Z ropného vrcholu vede cesta jenom dolů
Každý ví, že světu hrozí vyčerpání zásob ropy. Mnohem méně se ale mluví o akutnějším nebezpečí, jímž je ekonomika její těžby. Zatímco ještě na počátku dvacátého století se ropa nacházela pár metrů pod povrchem, dnes se draze těží z kilometrových hloubek a stále víc také pod mořským dnem. Nejhlubší vrty už se blíží deseti kilometrům. Průměrný ropný vrt v moři hlubokém dvě stě metrů přijde na pět až osm miliónů dolarů, což je desetkrát víc než na pevnině. Ale náklady na několikakilometrový podmořský vrt se už blíží stovce miliónů dolarů. Podobně rostou i výdaje za přepravu ze stále odlehlejších nových nalezišť, cenu bude vyhánět i hlad po energii v explozívně rostoucích asijských ekonomikách. Přitom už od roku 1980 lidstvo každoročně spotřebovává víc ropy, než objevuje v nových nalezištích. Celková světová potřeba energie se ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí do roku 2040. Cenu zvyšuje i skutečnost, že ubývá takzvané lehké ropy, která je snadno zpracovatelná.
Americký geolog King Hubbert zveřejnil teorii, podle níž objem těžby sleduje takzvanou Gaussovu křivku. Zpočátku zvolna a pak prudce narůstá, dosáhne vrcholu a stejným způsobem klesá v důsledku zvyšujících se nákladů na těžbu a růstu cen. I když se už Hubbertova teorie potvrdila pro jednotlivá ropná naleziště, stále ještě mnoho odborníků nevěří v její celosvětovou platnost. Jiní ale soudí, že zlověstný globální Hubbertův ropný vrchol nejen přijde, ale je nepříjemně blízko. Nejčastěji ho kladou do roku 2007 nebo 2008. Nechybějí ani hlasy, že na něm stojíme už od loňska. n
