Hlavním favoritem je ODS

Senátní volby jsou jako české fotbalové zápasy. Sázkové kanceláře na ně vypisují kursy, návštěvnost je však nízká a výsledky nejisté. V případě Senátu se ale hraje první politická liga, v níž počty senátorských křesel, která jednotlivé strany získají, mohou rozhodnout jak o složení příští české vlády, tak o jménu budoucího prezidenta.
Podle odhadů HN získá deset až třináct senátorských křesel ze sedmadvaceti, která jsou k dispozici, ODS.
Výsledky letošních voleb do Senátu lze totiž odhadnout o něco přesněji než jindy. Umožňuje to hlavně pohled na regionální úspěchy politických stran v červnových parlamentních volbách i v senátních volbách před šesti lety.
ODS tradičně vítězí v Praze, ve volbách do sněmovny ji volila takřka polovina Pražanů, dva mandáty zde obhajuje a dva další může získat (právě k ODS se pravděpodobně přikloní voliči, kteří před šesti lety zvolili senátory za US-DEU). Nejzajímavější bude zřejmě souboj herce Tomáše Töpfera (za ODS) a rektora VŠE Richarda Hindlse (za ČSSD) v Praze 4. I zde by ale měla zvítězit ODS. Uspět by měla i v regionech, kde v červnových volbách do sněmovny s přehledem vyhrála a kde má silné zastoupení i na regionální úrovni - mimo jiné v Českých Budějovicích, v Jablonci nad Nisou či v Chomutově. Na Litoměřicku se proti sobě postaví silní kandidáti hned několika stran. Hlavní šance se přisuzují dosluhujícímu ministru zahraničí Alexandru Vondrovi, nominovanému občanskými demokraty.
"Dvoukolový volební systém je ale velice záludný. Vždy záleží na konkrétním složení dvojice, která postoupí do druhého kola," upozorňuje politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity.

ČSSD: aspoň pět mandátů
Sociální demokraté mohou jen získat, obhajují jediný mandát. Za spodní hranici úspěchu označuje šéf ČSSD Jiří Paroubek pět křesel. Právě na ta by sociální demokraté dosáhnout mohli. Naději mají v tradičně levicových oblastech - v Ostravě, Karviné a Opavě. Uspět by měl na Svitavsku i bývalý vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel. Šance na rozšíření počtu senátorů nabízí sociálním demokratům i další levicová bašta, Sokolov. Tam by rádi uspěli i komunisté, kterým se však v senátních volbách tradičně nedaří. Kdyby kandidáti KSČM uspěli ve třech levicových obvodech, jak si to přeje jejich šéf Vojtěch Filip, bylo by to velké překvapení. Těžkou hlavu mají ze senátních voleb lidovci. Mandát končí sedmi jejich senátorům a uhájit všechna křesla se KDU-ČSL těžko podaří. Optimistický předpoklad připouští maximálně pět obhájených postů.

Šance populárních tváří
Na své jednotlivé senátory mohou pomýšlet i Evropští demokraté, Strana zelených či regionálně známí a populární kandidáti menších stran. Strany tradičně nasazují i populární tváře. Bývalý reprezentant Imrich Bugár, režisérka Věra Chytilová, moderátorka Mirka Čejková či zpěvák Ivan Varga alias Martin Maxa ale velké naděje na úspěch nemají.
Senátní volby patří k nejméně populárním - chodí k nim zhruba třetina oprávněných voličů, podle průzkumů jde však o lidi vzdělanější a s vyššími příjmy. A i když zde hraje významnou roli osobnost kandidáta, lidé se stále orientují i podle toho, za jakou stranu kandiduje. Svá specifika mají i senátní volby, které následují - stejně jako letos - krátce po volbách parlamentních. "Obecně vzato platí, že výsledky v mnohém mohou kopírovat parlamentní volby. Ovšem za předpokladu, že strana před tím své voliče nezklamala. V takovém případě to voliči dají politikům najevo," říká Jan Hartl ze Střediska empirických výzkumů (STEM).


Kolik senátorských míst strany obhajují
ODS 10
KDU-ČSL 7
ČSSD 1
KSČM 0
Strana zelených 0
SNK-ED 0
(Zbylých 9 senátorských míst:
8 senátorů US-DEU a 1 nezávislý)
Celkový počet kandidátů - 204

Zajímavé souboje v senátních volbách 2006