Aljaksandr Milinkievič: Dopustí Evropa další železnou oponu?

Na podzim 1938 evropské mocnosti ustoupily nacistickému režimu v Německu a posvětily jeho znásilnění Československa, které pak o několik měsíců později přestalo existovat.
Díky spolupráci Hitlerova Německa s rakouskými nacisty přestalo ještě před Mnichovem existovat Rakousko. Po obsazení jeho území wehrmachtem v březnu 1938 pro zánik své vlasti údajně hlasovalo přes 99 % Rakušanů.
Dnes, o bezmála 70 let později, hrozí, že se v Evropě bude konat podobné referendum, které může vyústit v zánik nezávislého Běloruska. Já i moji spoluobčané pevně doufáme, že nám země Evropské unie pomohou zachránit nezávislost.

Referendem k zániku

Možná proto, že nedávno proběhlo referendum o vyhlášení nezávislosti Černé Hory uznané mezinárodním společenstvím, konají se nyní na různých místech ve východní Evropě lidová hlasování s obdobnou otázkou, ovšem za zcela odlišných podmínek.
Zatímco hlasování v Černé Hoře vyhlásila demokraticky zvolená legitimní vláda a referendum proběhlo v podmínkách svobody slova a bez nátlaku okolních zemí, ve všech ostatních případech tomu tak není. Názorně jsme to mohli vidět v září v případě Podněstří a obdobná situace se bude nepochybně opakovat i v listopadu v Jižní Osetii.
Výše zmíněné platí také pro Bělorusko, kde se referendum může konat koncem tohoto nebo počátkem příštího roku. Příznačné bohužel je, že ve všech zmíněných případech stojí v pozadí Rusko.

Lukašenkova pravda

Vztahy mezi Běloruskem a jeho východním sousedem jsou v poslední době stále složitější. Fakt, že Rusko začalo požadovat vyšší ceny za dodávky plynu, má nepochybně politický, nikoliv ekonomický důvod. Ruská strana chce zcela jistě ovládnout běloruský tranzitní plynovod a ropné rafinérie, a to opět především z důvodů politických.
Zejména první případ je pro Evropu nebezpečný, jelikož dále posiluje a přibližuje ruskou snahu o monopolizaci transportních cest této strategické suroviny. Cenový nátlak může mít také za cíl donutit Alexandra Lukašenka uspořádat referendum o vzniku dlouho plánovaného svazového státu.
Na druhou stranu je možné, že se běloruský vládce pokusí v tomto případě lidového hlasování využít ve svůj prospěch: ruské straně ukázat, že většina lidí si spojení s Moskvou nepřeje (což by bylo asi poprvé, kdy by měl pravdu), a pokusit se tak získat větší legitimitu pro pokračování své vlády.
Ať tak či onak, bude-li referendum vyhlášeno, doufáme, že Evropská unie spolu se Spojenými státy a dalšími demokratickými zeměmi uznají, že o takové otázce, jako je ztráta suverenity a nezávislosti, není v současných podmínkách možné v Bělorusku rozhodovat a rázně a zřetelně oznámí Rusku i současnému běloruskému vedení, že provedení referenda považuje za nelegitimní, a bude jej i jeho případné následky ignorovat.

Víza? Dárek pro prezidenta

Zatímco hrozí, že zmizí naše hranice na východě, roste pomalu na druhé straně země nová železná opona. I přes deklarace Evropské komise o podpoře a zprostředkování mezilidských kontaktů hrozí, že zvýšením cen schengenských víz na 60 euro se ještě sníží už tak malý počet Bělorusů, kteří navštíví země Evropské unie (v loňském roce méně než 7 % obyvatel) a mají možnost porovnat podmínky života v Bělorusku a demokratických zemích. Navíc poté, co do Schengenu vstoupí nové členské země, spadne nová železná opona, jelikož částka 60 eur odpovídá třetině průměrné měsíční mzdy v Bělorusku. Lepší dárek Alexandru Lukašenkovi, který se ze všech sil snaží Bělorusko izolovat od demokratických zemí, by snad ani nebylo možné vymyslet!
Toho nepochybně využije jeho propaganda, která se již dlouhou dobu snaží mé spoluobčany přesvědčit, že "Evropa nemá o Bělorusko pražádný zájem" a jedinou zemí, s níž je možné udržovat přátelské vztahy, je (kromě Kuby, Íránu, Venezuely a Číny) Rusko.

Země bez vlády

Jelikož není možné s Lukašenkovým režimem jednat minimálně o nezvyšování ceny ze současných 35 euro, doufáme, že Evropská unie vezme Bělorusko na vědomí jako specifický případ země. Země bez legitimní vlády, která navíc nemá o žádné vztahy s Evropou zájem (snad kromě obchodních).
Moji spoluobčané si však naopak přejí, aby tyto vztahy byly co nejlepší, aby měli možnost co nejsnáze do Evropy cestovat a navazovat kontakty se svobodným světem na nejrůznějších úrovních. Pokud země EU chtějí skutečně podpořit demokratizaci Běloruska, jak již delší dobu deklarují, je zrušení (či alespoň nezvyšování) poplatků za víza tím nejlepším nástrojem.

Naše naděje

Jen za 200 miliónů eur, které evropští daňoví poplatníci ročně vynaloží na stěhování evropských poslanců z Bruselu do Štrasburku a zpátky, by mohlo schengenská víza - pokud by stála 60 eur - dostat přes tři milióny Bělorusů (při ceně 35 euro by to bylo už pět a půl miliónu lidí).
Pevně věříme, že demokratická Evropa nedopustí, aby Bělorusko ztratilo svoji nezávislost.
A stejně tak doufáme, že zabrání novému zatažení železné opony, k němuž by mohlo dojít v důsledku zvýšení ceny schengenských víz.
Takový vývoj by jen posílil současný režim a oddálil by demokratickou perspektivu pro moji zemi.

Autor, bývalý prezidentský kandidát sjednocené běloruské opozice, je účastníkem letošního Fóra 2000.