Prestižní oblečení na výlety a sport už není jen účelové, ale především módní. Kdo dříve nosil lyžařskou větrovku do práce v kanceláři? Jen podivíni a notoričtí sportovci. Dnes je to běžné. Je to jako s hodinkami značky Rolex. Vezmete-li si je na obchodní jednání, všichni pochopí, že se vám daří. Podobnou službu vám při výletu na hory udělá třeba bunda od firmy Vaude nebo Columbia.
Tohle není outdoor
Nový trend vede k tomu, že vedle speciálních obchodů pro opravdové milovníky sportů v přírodě se otevírají krámy pro hledače outdoorového image. Zatím poslední značková prodejna je v Praze v provozu od září. Specializuje se na americké zboží The North Face. "Tady budou nakupovat ředitelé velkých firem a zaměstnanci bank," míní Jindřich Hudeček, který stojí za tímto projektem. "Není to tady úplný outdoor."
Tento horolezec dal jméno řetězci specializovaných obchodů Hudysport, které už téměř patnáct let nabízejí horolezecké a turistické vybavení v každém větším českém městě. Od loňska expanduje na Slovensko.
Outdoorový byznys nabírá obrátky. Zatímco specializované prodejny Hudysportu jsou umístěné vždy někde poblíž městských center, jejich konkurence Rock Point (dříve Alpinus) zabrala dobrá místa v hypermarketových halách.
Prodejny na lepších místech
Vzestup trhu s outdoorovým vybavením je dobře vidět v Praze okolo takzvaného Zlatého kříže. Mezi Václavským náměstím a Národním divadlem je nahuštěno několik specializovaných i značkových prodejen. Dílem je to náhoda, dílem se majitelé obchodů stahují k sobě.
Zatímco americký The North Face otevřel svoji prodejnu v Jungmannově ulici v centru Prahy, jeho konkurence od švýcarského Mammutu otevřela o pár desítek metrů vedle v Charvátově ulici. "Budou k nám chodit bohatší nakupující, ale také chudší, kteří si ušetří dost peněz a budou chtít koupit právě Mammuta," popisoval při otevření svého obchodu podobnou obchodní strategii Jiří Šťastný.
Spolu s Jiřím Hudečkem patřili na přelomu komunismu k československé horolezecké špičce, a proto se nadále oslovují přezdívkami Hudy a Šťáva.
Z druhé strany vidí outdoorový byznys Jiří Hušek. Sám také leze po skalách, ale jeho práce je ve vedení chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zároveň je šéfem skupiny pro rekreaci, sport a turistiku Agentury ochrany přírody: "Outdoor je ve své současné podobě zejména ohromným kšeftem, kde výrobní firmy a cestovní agentury za dělostřelecké podpory reklamy a médií všeho druhu nutí lidi k utrácení co nejvíce peněz ve volném čase. To vše pod diktátem módy a virtuálního dobrodružství, kdy stále více lidí žádá stále více prožitků v přírodě a krajině, a to za nulového rizika a minimálního nepohodlí."
Co vlastně označuje anglické slovo outdoor? Přesně přeloženo: out znamená za, door pak dveře. Ještě před pár lety "za dveřmi" čekaly pohorky, běžky, kanoe a kola. Dnes se pod toto označení schovávají už i takové sporty, jako je golf, sjezdové lyžování, paragliding, nebo adrenalinové aktivity.
Jak si stojí české firmy
Tuzemští výrobci specializovaní na outdoorové vybavení se bojí. Zatím se pohybovali v prostoru mezi extrémně drahými novinkami značkových evropských a amerických výrobců a nepříliš kvalitní levné masové produkce z Vietnamu. V poslední sezóně se ale všechno zamíchalo. Do hry vstoupila Čína a Pákistán. "Číňani už dokáží vyrobit, na co si vzpomenou," říká výrobce sněžnic Sasquetch Martin Voženílek.
Zatímco se zvyšuje kvalita levného neznačkového zboží z východu a tlačí se tak do střední třídy, do stejného segmentu trhu se prosazují značky dříve zaměřené pouze na nejkvalitnější vybavení pro horolezce, turisty, lyžaře a vodáky.
Střední třída, neboli vybavení pro všechny, je totiž zlatým dolem. Tady se nesoutěží o každou desetikorunu. Značka tu už hraje významnou roli, a tak je možno přihodit k ceně nemálo procent právě za ni. Na druhou stranu je to vybavení dostatečně masové, aby se ho vyplatilo vyrobit v ohromných sériích pro celý svět.
Technologický fetiš
Obrovskou výhodou této velkosériové střední třídy outdoorového vybavení, což jsou především oblečení, batohy a boty, je jednoduchý prodej. Například u drahé horolezecké bundy musí reklama, katalogy i prodavači zákazníky neustále přesvědčovat o výhodách, které plynou z její koupě. Personál musí být proškolený, mít poměrně hluboké znalosti a svými zkušenostmi stačit náročným zákazníkům rekrutujícím se z řad extrémních sportovců a klientů hledajících technickou dokonalost. Tím pádem jsou náklady na proškolení a udržení prodavačů hodně vysoké.
To všechno u střední třídy odpadá, protože zákazníci se na takové oblečení nedívají jako na technologický fetiš, ale jako pomůcku pro svou zábavu. Věří, že funguje, tak jak jim to výrobci předkládají. Nepotřebují ho nějak moc zkoumat a spíše hledí, zda je pohodlné a módní. V obchodě jim stačí procházet podél regálů a vybírat podle své chuti. Od prodavače toho moc neočekávají.
Trendy v prodeji outdoorového zboží
* přesun spotřebního vybavení do hypermarketů, drahého do značkových prodejen a funkčního do speciálně zaměřených samoobslužných obchodů
* příklon k internetovým obchodům
* přesun veškerých informací na internet
* začínají se používat promyšlené marketingové strategie (například propojení reklamy a sponzoringu)
