozhlednu Háj u Aše. Je to nejzápadněji postavená rozhledna na našem území, a je nejmohutnější. Třicet čtyři metrů vysoká kamenná věž byla otevřena 19. června 1904. Z netradičních půlkruhových vyhlídkových ochozů je dobře vidět Ašsský výběžek z Krušných hor lze zahlédnout Klínovec.
Druhá tzv. Bismarckova věž se nachází na 597 metrů vysoké hoře Tanečnice u Mikulášovic. Kopec byl prý pojmenován podle staré pověsti, která pravila, že sem chodívala jakási žena tančit a svádět myslivce. Jde o nejsevernější rozhlednu v Čechách, která stojí na místě dřevěné vyměřovací věže poničené v roce 1903 silnou bouří. Základní kámen byl položen 10. července 1904 a za necelý rok byla rozhledna při slavnostním otevření pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Na masívní žulové podezdívce spočívá 16 m vysoká osmiboká konstrukce z cihel. Stylové provedení dnes narušují ocelové pásy, jimiž byla věž opásána při generální opravě provedené v 70. letech. Nahoru na vrchol věže můžeme vystoupat po 138 schodech, otevře se nám výhled na nejsevernější území republiky, na České Švýcarsko a nedaleké město Sebnictz.

Kostelní věže 
Jde o církevní nebo památkové objekty, které byly postaveny i k turistickému účelu. Jedná se například o Bolfánek u Chudenic, které byly působištěm buditele českého národního obrození Josefa Dobrovského. Stojí na vrcholku kopce asi dva kilometry jihozápadním směrem, uprostřed zámecké "Americké zahrady". Bolfánek je původně věž z barokního kostela, který byl zrušen na základě reformy císaře Josefa II. v roce 1785. Kostel nechal postavit František Josef Černín, majitel zdejšího panství v letech 1722 – 1729. Osamocená věž byla později dostavěna do výšky 45 metrů a upravena na rozhlednu. Na místě nynější vyhlídky stávala dříve kaplička na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který zde přenocoval v roce 983 na cestě z Prahy, kde vysvětil prvního českého biskupa Dětmara. Bolfánek nabízí pěkné pohledy na Šumavu a Český les. Další rozhlednou je Hořický Chlum u východočeských Hořic. Jde o nedostavěný památník – Masarykovu věž samostatnosti. Honosně pojatý projekt počítal s 40metrovou věží. Základní kámen pokládal v roce 1924 sám prezident Masaryk. V průběhu stavby se ukázalo, že si Hořice tak nákladnou stavbu dovolit nemohou. Proto byla věž zakončena v pětadvaceti metrech a slouží jako rozhledna, astronomická observatoř i jako památník válečným obětem. V průčelí můžeme obdivovat šest pískovcových reliéfů od sochařů Vávry a Lenharta, s motivy 1. odboje a vzniku československého státu.