J. Kastl: Cena plynu se odvíjí od ceny ropy a je relativní

Cena plynu se odvíjí od ceny ropy a je relativní

* Přesně před rokem jste nám řekl, že cena plynu by měla v budoucnu klesat. Nyní se vaše slova potvrdila, domácnosti už zaplatí méně. Podle čeho jste tak soudil?
Čtyři pětiny ceny zemního plynu pro konečného zákazníka u nás tvoří cena, za kterou je nakupován v zahraničí. Cena plynu se odvíjí od ceny ropy, která rostla již téměř pět let. Ze zkušeností odborníků zabývajících se sledováním vývoje cen různých komodit a řízením komoditních rizik se dalo předpokládat, že dříve nebo později se trend obrátí. Historický rekord souvislého růstu cen nějaké komodity, tzv. "býčí trh", byl čtyři roky a jeden měsíc. Ropa tak zlomila světový rekord v růstu cen komodit za posledních 180 let. Zatím však vždy platilo, že pokud cena rostla dostatečně dlouho, vyvolala dodatečné investice, které doplnily chybějící nabídku, a růst cen se zastavil nebo ceny následně i klesaly.
* V posledních dnech už se OPEC rozhodl snížit těžbu ropy, a přesto její cena neočekávaně opět klesla. Jaký odhadujete dnes další cenový vývoj ropy a zemního plynu?
Ještě letos v létě v době summitu G8 byla cena ropy 76 dolarů. Od té doby neuplynuly ještě ani čtyři měsíce a její cena klesla skoro o třetinu. Nedávno už cena barelu klesla na 56 dolarů a to je trend, který se očekával. Nelze říci, jak dlouho ještě bude klesat, už zřejmě nikdy nebude stát barel ropy 13 dolarů. Ale cena ropy nyní klesá proto, že západní země v čele s USA mají velké zásoby ropy a ropných produktů. Dalším důležitým faktorem bude vývoj světové ekonomiky. Pokud bude pokračovat zpomalování ekonomiky USA a pokud by se projevil její negativní vliv na další oblasti světa, mohlo by to podpořit tlak na další postupný pokles ceny. K růstu by naopak mohly vést geopolitické faktory, zejména politická nestabilita některých zemí a obavy z terorismu.
* Přesto zemní plyn patří stále mezi ta dražší paliva...
Ale i cena plynu je relativní. Srovnáte-li např. cenu benzinu u nás v 80. letech s průměrnou mzdou tenkrát a dnes, je dnes benzin dokonce levnější a podobně je tomu i u zemního plynu. Barel ropy stál v 80. letech 37 dolarů, což je více než 50 % dnešní ceny, ale nominální mzdy stouply určitě téměř desetkrát!
* Čtvrtina evropských potřeb plynu je kryta dovozem z Ruska, k nám dokonce dovážíme tři čtvrtiny veškerého plynu z Ruska. Mohou se vyskytnout obavy ze vzniku ekonomické závislosti na Rusku. Lednový "plynový" spor mezi Moskvou a Kyjevem to jen umocnil. Jaký je váš názor - jsou tyto obavy na místě?
Pro Evropu jsou důležité dodávky surovin z Ruska. Podobně pro Rusko jsou důležití evropští odběratelé jeho surovin. Příjmy z exportu plynu a ropy do zemí Unie tvoří většinu devizových příjmů ruské státní pokladny. Každý ví, že k žádnému zvláštnímu výpadku v zásobování nedošlo nikdy ani v době, kdy paralelně probíhaly v Evropě výrazné revoluční politické změny. Nechtěl bych zjednodušeně hodnotit spor mezi Moskvou a Kyjevem o dodávkách plynu, ale osobně to nepovažuji za příklad pokusu o politické či imperiální vydírání ze strany Ruska. Celkem byly od roku 1972 z Ruska už bezpečně dodány stovky miliard metrů krychlových zemního plynu do celé Evropy. Domnívám se, že tomu nebude jinak ani v budoucnu. Problémem začíná být stále vyšší energetická spotřeba energií včetně plynu, ta roste velmi rychle. Na druhé straně je třeba chápat zájem Evropy o získání určitých záruk od Ruska na spolehlivost dodávek. Evropa musí řešit krytí svých budoucích energetických potřeb a poskytnutí záruk by usnadnilo rozhodování o dalších dovozech.
* A nemůže se stát, že budeme donuceni platit Rusku vyšší cenu?
Cena zemního plynu, a tím také cena ruského zemního plynu, se nestanovuje v Kremlu, určuje ji světový trh s komoditou, stejně jako se od ní odvíjí cena u nás.
* Rostoucí závislost na importu ropy a plynu je společná všem zemím EU. Domníváte se, že je správné, aby se členské státy EU dohodly na společné strategii?
Podle mého názoru by to bylo prospěšné. K tomuto tématu byla zahájena na úrovni EU diskuze. Jelikož každá země EU má odlišné složení energetických zdrojů a pro každou je to různě naléhavé téma, lze očekávat složitá jednání.
* V poslední době se projevily rozsáhlé výpadky elektroenergetických sítí, nehrozí něco podobného v plynárenství?
Určitě nehrozí. Na rozdíl od elektroenergetických sítí, kde je třeba udržovat v rovnováze vyrovnanost dodávek a odběrů, plynová potrubí mají schopnost akumulace, která vyrovnává krátkodobé změny. Plyn je na rozdíl od elektřiny možné uskladnit v podzemních zásobnících. Provoz plynovodů není významným způsobem závislý na počasí a je k dispozici bez omezení 24 hodin denně 365 dní v roce. Velkým problémem energetiky obecně je v posledních letech nevytváření vhodných podmínek pro dlouhodobě návratné investice. Příčiny lze hledat v určité kombinaci liberalizace trhu s energiemi, mnoha regulací a dalších státních zásahů. Tyto záležitosti mohou vést k budoucím problémům.
* Začala topná sezona. Společnost RWE Transgas uvádí, že má ve svých zásobnících připraveno na zimu 2314 milionů m3 zemního plynu. Co toto číslo ve skutečnosti pro obyvatele znamená?
Kapacita našich podzemních zásobníků stačí na pokrytí 2/5 roční spotřeby celé republiky. Kdybychom to počítali lineárně, byla by to zásoba asi na pět měsíců. V zimním období je ale měsíční spotřeba samozřejmě mnohem vyšší, což tuto dobu podstatně zkracuje. Přesto platí, že ČR má vytvořeny jedny z nejlepších podmínek pro stabilizaci dodávek v Evropě.
* To vypadá, že nemáte žádné problémy, má plynárenský trh nějaké?
Určitě ano, například investice do energetiky, a zejména dlouhodobé návratné investice, by měly narážet na méně bariér. Také je tu nestejný přístup k energetickým odvětvím. V uhelném hornictví se řada výdajů odvětví platí ze státního rozpočtu. Příkladem jsou útlumové programy, rekultivace a mandatorní sociální výdaje. V plynárenství a dalších odvětvích tyto náklady platí vlastníci ze svých prostředků. Také je tu rozdílné zdanění energií. Elektřina a plyn mají základní sazbu 19 procent, teplo má výjimku 5 procent. To deformuje cenové rozhodování při výběru různých druhů paliv a kromě toho připravuje státní rozpočet minimálně o několik miliard korun ročně. Jedná se o ekologické daňové reformě nebo jiné vhodné formě zohlednění produkce škodlivin. Tady napjatě očekáváme, zda výsledek jednání přispěje k posílení role zemního plynu v palivoenergetickém mixu České republiky, protože zemní plyn je dostupné fosilní palivo, které při spalování nejméně znečišťuje životní prostředí a měl by mít nulové nebo nejnižší zdanění.
* To už se tedy lidem nevyplatí topit uhlím?
Oprávněně lze předpokládat, že bude všeobecně sílit tlak na omezování produkce škodlivin, zvyšování účinnosti technologií a snižování energetické náročnosti. I uhlí má a musí mít své místo v palivoenergetickém mixu. Jeho uplatnění by však mělo být podporováno tam, kde bude jeho spalování splňovat výše uvedené a další požadavky. Je otázkou, zda tyto parametry budou schopny plnit spotřebiče domácností. Dnes se využívání uhlí opírá zejména o jeho nižší cenu. Je ale další otázkou, jak dalece je při zohlednění všech parametrů opodstatněná. Zde hraje významnou roli zájem, ochota a zodpovědnost politiků a státní správy k nastavení dlouhodoběji platných podmínek pro rozhodování investorů - včetně domácností.
* Podle odhadů energetických konzultantů Anthonyho Froggatta a Mycleho Schneidera, uveřejněných v publikaci The World Nuclear Industry Status Report, bude mít světový jaderný průmysl v příštích letech velké problémy... Jaké jsou tedy alternativy?
Žádné v současné době dostupné palivo sloužící jako zdroj energie není jedinečné natolik, aby jeho stoprocentním využíváním bylo možné řešit krytí veškerých energetických potřeb. Proto hovoříme o nezbytnosti palivoenergetického mixu čili určité skladbě paliv. Předností zemního plynu je, že z dostupných fosilních paliv je ekologicky nejšetrnější a lze ho využívat vysoce efektivním způsobem. U jaderného paliva zůstávají dosud nevyřešeny otázky skladování jaderného odpadu, značné emise tepla, velice nízká účinnost primárního paliva, omezená výkonová regulace a v neposlední řadě katastrofické důsledky technického selhání nebo lidského pochybení. Za vše hovoří i fakta, že v USA nebyl od roku 1984 uveden do provozu ani jeden nový blok jaderné elektrárny a Japoncům letos prodaná společnost Westinghouse neměla zakázky na výstavbu jaderných elektráren již po více než 30 let. Otázkou jsou i zásoby uranu a jeho cena. Jaderná energetika Ruska potřebuje ročně tři tisíce tun přírodního uranu a 10 tisíc tun tohoto paliva vyváží, přitom jeho cena je na vnitřním trhu třikrát nižší než cena na světových trzích. Je tedy pravdou, že i zde jsou významné problémy.
* To zní, jako že neexistuje žádné řešení...
Žádná okamžitá a jednoznačná alternativa opravdu není, doba levných energií skončila. Základ řešení spočívá v systémových opatřeních směřujících k větší efektivnosti využití energií a snižování spotřeby. Je až neuvěřitelné, že např. USA se svými 5 procenty světové populace spotřebují 30 procent světových zdrojů energií a z toho skoro 3/4 jen pro provoz automobilů. V Evropě nedávno Evropská komise již zveřejnila akční plán pro energetickou účinnost. Podle něj by spotřeba energií v EU měla do roku 2020 poklesnout o 20 procent. Plán počítá s přísnějšími standardy v oblasti energetické účinnosti a navrhuje finanční podporu energeticky efektivnějších výrobků. Cílem je mobilizovat společnosti, aby nabízely zákazníkům energeticky úsporné automobily, výrobky, služby, budovy a energetické systémy. Komise představila např. i novou dohodu o mezinárodní spolupráci, týkající se energetické účinnosti kancelářské techniky (počítače, monitory, kopírky, tiskárny a faxy), která má na svědomí přibližně 5 % spotřeby elektrické energie v EU.
Snižování energetické náročnosti je bezesporu základem řešení. Ta země, která dokáže náročnost snížit dříve, bude mít v EU před ostatními jednoznačně konkurenční výhodu.
Pro pokrytí optimalizované spotřeby energie je třeba navázat připravenost zdrojů, které budou splňovat parametry maximální účinnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Řešení energetických problémů se neobejde bez zainteresovanosti nás všech.