Náměstek ministryně školství Petr Matějů říká, že by měli studenti cítit větší zodpovědnost za to, co je učí na vysokých školách. "Pak by se kvalita výuky zvyšovala i při zvýšení počtu vysokoškoláků," myslí si Matějů.
HN: Minulá srovnání OECD ukazovala, že žáci se umějí naučit přírodní vědy, ale nedokážou správně interpretovat psaný text. Platí to stále?
V tom jsou naši žáci pořád stejní. To, že jsme dobří v oborech, které se dají mechanicky naučit, není často výsledek kvalitního vzdělávání, ale prostého drilu. Kdežto čtenářská gramotnost se nadrilovat nedá. Aby děti textu rozuměly lépe, potřebují, aby se jim učitelé více věnovali.
HN: Co ze statistických dat OECD vyplývá pro ministerstvo školství?
Zaprvé, musíme se soustředit na velmi hlubokou reformu základního a středního školství, aby vychovávalo k větší kreativitě. Zadruhé, musíme nastartovat debatu o tom, jak změnit princip financování vysokého školství. Aby se do něj dostalo více peněz a aby jak studenti, tak i vysoké školy cítili větší zodpovědnost za to, co se tam děje. Pak by se kvalita škol zvyšovala i při růstu počtu vysokoškoláků.
HN: Už dlouho říkáte, že velkým problémem je malá otevřenost vysokých škol sociálně slabým studentům. Jak by se to dalo změnit?
Pomocí grantů, půjček či odloženého školného, kdy student za školu platí až při dosažení určitého příjmu. Například v USA je podíl vysokoškoláků z nižších sociálních vrstev 34 procent. U nás je to jen osm procent. A právě v USA velmi dobře fungují pro sociálně slabé různé podpůrné programy. To je důkaz, že to funguje.
HN: Minulá srovnání OECD ukazovala, že žáci se umějí naučit přírodní vědy, ale nedokážou správně interpretovat psaný text. Platí to stále?
V tom jsou naši žáci pořád stejní. To, že jsme dobří v oborech, které se dají mechanicky naučit, není často výsledek kvalitního vzdělávání, ale prostého drilu. Kdežto čtenářská gramotnost se nadrilovat nedá. Aby děti textu rozuměly lépe, potřebují, aby se jim učitelé více věnovali.
HN: Co ze statistických dat OECD vyplývá pro ministerstvo školství?
Zaprvé, musíme se soustředit na velmi hlubokou reformu základního a středního školství, aby vychovávalo k větší kreativitě. Zadruhé, musíme nastartovat debatu o tom, jak změnit princip financování vysokého školství. Aby se do něj dostalo více peněz a aby jak studenti, tak i vysoké školy cítili větší zodpovědnost za to, co se tam děje. Pak by se kvalita škol zvyšovala i při růstu počtu vysokoškoláků.
HN: Už dlouho říkáte, že velkým problémem je malá otevřenost vysokých škol sociálně slabým studentům. Jak by se to dalo změnit?
Pomocí grantů, půjček či odloženého školného, kdy student za školu platí až při dosažení určitého příjmu. Například v USA je podíl vysokoškoláků z nižších sociálních vrstev 34 procent. U nás je to jen osm procent. A právě v USA velmi dobře fungují pro sociálně slabé různé podpůrné programy. To je důkaz, že to funguje.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
