Česko-Slovensko na cestě k euru


Vláda nedávno definitivně odpískala přijetí eura v plánovaném roce 2010 s odůvodněním, že není schopna udržet bobtnající rozpočtové schodky pod "pokličkou" tří procent HDP.
V příštím roce tedy ještě nedojde k ukotvení kursu koruny k euru. Vypadá to, že nás Slováci nepředběhli pouze v odvážné daňové reformě či spuštění důchodové reformy, ale předběhnou nás i v přijetí eura, a to o několik let.


Euro za šest let?

Vláda a národní banka budou muset vypracovat novou eurostrategii a není pravděpodobné, že nový plánovaný termín bude dříve než rok 2012. Naproti tomu Slováci ukotvili svou korunu k euru v rámci tzv. ERM II (evropský směnný mechanismus) již v listopadu minulého roku a plánovaný termín vstupu do Eurozóny v lednu 2009 vypadá nadějně, a to přes naprostou změnu vlády po červnových volbách. Vláda složená z levicového Směru, nacionalistů a Mečiarovy HZDS předložila návrh rozpočtu, který má vysoké šance udržet schodek pod euro-kritériem tří procent HDP.
Deficitní veřejné finance jsou naší dlouhou neléčenou bolestí, kterou budeme muset napravit bez ohledu na euro. Hlavním důvodem k odsunutí vstupu do eura však není díra v rozpočtu, ale vlažné nadšení politiků. Občanští demokraté jsou ovlivněni myšlenkovým poselstvím prezidenta Klause, známého to euroskeptika. Sociální demokraté jsou sice zastánci brzkého přijetí eura, ale jejich nadšení končí při otázce potřebných rozpočtových škrtů.


Realismus populistů

Pozice současné slovenské vlády je dosti odlišná. Spojení levicového Směru s nacionalistickou stranou a HZDS vyvolalo množství negativních ohlasů v zahraničí. Slovensko se sice nedostalo do mezinárodní izolace jako za Mečiarovy vlády, ale nedá se říci, že by se návštěvy do Bratislavy zrovna hrnuly. Přijetí společné evropské měny v termínu, ke kterému se zavázala trhy i ekonomy milovaná vláda Mikuláše Dzurindy, má pomoci zvýšit důvěryhodnost Ficovy vlády na mezinárodní scéně. Premiér Fico je díky tomu ochoten zapomenout na velkou část svých populistických slibů, aby udržel rozpočtový schodek v mezích eurokritérií.
Zajímavá je i odlišná pozice obou centrálních bank. Slovenská národní banka (NBS) velmi razantně prosazuje přijetí eura v nejbližším možném termínu. Za pomoci masívních devizových intervencí odrazila v červenci pokus spekulantů oslabit kurs koruny mimo povolené pásmo. V napjaté situaci centrální bankéři přesvědčili premiéra Fica, že nestačí vyhlásit závazek přijmout euro v plánovaném termínu, ale i zapomenout na velkou část slibovaného nárůstu rozpočtových výdajů.
Její česká sestra není do brzkého přijetí společné evropské měny zdaleka tak žhavá. Je sice pravda, jak se dříve vyjádřil viceguvernér Miroslav Singer, že "kapr také nerozhoduje, kdy bude štědrovečerní hostina". "Kapr - ČNB" se však do do štědrovečerní hostiny rozhodně nehrne. Od odchodu pana euro viceguvernéra Oldřicha Dědka není v bankovní radě nikdo, kdo by na brzký vstup do euroklubu tlačil.


"Hurá euro"? Zapomeňte!

Ať už prezident Klaus jmenuje na místa dvou členů bankovní rady v nadcházejících týdnech kohokoli, jejich mottem dost pravděpodobně nebude "hurá do eura" .
Jestliže v opoždění našeho vstupu do eurozóny za Slováky hraje lví podíl menší nadšení jak politiků, tak centrálních bankéřů, je dobré se ptát na otázku ekonomické výhodnosti přijetí eura v obou zemích.
Přijetí eura je pro všechny země, které vstoupily před dvěma lety do EU, povinné. Nesporným výhodám eura budou kontrovat i četná rizika. Tím hlavním je ztráta měnového kursu, který dává ekonomice pružnost reagovat. Jestliže my vděčíme posilování koruny za nízkou inflaci v době růstu ekonomiky o pět procent a více, tak Slováci ještě více. Slovenská ekonomika v posledních letech roste rychleji než naše a slovenská koruna je v podobném trendu posilování vůči euru jako ta naše. I přes úrokové sazby na pěti procentech však mají naši sousedé problémy s inflací. Zatím ne moc velké, ale bez pomoci silné koruny a s úrokovými sazbami nastavenými ve Frankfurtu tyto problémy přijdou ještě ve větší míře. Nejprve v podobě přehřátého hospodářského růstu ruku v ruce s vyšší inflací. A později v podobě obtížného hledání konkurenceschopnosti v době recese.


Později, ale vítězně?

Zdá se, že nás Slováci i v závodu o přijetí eura předběhnou o několik let. Oproti prohranému závodu v otázce daňové či důchodové reformy však velká lítost není na místě. Ponechání si koruny o několik let déle nám pomůže lépe překonat nástrahy, které makroekonomický vývoj přinese.
S trochou nadsázky můžeme říci: I neschopnost může někdy přinést užitek, i když pouze jako vedlejší produkt.
Autor je hlavním ekonomem Citibank