Nový zákoník práce s pojmem pracovní kázeň opravdu nepracuje, což se promítá do okolností, za nichž může být s pracovníkem rozvázán pracovní poměr, tj. tzv. kvalifikované výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele. Zákoník zavádí nový pojem "porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci".
Přestože záměrem legislativců bylo zřejmě pouhé přejmenování tohoto poněkud archaicky znějícího pojmu, a to při zachování jeho obsahu, vytváří nově zavedený pojem určité nejasnosti ohledně svého výkladu, a tudíž i následné aplikaci. Nabízí se zejména otázka, zda právním předpisem lze v tomto smyslu chápat i kolektivní smlouvu, pracovní řád či pracovní smlouvu. Ještě komplikovanější se může zdát porušení pokynu zaměstnavatele, pokud směřuje k plnění povinnosti, která není nikde výslovně upravena. Zdá se, že kromě pracovní smlouvy bude nejbezpečnější upravit zásadní povinnosti zaměstnance, které nevyplývají přímo ze zákona, v pracovním řádu. Ten má být dle nového zákoníku jediným vnitřním předpisem, který může stanovit povinnosti zaměstnanců.
Pracovní řád pak bude nutno zřejmě považovat za právní předpis s tím, že zákoník práce s jeho vydáním přímo počítá a vyhrazuje mu možnost stanovit povinnosti zaměstnanců. Pozor však na zákonné omezení, které neumožňuje v pracovním řádu zakládat nové povinnosti zaměstnanců. Bude muset tedy jít zřejmě vždy o pouhé rozvedení či aplikaci určité obecnější povinnosti zaměstnance vyplývající ze zákona na konkrétní podmínky práce zaměstnance. Jasný výklad této otázky však přinese až soudní judikatura.
www.epravo.cz
Přestože záměrem legislativců bylo zřejmě pouhé přejmenování tohoto poněkud archaicky znějícího pojmu, a to při zachování jeho obsahu, vytváří nově zavedený pojem určité nejasnosti ohledně svého výkladu, a tudíž i následné aplikaci. Nabízí se zejména otázka, zda právním předpisem lze v tomto smyslu chápat i kolektivní smlouvu, pracovní řád či pracovní smlouvu. Ještě komplikovanější se může zdát porušení pokynu zaměstnavatele, pokud směřuje k plnění povinnosti, která není nikde výslovně upravena. Zdá se, že kromě pracovní smlouvy bude nejbezpečnější upravit zásadní povinnosti zaměstnance, které nevyplývají přímo ze zákona, v pracovním řádu. Ten má být dle nového zákoníku jediným vnitřním předpisem, který může stanovit povinnosti zaměstnanců.
Pracovní řád pak bude nutno zřejmě považovat za právní předpis s tím, že zákoník práce s jeho vydáním přímo počítá a vyhrazuje mu možnost stanovit povinnosti zaměstnanců. Pozor však na zákonné omezení, které neumožňuje v pracovním řádu zakládat nové povinnosti zaměstnanců. Bude muset tedy jít zřejmě vždy o pouhé rozvedení či aplikaci určité obecnější povinnosti zaměstnance vyplývající ze zákona na konkrétní podmínky práce zaměstnance. Jasný výklad této otázky však přinese až soudní judikatura.
www.epravo.cz
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
