Nejčastěji užívané plasty v domácnosti

Polykarbonát
Materiál objevil v roce 1958 Hermann Schnell. Vyznačuje se především vysokou houževnatostí a rozměrovou stabilitou. Vyrábí se z něj nábytek a bytové doplňky, kompaktní a DVD disky, pláště počítačů i mobilních telefonů. Jako náhrada za sklo slouží k zastřešování světlíků a zimních zahrad. K jeho přednostem patří odolnost vůči extremním teplotám od -50 do +135 stupňů Celsia, dále rezistence vůči UV záření - zachovává si tak svůj původní barevný odstín, nežloutne a nebledne. Vyrábí se ve stovkách barevných odstínů a může být transparentní jako sklo.

Akrylát
Polymetylmetakrylát, jak se tento materiál oficiálně jmenuje, vynalezl v roce 1932 John Crawford. Má nejvyšší povrchovou tvrdost ze všech plastů, nejlépe tak odolává poškrábání. Právě z akrylátu jsou "plastové" vany, vaničky a umyvadla, ale také nábytek, stínidla lamp nebo LCD displeje. Setkat se s ním můžete i v exteriéru, kde se z něj dělají protihlukové stěny a dělicí příčky. Akrylát je vhodný do teplot od -25 do +90 stupňů Celsia, odolává povětrnostním vlivům a UV záření. K jeho přednostem patří velmi dobré optické vlastnosti (lepší než u skla) a snadná barvitelnost. I v tomto případě se dá vybírat ze stovek barev včetně transparentních.

Silikon
Princip takzvaných silikonových eleastomerů našel v roce 1943 Frederic Stanley Kipping, který se věnoval jejich studiu téměř padesát let. Oproti ostatním plastům je tento materiál měkký a elastický. Vyrábějí se z něj například pečicí formy a misky, savičky pro děti nebo těsnicí tmely. Má totiž dobré izolační vlastnosti - a to nejen tepelné, ale slouží i jako izolant elektrického proudu. Přitom je vhodný do každého prostředí - odolává mrazu až -40 stupňů, některé typy dokonce neztrácejí své vlastnosti ani při mínus 90 stupních. Podobně čelí i vysokým teplotám až 200, krátkodobě i 300 stupňů Celsia.