Po volbách se změní strany i jejich politika

S každými volbami má Mirek Topolánek před sebou vyšší laťku. Předsedovi strany, který rekordně zvítězil ve všech posledních volbách, nezbývá nic jiného, než v těch dalších vyhrát znovu a pokud možno ještě lépe. Jinak mu hrozí obvinění z neúspěchu.
Mandát končí deseti senátorům ODS, strana obhajuje i 14 primátorských pozic a množství starostů. A i tentokrát je favoritem. "Minimálně chceme obhájit své současné pozice a pokud možno je ještě vylepšit," říká místopředseda ODS Petr Nečas. Pokud Topolánek stranu dovede k pátému jasnému vítězství v řadě, o funkci předsedy se na listopadovém kongresu ODS obávat nemusí. Ve volbách se však nehraje zdaleka jen o Topolánka.
"Volby jsou důležité z hlediska prezidentských voleb v roce 2008. Chceme, aby byl Václav Klaus zvolen prezidentem i pro další volební období," říká místopředseda ODS Ivan Langer. Že by výsledky senátních či komunálních voleb měly mít nějaký vliv na jednání o sestavování vlády, vedení ODS nepřipouští. "ČSSD možná přemýšlí ve stylu podle sebe soudím tebe. Ale my ani po volbách na velkou koalici nepůjdeme," říká Nečas.

ČSSD: Po volbách bude klid
Sociální demokraté úspěch ve volbách nutně potřebují. Pro své sebevědomí, klid ve straně i jako munici pro prosazení velké koalice. Rozhodující budou z tohoto pohledu hlavně senátorské volby. Pokud dvě nejsilnější strany získají v součtu nejméně 16 senátorů, budou mít pohodlnou ústavní většinu v obou komorách parlamentu.
Sociálním demokratům paradoxně hrají do karet slabé zisky v minulých volbách. Obhajují jediné senátorské křeslo a čtyři primátory statutárních měst. Mohou jedině získat. "Senátní ani komunální volby přímo sestavování vlády ovlivnit nemohou. Jde spíš o to, že poleví tlak od našich straníků. Před volbami je znát obava z kompromisu, z čehokoli, co by mohlo ohrozit volební výsledky," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Konkrétní cíle pro komunální volby si v ČSSD nedávají. Obecně prý ale platí, "že by to mělo být lepší než dříve."

KSČM: Alespoň o procento
Komunisté jsou v komunálních i senátních volbách tradičním "otloukánkem". "Kdyby do druhého kola postoupilo devět našich kandidátů, tak jednoho senátora bychom získat mohli," myslí si místopředseda strany Jiří Dolejš. Víc zatím KSČM v senátních volbách nedokázala. "Úžasný úspěch by byli tři senátoři, abychom mohli postavit v senátu klub," dodává Dolejš. Z prvního kola sice obvykle komunisté postupují, v druhém už ale nemají šanci. Voliči ostatních stran hlasují proti nim. Nízké ambice mají komunisté i v komunálních volbách. "Mohli bychom mít lepší výsledek než ve volbách do sněmovny, alespoň o procento," plánuje Dolejš.

KDU: Armáda zastupitelů
Pro lidovce jsou komunální volby věcí bytí a nebytí. "Komunální a senátní volby by mohly být dobrým odrazovým můstkem pro další uklidnění ve straně," doufá úřadující předseda Jan Kasal. Úspěch prý bude to, když se strana alespoň přiblíží obhajobě sedmi senátorů.
Lidovci mají přes 40 tisíc členů. A celá polovina z nich kandiduje v komunálních volbách. "Věřím, že budeme mít opět mezi pěti a šesti tisíci mandáty," vymezuje hranice úspěchu Kasal. Právě tato armáda lidoveckých zastupitelů přiměla Miroslava Kalouska odstoupit z funkce předsedy. Jeho pokus dohodnout se s ČSSD a komunisty na vládě totiž ohrozil jejich šance na znovuzvolení a vzpoura regionů na sebe nenechala dlouho čekat.
Krátce po volbách lidovci budou volit své nové vedení. Pokud komunální politici o víkendu uspějí, budou to zřejmě oni, kdo stranu do budoucna povedou. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek si na křeslo předsedy myslel již před čtyřmi lety. Letos se bude snažit znovu.

Zelení: Proti velké koalici
"Když se podíváme na to, kde byla strana před čtyřmi roky, nemůže se nám přihodit nic jiného než drtivý úspěch," říká o nadcházejících volbách předseda Strany zelených Martin Bursík. Především v komunálních volbách chce strana potvrdit, že se na české politické scéně pevně usadila. Do senátních voleb jde s jiným cílem. "Nejdůležitějším tématem všech našich kandidátů je snaha, aby velké strany nemohly účelově měnit ústavu," říká místopředsedkyně Strany zelených Džamila Stehlíková. Matematicky vyjádřeno: více než 11 senátorských křesel musí získat jiné strany než ODS a ČSSD.

parlamentní strany