ECB naznačila zvýšení úrokových sazeb v říjnu

Hlavní úrokové sazby se zatím v eurozóně měnit nebudou. Včera tak rozhodla Evropská centrální banka (ECB). Základní sazba ECB tak zůstává beze změn na třech procentech. Žádnou změnu nepřichystala ani Bankovní rada ČNB, hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, byla ponechána na 2,25 procenta. Česká republika se tak stala zemí s nejnižšími úroky v celé EU.

Nejde o žádné překvapení

Rozhodnutí ECB ponechat klíčovou úrokovou sazbu beze změny bylo na trzích všeobecně očekáváno. Podle Radomíra Jáče, vedoucího analytika PPF Asset Management, tak pozornost poutala především tisková konference, na níž prezident Jean-Claude Trichet prezentoval novou prognózu ECB pro vývoj HDP a inflace. U obou dvou ekonomických ukazatelů zvýšila ECB předpoklady růstu jak pro letošní rok, tak pro rok 2007.
Prezident ECB během tiskové konference několikrát zmínil potřebu "silné ostražitosti" vůči rizikům inflace v eurozóně, což je trhem vnímáno jako signál, že ke zvýšení úroků přistoupí ECB na svém příštím zasedání, jež se koná počátkem října v Paříži. Jáč předpokládá, že ECB zvýší na pařížském zasedání své úroky o čtvrt procentního bodu, tedy na 3,25 procenta. ECB bude podle něj pokračovat ve zvyšování úroků také počátkem prosince, a úroková sazba se tak ke konci roku vyšplhá na 3,50 procenta.

Žádný hlas nebyl proti

Usnesení Bankovní rady ČNB bylo podle prohlášení guvernéra banky Zdeňka Tůmy jednomyslné. Od červencového měnového jednání, kdy banka naposledy jednala o úrokových sazbách, se podle něj příliš nezměnilo. Jak uvedla ČTK, hodlá centrální banka i nadále vycházet ze současné prognózy, která počítá s postupným růstem úrokových sazeb.
Rizika prognózy jsou podle Tůmy zhruba vyrovnaná. Pro růst inflace hovoří zhoršený vývoj veřejných financí, vývoj HDP a inflace v eurozóně nebo evropských úrokových sazeb Euribor. Protiinflačně zase působí pevnější růst koruny. Podle Tůmy může k zvýšení sazeb dojít za jeden až čtyři měsíce, uvedla agentura Bloomberg.
Dotázaní ekonomové mají na další vývoj sazeb rozdílný pohled. Jáč se domnívá, že ČNB úroky během letošního roku ještě jednou o čtvrt procentního bodu zvýší. Kdy se tak stane, závisí podle jeho názoru především na vývoji kursu domácí měny. "Pokud koruna zůstane na úrovních silnějších než 28,30 za euro, tak bychom zvýšení úroků ČNB čekali nejspíše až v samotném závěru letošního roku, jestliže se ale v nejbližších dnech kurs postupně vrátí nad 28,30 Kč za euro, je možné, že k zvýšení úroků dojde již na říjnovém zasedání Bankovní rady," říká Jáč.
Podle Miroslava Plojhara z Citibank naopak zůstanou úrokové sazby v nejbližších měsících beze změny. "Jejich zvýšení očekávám až v zimních měsících, pravděpodobně v lednu," říká. Sazby nepůjdou nahoru především kvůli předpokládanému zmírnění inflace. Ta by se měla podle Plojhara dostat na podzim pod dvě procenta kvůli snížení cen plynu. Energetický regulační úřad totiž včera oznámil, že domácnosti zaplatí od října za zemní plyn průměrně o 5,5 procenta méně než dosud. "Když jde inflace dolů, těžko budou růst úrokové sazby," domnívá se Plojhar.
Pro stagnaci sazeb mluví i oslabení na trhu s nemovitostmi v USA. "Může to svědčit o počínající recesi tamní ekonomiky. Kdyby nastala, Fed sníží sazby a jeho krok budou následovat i ostatní centrální banky," říká Plojhar.