Rusové v Rize žádají práva

Rusové v Rize žádají práva

/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Stačí jen pár vět a je jasné, jak si 38letá Ruska Nina protiřečí. "Mezi námi a Lotyši nejsou žádné problémy. Žijeme vedle sebe, navštěvujeme se, nakupují tady u nás na tržišti," říká Nina nejdřív a ukazuje na řadu kabátů s kožešinovým límcem, které visí v jejím stánku na ruském tržišti v Rize. Vzápětí se ale zakaboní. "Ale Lotyši nemají Rusy rádi. Pořád říkají, že jsme okupanti nebo imigranti. Já jsem se tady přitom narodila, platím daně, tak co. Je ostuda, že nás nechtějí přijmout mezi sebe," rozhořčuje se.
Etničtí Rusové jako Nina tvoří více než čtvrtinu z 2,4 miliónu obyvatel Lotyšska. Přesto velká část z nich nemá stejná práva jako etničtí Lotyši. Po rozpadu Sovětského svazu nedostali lotyšské občanství a dodnes nemohou cestovat, volit, ani pracovat ve státní správě.
Jedinou cestou, jak občanství získat, je naučit se lotyšsky slovem i písmem, zapamatovat si slova hymny a složit zkoušku z místních dějin s otázkami typu: K čemu došlo 17. června 1940? Správná odpověď: Ruská armáda začala okupovat Lotyšsko. "Kdybych chtěla, tak tu zkoušku udělám. Ale nenechám se šikanovat," říká Nina.

Statisíce neobčanů

Ruské tržiště leží jen kousek od starobylého centra Rigy, hned za hlavním autobusovým nádražím. Ve velkých hangárech, kde za první světové války schovávali Němci zepelíny, se dnes prodávají hromady ryb, brambor a pomerančů. Hned za hangáry jsou stánky s cédéčky, většinou pirátskými, a spoustou oblečení.
Právě toto tržiště je symbolem lotyšsko-ruského soužití. Na stáncích bývají lotyšské nápisy, ale všude se mluví rusky. A nad vším se vypíná vysoká věž kopie moskevské Lomonosovovy univerzity, kterou jako dar sovětského lidu zanesli komunisté snad do všech zemí bývalého východního bloku. V té, kterou postavili v Rize, nyní sídlí Lotyšská akademie věd.
Lotyši nemohou bývalým vládcům odpustit, že z jejich země udělali jednu ze svazových republik, a že do ní nastěhovali statisíce etnických Rusů. Proto hned po získání samostatnosti dali lotyšské občanství jen lidem, kteří ho měli už před rokem 1940 a jejich přímým potomkům. "Neobčany", jak jim Lotyši říkají, se tak najednou stalo na 700 tisíc Rusů. Skoro polovina dodnes nesložila kontroverzní zkoušku.
Jedním z nich je i Sergej Kruk, který působí na Rižské univerzitě. "Skládat zkoušku odmítám. Jsem vlastenec, na konci 80. let jsem jako novinář hodně pomáhal hnutí za nezávislost Lotyšska. Slíbili mi, že dostanu občanství, ale nedrží sliby," stěžuje si Kruk.

Munice pro Putina

Lotyšský problém s etnickými Rusy se přenáší i na evropskou půdu. Lotyšsko, které stejně jako Česko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004, slíbilo, že problém vyřeší. Dodnes se ale mnoho nezměnilo. Ruský prezident Vladimir Putin tak s oblibou při jednáních s Bruselem připomíná, že se v unii nedodržují lidská práva.
Lotyši naopak podmínky pro získání občanství letos přitvrdili. Ještě větší pobouření ale už dva roky budí zákon, který ukládá všem školám v zemi učit nejméně 60 procent předmětů v lotyštině. Tedy i těm, kde jsou všichni žáci i učitelé Rusy.
Ne všichni to ale dodržují. "Je rozdíl mezi zákonem a praxí. Zavřu dveře do třídy a nikdo mě nekontroluje, jestli mluvím rusky. Lotyšsky učím, jen když přijde inspektor," říká Lara Žaneva, učitelka na jedné z ruských škol v Rize. Podobně to prý chodí i na úřadech.
Podle Kruka je ale možné, že se přísné zákony přece jen brzy změní. Může pomoci i to, že po rozšíření odešlo pracovat na Západ přes sto tisíc Lotyšů a nahrazují je nově příchozí imigranti, povětšinou právě z Ruska. Počet Rusů v Lotyšsku se tak zvyšuje. "Vláda si začíná uvědomovat, že tato situace je neudržitelná," dodává Kruk.