Volný pohyb a daleké cesty

Volný pohyb a daleké cesty

David Nonis je nespokojen. Skutečnost, že se hráči mohou stát zcela volnými už ve věku 25 let, jde generálnímu manažerovi Vancouveru na nervy. Před uzavřením nové kolektivní smlouvy musel hráč dosáhnout požehnaného věku 31 let, než se mohl začít ohlížet nesvázán jinými zájmy než svými. Teď se ale třeba takovému Pittsburghu může stát, že Sidneymu Crosbymu nebo Jevgeniji Malkinovi bude pouhých 25, a už budou volní jako ptáčci.

Ale to ještě nic není. Nonis se také zlobí kvůli tomu, jak se v posledních letech staví program ligy. Po skončení výluky se komisionář NHL Gary Bettman usnesl, že bude dobré získat fanoušky zpět takzvaným lokálním rivalstvím. Asi v tom smyslu, jako se nesnáší Hradečáci s Pardubičáky, nebo v NHL Calgary s Vancouverem, nebo oba výše zmíněné týmy s Dallasem či Edmontonem, o Anaheimu, San Jose a Los Angeles nemluvě. Zášť mezi Spartou a Slavií bude proti tomu dětskou hrou.

Proto všechna mužstva uvnitř divizí sehrají se všemi soupeři osm utkání za sezónu, rozhodl Bettman, zatímco s ostatními z téže konference, ale z jiné divize, budou hrát za stejnou dobu čtyřikrát a s kluby z druhé konference nejvýš jednou do roka. Čímž se stalo, že třeba senzačního Rusa Alexandera Ovečkina viděli fanoušci v Západní konferenci teprve letos, a bude-li sestavování programu pokračovat jako dosud, uvidí ho zase až za tři roky.

První rok po ukončení výluky to fanoušci jakž takž snášeli. Pak si uvědomili, že to není zrovna výhodné, což generální manažeři věděli už delší dobu. Západní kluby prodělávají na cestování, protože musí překonávat mnohem větší vzdálenosti než takoví Rangers, kteří si zajedou třeba do Filadelfie autobusem místo letadlem a stihnou to do vlastních postýlek tak, aby mohli ráno zase trénovat. Když letí výprava Calgary či Edmontonu do Vancouveru, je to v obou případech hodinka v letadle, a přitom je to vzdálenost na severoamerické poměry jako za rohem.

Co teď? Pokud jde o otázku volných hráčů, tam se liga Nonisovi moc nesmála, jen mu připomněla, že musela být v této otázce pružnější, než si přála, ale že za to výměnou dostala platový strop. A zrovna ten může způsobit, že nové hvězdy zůstanou tam, kde začaly jen proto, že jim nikdo jinde nebude moci nabídnout víc. Kromě toho liga tvrdí, že pravidelná obměna je prospěšná, což hokejové znalce značně rozveseluje, neboť vědí, že k tomu, aby vzniklo vskutku pořádně mužstvo, je zapotřebí času, v němž jádro klubu zůstane beze změny.

Vášnivější debata se tudíž rozhořela v otázce soutěžního programu. Generální manažeři se v úterý sešli, aby posoudili současný stav, vyslechli názor soutěžního výboru a začali přemýšlet o doporučeních správní radě.
První se ozvali hráči, kteří shodně řekli, že to schválně nechali první sezónu po výluce bez komentáře, protože chtěli vědět, zda se stane, v co liga doufala. Nestalo se. Nevraživost se stejně rodí teprve v play-off, bez ohledu na lokální rivalitu. Změna by tudíž byla na místě.

Hráči ovšem nemají starosti generálních manažerů. Ty zajímá, co dělá položka "cesty" s jejich rozpočtem. Je nabíledni, že papaláši z východu nebudou chtít ani slyšet, že by se něco mělo měnit. Usnesení generálních manažerů je ovšem jen poradní. Zda se v létě povznesou i majitelé nad své malicherné zájmy a podřídí se zájmům ligy, to je jiná otázka.
Peter_adler@canada.com

Autor je kanadský novinář působící v Edmontonu