Obchodní právo: Založení evropské společnosti dává nové výhody

Založení evropské společnosti dává nové výhody

Českobudějovický advokát Jiří Švihla, specializující se na evropské obchodní právo, se stal "architektem" první přeměny české firmy na evropskou (akciovou) společnost SE - tedy Societas Europea. Stalo se tak téměř dva roky poté, co rozhodnutí Rady Evropy začalo v říjnu 2004 platit.
První českou firmou, která získala statut SE, se stal Diag Human, jenž vede s Českem arbitráž kvůli údajně zmařenému obchodu s krevní plazmou. Diag Human se nyní usadil v Lichtenštejnsku. Došlo k tomu díky jeho fúzi se slovenskou firmou Kolinea.

HN: Co česká firma získá tím, když se rozhodne změnit v "societas europea"?
Každá společnost, která se stane "evropskou" a usadí se v jiné zemi než Česku, tím ztratí české státní občanství, osobní statut a daňové rezidentství. Je to tedy zcela nový typ obchodní společnosti.

HN: Není ztráta českého osobního statutu či státního občanství negativním projevem?
Podnikatel samozřejmě nebude dělat to, co je pro něj negativní. Jako advokát, který z šedesáti procent zastupuje poměrně konzervativní rakouskou a německou klientelu, mohu říct, že tak to mí klienti nevnímají. Zvláště, když se Evropa sjednocuje. Ale jako SE nemusím přece Česko opouštět. Lze mít sídlo takové firmy i zde.

HN: Pro jakou skupinu firem je pak založení SE výhodné?
Především pro významné či středně významné hráče na českém trhu. Nebude asi zajímat menší podnikatele. V praxi se dívám na plusy a minusy a fatální minusy, které bych musel sdělit klientovi, nevidím. Pouze jsou problémy - se vstupem na zahraniční trh, do místa, kde budu mít sídlo, z hlediska vyřizování živnostenských oprávnění ke svému předmětu podnikání. Ale to je řešitelné.

HN: Jaká jsou pravidla vzniku SE?
Založit ji lze především nadnárodní fúzí dvou akciových společností. Každá přitom musí sídlit v jiném členském státě EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP). Ještě existují další čtyři způsoby, ale to je téma spíš na odborný právní seminář.

HN: Proč čeští podnikatelé institut SE dva roky opomíjeli?
Řekl bych, že to bylo z neznalosti a neinformovanosti.

HN: Jaký má pro ně založení evropské společnosti význam?
Podle přání investora se lze vyvázat z daňové jurisdikce dané země. Podnikatel si může zvolit pro něj vhodné prostředí kvůli daňové zátěži, politicko-společenské stabilitě a tak podobně. Nařízení o statutu SE přitom poprvé v Evropě umožňuje i takzvaný country shopping. Tedy, mám-li SE v některé zemi a nevyhovuje mi zde nadále působit, mohu sídlo firmy přemístit do jiné země unie nebo EHP. Aniž by došlo k jejímu zániku a ztrátě její právní kontinuity.

HN: Co to znamená, že se firma vyvazuje z české jurisdikce?
V okamžiku zápisu SE do cizího obchodního rejstříku dochází ke ztrátě českého daňového domicilu nejen do budoucna, i zpětně v případě existence latentních daňových závazků v Česku. Nařízení o statutu SE říká, že veškerá aktiva a pasíva přecházejí na nástupnickou společnost, včetně případných daňových závazků, které v Česku zbyly.
Třeba v Lichtenštejnském knížectví ale právnická osoba nemůže být kvůli daním kriminalizována. Daňový doměrek musí doplatit, ale nelze zde kvůli tomu podat trestní oznámení.

HN: A když bude SE sídlit v Česku?
I to je samozřejmě možné. Pomůže jí to třeba k tomu, že si zvolí monistický systém řízení a zbaví se drahých dozorčích rad. Navíc jí precedentní rozhodnutí Evropského soudního dvora v cause Marks&Spenser umožňuje snižovat daňový základ mateřské SE o ztráty dceřiných evropských společností.

HN: Přináší SE víc pozitiv či negativ?
Výhod je jednoznačně víc. První bych stručně označil jako SE = konec drahých dozorčích rad. Poprvé v evropské historii si, díky SE, lze zvolit monistický systém řízení akciových společností. Česká "akciovka" musí mít podle obchodního zákoníku dva orgány - představenstvo a dozorčí radu. Monistický systém zná jen správní radu, která v sobě oba orgány zahrnuje. Evropský kabát přitom dává firmě nadnárodní, univerzální rozměr obchodní společnosti. Díky tomu je vnímána jako společnost univerzální, bez spojení s určitým regionem.
Není proto divu, že třeba německá pojišťovna Allianz AG už oznámila, že zahájila proces nadnárodní fúze, směřující k založení Allianz SE. Chce se lépe usadit na italském pojišťovacím trhu a očekává, že v očích Italů se i díky tomu lépe prosadí. Podobný model zvažují i například DaimlerChrysler, Hypo Real Estate nebo některé banky. SE se prostě stává univerzálním supraevropským pojmem. Tento mimoprávní význam lze stavět na stejnou úroveň jako faktické právní a daňové dopady založení SE.

HN: Jakou roli při takovém rozhodování může hrát daňová zátěž?
To je individuální, ale daně mohou být významným motivem, protože v daňové zátěži jsou velké rozdíly. K 21. říjnu 2005 daň z příjmu právnických osob podle Eurostatu třeba v Německu činila 38,6 procenta, Belgii 34 a Francii 33,8 procenta, zatímco na Kypru 10, v Irsku 12,5 a Litvě 15 procent.

HN: Kolik firem označení SE získalo?
K letošnímu 8. srpnu vzniklo 38 evropských společností. Nejvíce, dvanáct, jich je z Německa, osm z Rakouska. Další pak z Belgie, Nizozemska, Švédska. Česko zde má od 28. srpna onu jednu jedinou, byť se sídlem v Lichtenštejnsku.

HN: V kterých zemích se nejčastěji registrují?
Těžko odpovědět. Ze statistiky to přímo neplyne.

HN: Musí být evropská společnost zaregistrována v zemích EU?
Lze ji založit a umístit ve všech zemích evropské pětadvacítky a třech zemích Evropského hospodářského prostoru. Tedy v Lichtenštejnsku, Islandu a Norsku. Zde si přitom může vytvořit systém evropských dceřiných společností. Těch tedy může být 24 plus tři další.

HN: Stane se z SE stejný fenomén jako z evropských ochranných známek nebo evropských domén?
Bezesporu. Chce to jen čas a více osvěty. Poté, co české firmy docení, co jim SE může přinést, bezesporu o transformaci projeví zájem.