Žofínské fórum si ministr průmyslu a obchodu Martin Říman vybral záměrně. Tato platforma výměny názorů má již svou tradici a setkává se zde řada významných představitelů českého byznysu. Tentokrát akce, konaná 9. listopadu, neskončila jen u kritických poznámek na adresu nedostatečné koordinace státní správy při podpoře tuzemských vývozců. Martin Říman totiž oznámil, sice již dlouho očekávané, založení České rady pro obchod a investice; ta by měla otevřít dveře vlivu podniktelské sféry na rozhodování proexportních aktivit státu.
Rada by měla, mimo zástupců MPO, MZV a státních orgánů a agentur CzechTrade a CzechInvest, být i shromážděním reprezentace byznysu, která by koordinovala činnost státu v zahraničně-obchodní oblasti.
"Počet členů Rady bude šestnáct až devatenáct a předsedou by měl být člověk z podnikatelského prostředí s velkou zkušeností," uvedl Martin Říman.
Cílem vytvoření této instituce je zlepšit manažersky řízené služby státu v zahraničí. Rada by tedy měla definovat rozsah služeb státu v oblasti obchodu a investic a zajistit vliv podnikatelů na přijímání strategických proexportních rozhodnutí. Rada bude také určovat teritoriální priority v oblasti českého exportu.
Co je ale velice podstatné a pokud se tato myšlenka zrealizuje pro exportnéry poměrně zásadní je to, že Rada by měla mít podstatné slovo v personálních otázkách při obsazování postů pracovníků obchodně-ekonomických služeb státu v zahraničních kancelářích vládních agentur a obchodních diplomatů na českých ambasádách. "Rada by měla dosáhnout toho, že se podstatně prodlouží čas, který pracovníci agentur CzechInvest a CzechTrade a obchodních úseků zastupitelských úřadů v zahraničí věnují práci pro české firmy. Je také zapotřebí odstranit duplicity v činnostech těchto institucí," podotkl Říman.
O zlepšování kvality služeb hovořil na Žofínském fóru i náměstek ministra Martin Tlapa. "Díky Radě budou mít podnikatelé možnost rozsah a kvalitu těchto služeb sami ovlivnit. Navíc díky Radě vznikne jedna síť obchodně-ekonomických služeb státu pro obchod a investice, což bude pro podnikatele velkým přínosem," upozornil Tlapa.
Pár hodin předtím, než ministr Martin Říman přišel se svým oznámením o vytvoření Rady, prezentovali zase zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR svůj přínos k podpoře exportu.
Stručně lze jejich koncepci shrnout do dvou oblastí: zastupitelské úřady ČR mají dostat nový háv řízení a za druhé, čeští ekonomičtí diplomaté na našich ambasádách a konzulátech budou po světě rozmístěni jinak než dosud.
"Změna by se měla dotknout dvaceti procent z celkových 101 obchodních radů ve světě," uvedl David Gladiš, náměstek ministra zahraničních věcí. Podle něj dojde ke snížení počtu obchodních radů v Evropě, například v Dánsku, Irsku, Německu, Slovensku či Maďarsku, posílena by měla být ekonomická diplomacie v Asii - Číně, Indii, Mongolsku a na Blízkém východě. Podle Gladiše jde o přesun obchodních radů do zemí, kde státní podpora a záštita hraje významnější roli při uzavírání konkrétních kontraktů nebo i v zemích, kde má ČR deficit obchodní bilance. K navýšení počtu ekonomických diplomatů však nedojde. "Půjde o změnu s nulovým součtem," dodal.
Proti takové politice je MPO. Ve své Exportní strategii v letech 2006-2010 prosazuje přímo opačný trend, tj. zvýšení počtu pracovníků ekonomické diplomacie ve světě a jejich snížení v centrále. Tento přístup podporují některé podnikatelské svazy.
Uvedené personální přesuny souvisí se systémem řízení českých zastupitelských úřadů, který chce MZV zavést od 1. ledna 2007. Systém řízení, který MPO zavedlo již letos u více než třiceti obchodní radů v zahraničí, by od nového roku měl fungovat na všech českých ambasádách.
Ve svém důsledku změny přinášejí to, že za plnění cílů a strategií budou odpovědni velvyslanci. To je první krok nastavení systému řízení ambasád. Druhým krokem má být zavedení hodnocení pracovníků v zahraničí podle plnění stanovených cílů a měřítek.
Měřena bude spokojenost klientů-firem, čas věnovaný firmám, počet organizovaných seminářů, misí, výstav či veletrhů nebo počet poptávek a oborových příležitostí. Přesně v tomto rozsahu jsou v současnosti hodnoceni obchodní radové z 33 pilotních zemí, v nichž systém zavedlo MPO. Od nového roku by se tedy měl podobně založený systém rozšířit na další pracovníky ambasád.
Ministerstvo zahraničí si od změn, podobně jako MPO od vytvoření Rady, slibuje i zlepšení koordinace propagace všech subjektů v zahraničí a sjednocení prezentace ČR.

Spoluautorka je spolupracovnicí Exportéra