Dobříš a Strž - VÝLET ZA HISTORIÍ A KARLEM ČAPKEM

Rozsáhlý rokokový zámek má výraznou fasádu a náročně upravenou francouzskou zahradou a anglický park.
Snímek: CZECHTOURISMUS

Od svého zrodu v 10. století zažila mnoho. Ne proto, že by se jí střídali majitelé, ani proto, že by vedla agresívní politiku a dokonce ani proto, že by byla nějak zvlášť bohatá. Důvodem pestré historie je právě její poloha.
První, čeho si v Dobříši návštěvník všimne, je starý hrad na kopci nad městem. Pod ním se nachází trojkřídlý rokokový zámek s mansardovými střechami, francouzskou zahradou s oranžérií a anglickým parkem. Pozornost si jistě zaslouží kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Kříže a budova radnice. Na vrchu Větrník je možné navštívit židovský hřbitov, vyznavači Davidovy hvězdy měli v Dobříši svou obec od 16. století.
Krásu dodávají dobříšskému okolí rybníky Papež, Koryto, Huťský a Strž. Za zmínku stojí také návrší Králova stolice, křižovatka lesních cest uprostřed s altánem, pozůstatek obory z dob, kdy byly lesy u Dobříše plné zvěře a oblíbenou zábavu panstva tvořily hony.

Osm smrtelných ran
První zničující zásah dopadl na Dobříš se začátkem husitských válek. Hrad Vargač byl dobyt a spolu s městem vypálen. Král Zikmund dal hrad do zástavy a úřad královského lovčího přenesl na Žebrák. Až asi o sto padesát let později byl Vargač vyplacen a poměry v Dobříši se zlepšily. Město se ale neobnovilo na původním místě, nové osídlení se soustředilo okolo dnešního hlavního náměstí. Byl založen pivovar a hrad prošel opravami. A za vlády Rudolfa II. dosáhla Dobříš znovu povýšení na město. Pod hradem vznikl renesanční zámek. Ale ani ne o dvacet let později dal Rudolf hrad znovu do zástavy.
Přišla třicetiletá válka, císař Ferdinand II. potřeboval peníze, a tak Dobříš v roce 1630 prodal císařskému radovi a nejvyššímu lovčímu Bruno Mannsfeldovi. Třicet let bojů přineslo Dobříši ležící při hlavní cestě na Prahu strašlivé plenění a drancování. Poprvé v roce 1629, kdy tudy prošla císařská vojska, záhy v roce 1631, kdy ji vyplenila Valdštejnova armáda. Za další dva roky ji vypálili Švédové, rok po nich přišli Sasové a pak ještě třikrát Dobříš pustošili Švédové, kteří ji v roce 1639 opět vypálili.

Devátý kočičí život
V polovině 17. století byla ve Staré Huti založena železárna a život v Dobříši začal být opět lepší. Přicházeli noví obyvatelé a město rostlo. Zakrátko ale dorazila morová epidemie. A aby toho nebylo málo, vyhořel zámek a čtvrtina města. Inu, i o ten pověstný devátý život Dobříš přišla. Ale nezemřela.
Mannsfeldové začali s rekonstrukcí zámku, kterou dokončili v druhé polovině 18. století. Postaven byl rovněž kostel Nejsvětější Trojice, opravil se i starý hrad. Sloužil už ovšem pouze jako sýpka. Nově se naopak postavil barokní statek patřící k zámku, dodnes největší stavební komplex ve městě.
Hospodářský rozvoj s sebou přinesl zlepšení komunikačních prostředků, byly zřízeny poštovní stanice a telegrafní úřad. V roce 1897 spojily Dobříš s Prahou železniční koleje. Začalo se s výrobou rukavic, která se později stala nejvýznamnější oblastí dobříšského průmyslu, po druhé světové válce se Dobříš dokonce označovala jako "město rukavic".

Zámek Dobříš
Dobříšský rokokový zámek přestavený v letech 1745 - 1765 patřil Mannsfeldům (později Colloredo-Mannsfeldům) až do roku 1942, kdy ho vyvlastnila německá říše. Po válce ho pro změnu znárodnil československý stát a svůj domov zde na několik desetiletí nalezli socialističtí spisovatelé, kteří sem jezdili za odpočinkem.
Do soukromého vlastnictví se zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrátil v roce 1998. Památku, jež se pyšní bohatou výbavou interiérů a upravenými parky, lze navštívit v rámci prohlídky, část zámku slouží jako restaurace a hotel.
Prohlídka expozice trvá přes hodinu, návštěvník projde řadou salónků a sálů, seznámí se s historií objektu, jeho majiteli i zvyky dávných dob, kdy ženy do vlasů zaplétaly akvária a muži jim do nich nosili rybičky...
V zrcadlovém sále mohou milovníci hudby čas od času navštívit koncert. A jsou-li milovníky i v jiném slova smyslu, mohou v něm oslavit třeba i svatbu. A jako praví zámečtí páni mohou mít hostinu v zámecké restauraci a strávit noc ve svatebním zámeckém apartmá.

Desátý život
Založení, rozkvět v době Lucemburků a úpadek za husitských válek v Čechách zažilo skoro každé druhé město. Boje ustaly a přišlo obnovení. A tím by už příběh některých míst mohl s pocitem dlouhé historie končit. Pro dějiny Dobříše to však znamená pouhý začátek. Ten největší propad a beznaděj měly teprve přijít. Osmkrát vypleněná, z toho třikrát vypálená a navíc jednou zdecimovaná morem. A přesto ji nikdy neudolaly.


Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše byl zřízen v domě, kde spisovatel pobýval v posledních třech letech svého života. Je věnován i osobnosti jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové a samostatnou expozici má v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.
Snímek: ČTK

Vzpomínka na Karla Čapka
Návrat do doby předválečné s autentickou vzpomínkou na snad nejslavnějšího českého spisovatele 20. století zažijete při návštěvě Strže u Staré Huti, pár kilometrů od Dobříše. Do vily pod hrází rybníka Strž jezdíval na letní byt Karel Čapek. Od roku 1963 v domě funguje jeho památník.
Vila původně sloužila úředníkům nedalekých železáren. V roce 1935 ji od Colloredo-Mannsfeldů koupil diplomat a literát Josef Palivec a v tomtéž roce ji daroval Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové jako svatební dar. Následující tři roky se Čapek osobně věnoval úpravám vily i zahrady. Manželé ve Strži trávili hodně času. Vzniklo zde drama Matka, cestopis Cesta na sever, román První parta a další díla.
V přízemí domu můžete navštívit muzeum Karla Čapka: nechybějí informace o jeho životě, ukázky z děl, fotografie a osobní věci včetně psacího stolu. Čapkově manželce se věnuje první patro, kde je vystaveno množství fotografií a osobních předmětů, divadelní kostýmy atd. A podkroví pak patří expozici o jejich rodinném příteli, novináři a spisovatelovi Ferdinandu Peroutkovi.
K vile patří velká zahrada, kde se pořádají koncerty. Nádherný pozemek s romantickou řekou ze dvou stran ohraničují turistické stezky. Návštěvník také může absolvovat značenou Čapkovu stezku. Jde o asi 7km okruh místy, kudy se Čapek procházel. Začátek je u hráze Stržského rybníka, pokračuje se územím, kde v minulosti působilo několik malých hamrů a dojde se k říčce Kocábě, kde se nachází nedávno rekonstruovaný historický kamenný most. Zajímavé je také Čapkovo oblíbené místo - kopec nad domem, kde je zasazen obelisk s krmítkem pro ptáky. Odsud je krásný výhled na rybník i do kraje.

ANNA CHRÁSKOVÁ