Zuzana Kubíková: Spojujeme šéfy s nadanými studenty

HN: O čem je vlastně stínování manažerů?
Talentovaní vysokoškoláci mohou sledovat práci a jednání někoho, k němuž se pak v počátku kariéry už pravděpodobně tak blízko nedostanou. To jest k lidem ze středního a vrcholového managementu. Nemusí stínovat jen manažery, ale i celé týmy, v nichž pracují na dílčích úkolech.

HN: Stínování bývá zaměňováno se stáží. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Stáž trvá i několik měsíců, stínování nejčastěji dva týdny. Student na stáži je spíše řadový pracovník. Nedostane se tolik k práci manažera. Nevidí jeho styl řízení a způsob komunikace, tedy to, čemu personalisté říkají měkké dovednosti. Během stínování může sice také pracovat, ale zároveň je pozorovatelem, od něhož se očekává vlastní názor na věc.

HN: Proč by firmy měly umožnit studentům stínování?
Protože studentův pobyt pro ně může být přínosem. Třeba v jedné společnosti se připravovala nová reklamní kampaň a upravovala marketingová strategie firmy. Student z oboru byl jedním z těch, kteří připomínkovali návrhy dodané reklamní agenturou. Jedna nezisková organizace si zase vzala na stínování studenta ekonomie, který mohl nahlédnout do jejího ekonomického řízení a přispět vlastními znalostmi a připomínkami. Studenti svou práci během stínování dělají zadarmo. Je pouze na nich a firmách, zda se dohodnou na nějaké odměně. Je tu ještě jeden důvod, proč by měl zaměstnavatel stínování umožnit. Dává tak najevo, že ho zajímají názory mladé odborné veřejnosti a že má zájem nacházet talenty i jinou cestou než klasickým náborem.

HN: A proč by se měl nechat stínovat konkrétní manažer?
Manažeři, kteří se stínování účastní už několik let, uvádějí, že jim studenti kromě pomoci poskytli často i nový pohled na věc. Byli překvapeni jejich postřehy a neotřelými názory. Jako lidé zvenku totiž nejsou studenti zatíženi firemní organizací, systémem práce, kulturou. A dokážou s trochou mladické nerozvážnosti naplno říct, že je něco špatné nebo zbytečné. Někteří manažeři se setkali s takovým talentem, že jej hned po absolvování studia zaměstnali. Nábor zaměstnanců, zejména ve velkých společnostech, sice probíhá spíš jinak, ale v menších firmách "lovení" talentů takto funguje. Chceme, aby ze stínování měli prospěch student i manažer. Ale zatímco ten první se těší, jak nakoukne do zákulisí řízení firmy, první reakce manažera je někdy taková, že bude mít jen práci navíc a získá tím jenom student.

HN: A není tomu tak?
Záleží na manažerovi samotném. My na základě žádostí studentů a zároveň požadavků manažerů doporučujeme konkrétní talenty tak, aby dočasná spolupráce byla oboustranně prospěšná. Pokud si manažer předem promyslí program celého stínování, připraví aktivity, na kterých se bude student podílet a určí, v jakých záležitostech od něho očekává zpětnou vazbu, tak tím velmi získá. Pokud se takto nepřipraví, spolupráce ztrácí smysl.

HN: Dá se říci, jací manažeři rádi podstupují stínování?
Jsou to komunikativní lidé, kteří chtějí někomu předat své zkušenosti a vyměnit si názory. Většinou jsou otevření cizím připomínkám, i když pro ně nejsou lichotivé.

HN: Říkala jste, že vaše sdružení firem kontaktuje zaměstnavatele a studenty, kteří si mohou být prospěšní. Můžete popsat, jak to celé probíhá?
Od manažera či firmy dostaneme požadavky na studenta, jeho odbornost, znalost jazyků, praxi, a v jaké oblasti by se měl profilovat. Stínování se smí zúčastnit studenti dvou posledních ročníků univerzity. Přihlášky nám mohou zasílat do poloviny listopadu, firmy do jeho konce. Vysokoškoláci napíší životopis a motivační dopis a účastní se pohovorů. Ty probíhají v prosinci. Vedou je personalisté z firem, které jsou našimi členy, anebo odborníci na lidské zdroje, kteří s námi spolupracují. Student tak projde skutečným přijímacím pohovorem včetně testů a prezentace sebe sama. Na základě našeho doporučení si pak manažer vybere konkrétního studenta.

HN: A dál?
Pak už je na něm, jestli si jej ještě "prověří" osobně, rozhovorem po telefonu nebo nechá nás, abychom někoho vybrali sami. Manažerům můžeme na základě našich zkušeností doporučit intenzitu a formu jejich spolupráce se studenty tak, aby pro ně byla přínosem. Naše organizace navíc za čtrnáct let, co programy stínování pořádá, shromáždila řadu poznatků, které mohou obě strany inspirovat. A zaměstnavatelé si samozřejmě mohou vyměnit zkušenosti mezi sebou - ti, co mají se stínováním zkušenosti, s těmi, kteří teprve začínají.

HN: Jaké firmy jsou stínování nejvíce nakloněny?
Různé, bez ohledu na obor. Jsou mezi nimi farmaceutické společnosti, výrobní, průmyslové podniky, finanční instituty. Ale ve stínování jsou zapojeny i zoologická zahrada, Úřad pro ochranu osobních údajů, soukromé gymnázium. Stínovat se nechal i jeden senátor, student měl možnost poznat chod jeho kanceláře. Je zajímavé, že si studenti, kteří se do projektu hlásí, myslí, že zvučná jména známých firem je přesně to, co chtějí a že tam to musí být nejlepší. Mají trochu pocit, že když společnost není číslo jedna ve svém oboru, tak bude stínování méně kvalitní. Přitom v malých firmách lidé pracují v komornějším prostředí, komunikace je tam výborná a studenti mají možnost sledovat více procesů a věcí najednou.

HN: Mají o stínování zájem i studenti humanitních oborů?
Zájem lidí z ekonomických oborů a exaktních věd převažuje. Studentů humanitních oborů je méně. Ti totiž vidí svou budoucnost většinou v akademickém prostředí, v kulturních institucích, v neziskové sféře. Myslí si, že manažerské dovednosti se jich netýkají tolik jako ekonomů, finančníků a obchodníků. Ale to je omyl. I muzea, vydavatelství či akademické ústavy potřebují schopné manažery.


ZUZANA KUBÍKOVÁ (27 let) je v Business Leaders Foru (BLF) projektovou manažerkou programu Stínování manažerů. BLF se zabývá společenskou odpovědností firem a tento program otevírá již po čtrnácté. Zuzana Kubíková studovala kulturní a sociální antropologii na Západočeské univerzitě v Plzni, pak na University of Durham v Anglii. V německém Tübingenu pracovala na Eberhard Karls Universität v Etnologickém institutu.