Jednodušší povolování staveb: razítek přibude

Slibované zjednodušení se však zcela nenaplnilo. K ohlášení stejně budete muset přidat několik razítek a vyjádření.
Zrychlit přípravu, která někdy trvala déle než samotná stavba - především to by měl přinést nový zákon. Samotné schvalování je podle nových předpisů sice kratší, ale počet dokumentů, které musí člověk dohledat a připravit, zůstává.


Razítek přibude
Podle nového zákona číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, kterému se zkráceně říká stavební, je možné například rodinný dům se zastavěnou plochou do sto padesáti metrů s jedním podzemním podlažím ne hlubším než tři metry a dvěma nadzemními včetně podkroví - tedy prakticky každý dvoupodlažní dům se sklepem - postavit pouze na ohlášení. Radost z toho, že už nemusíte absolvovat stavební řízení a nepotřebujete stavební povolení, ovšem není zcela na místě. Ohlášení podle nového zákona je totiž složitější, než jak ho definoval starý zákon.
Ještě v prosinci jste na stavební úřad dodávali žádost o povolení stavby a k ní přikládali projekt zpracovaný oprávněnou osobou, výpis z katastru nemovitostí, snímek z katastrální mapy, a pokud to úřad vyžadoval, také stanoviska dotčených orgánů, mezi něž patří například hasiči nebo hygienici.
Podle nového zákona ohlašujete stavbu na jednotném předepsaném formuláři, který rozhodně nelze označit za jednoduchý, k němu přikládáte většinu dokladů jako ke stavebnímu povolení a navíc souhlas všech sousedních majitelů pozemků. To znamená, že musíte obejít nebo obeslat všechny sousedy a na úřadě doložit, že proti stavbě nic nemají. Dříve tuto práci dělali pracovníci na stavebním úřadu. Pokud se vám to nepovede nebo někdo bude proti, musíte absolvovat stavební řízení. Tedy stejný proces jako u domů se zastavěnou plochou nad sto padesát metrů čtverečních.
K ohlášení je ještě nutné připojit územní souhlas. "Tedy rozhodnutí úřadu, že je možné stavbu na určitém místě postavit, jak zde bude řešeno napojení na sítě a podobně," popisuje Jaromír Jech, ředitel developerské společnosti Wadia, která staví například novou Zahradní čtvrť na Zbraslavi. "Tento souhlas je výsledkem územního řízení, případně někdy může stavební úřad povolit kratší proces, takzvané územní rozhodnutí."
"Územní řízení, které musí každý zájemce o stavbu domku absolvovat, je mnohem složitější než podle starého zákona," říká Ladislav Bukovský, majitel znalecké a expertní kanceláře specializující se na vyhledávání a řešení vad staveb. "Zatímco dříve se zpravidla spojilo přidělení stavebního povolení a územního souhlasu v takzvané sloučené jednání, nyní to nejde. Zájemce tak musí nejen čekat, jak dopadne s ohlášením, ale také absolvovat územní řízení a k němu dodat potřebné doklady nebo si zaplatit výkon činnosti autorizovaného inspektora."

Když máte papíry pohromadě
Kde se tedy ztratilo ono zjednodušení, které nový zákon slibuje? To přichází až poté, kdy na stavební úřad donesete všechny doklady a ten shledá, že jsou v pořádku. Zatímco dříve probíhalo zmiňované stavební řízení, které trvalo i týdny, nyní musí být rozhodnuto do třiceti dnů. Přesněji řečeno, úřad má třicet dnů na to, aby ohlášení stavby prozkoumal, a dalších deset na doručení rozhodnutí žadateli. Pokud do čtyřiceti dnů žádný úřední dopis nedostanete, platí pravidlo takzvaného souhlasu mlčky, a můžete začít stavět.
Platnost tohoto souhlasu je jeden rok. "Pokud stavbu do té doby nezahájíte, musíte ji znova ohlásit, a to se všemi doklady," říká Jitka Marečková ze stavebního úřady Prahy 4.
Co znamená termín zahájení? "Práce, které směřují k provedení stavby podle ověřené dokumentace, tedy například i úprava terénu, která musí nutně předcházet vlastní stavební činnosti," dodává Jitka Marečková.
Může se také stát, že úřad bude mít například k podobě stavby výhrady a bude vyžadovat určité změny. Zákon dokonce dovoluje stavbu zakázat. To se ale rodinných domků týká jen výjimečně.

Žádný strach z kolaudace
Oproti starému zákonu není povinná závěrečná kolaudace. Nyní stačí, když stavebnímu úřadu oznámíte dvě data - kdy stavba skončí a kdy dům začnete užívat. Mezi těmito dvěma daty musí uplynout minimálně třicet dnů. Během této doby se k vám mohou dostavit úředníci, aby se přesvědčili, jestli je dům postavený tak, jak ho schválili. Pokud objeví nějaké nedostatky, budete je muset ve stanovené lhůtě odstranit.
Podle Ladislava Bukovského však nový zákon obsahuje také pozitivní věc: autor projektu nese za svou práci zodpovědnost i po postavení domu. "Ukáže-li se, že byl dům postavený přesně podle projektu, a objeví se vada, jde o chybu autora. A musí ji napravit," dodává Ladislav Bukovský.
U domů, které si člověk staví svépomocí, je třeba kromě stavebního dozoru (není na stavbě přítomen stále) mít nově také stavbyvedoucího. Ten dohlíží nepřetržitě na odborné vedení stavby a vede takzvaný stavební deník. V něm jsou veškeré záznamy o provedených pracích, použitých materiálech a další údaje .
Nový stavební zákon sice platí teprve druhý den, ale postupovat podle něj mohou i ti, kteří podali žádost o stavební povolení ještě v minulém roce, a zatím nebylo schváleno. V tomto případě bude stará žádost považována za ohlášení a jako den podání se bere 1. leden 2007.

Některé opravy už hlásit nemusíte
Chcete natřít fasádu stejnou barvou, jakou měla původně? Měníte dřevěná okna opět za dřevěná? Potom můžete začít s prací okamžitě, bez jakéhokoli povolení. O tom, zda při nich budete potřebovat ohlášení nebo můžete opravovat jen tak - bez dokladu - rozhoduje rozsah prací a především to, jestli se změní vzhled domu a například ovlivní požární bezpečnost.
Nejste-li si zcela jisti, do které kategorie vámi plánované úpravy patří, je dobré se předem informovat na stavebním úřadu. Ten má vždy konečné slovo. n

Nejdůležitější změny v novém stavebním zákoně
* Vybrané stavby bude možné zahájit jen na ohlášení.
* Dojde k zjednodušení a zrychlení přípravy staveb, které dnes trvají mnohdy déle než samotná realizace.
* Zajišťuje ochranu nezastavěného území, ve kterém zpřísní podmínky pro umísťování staveb.
* Není povinná závěrečná kolaudace.
* Nově budou jmenováni autorizovaní inspektoři, kteří mohou nahradit stavební úřad při povolování staveb, tito jsou plně odpovědní za své výkony na rozdíl od stavebních úřadů. (ma)

Co je co?
územní řízení - proces, ve kterém se schvaluje vhodné umístění stavby, vliv na životní prostředí, napojení na veřejné sítě a podobně. Výsledkem je územní rozhodnutí. To samotné vás ještě neopravňuje k zahájení stavby.
územní souhlas - pokud to uzná stavební úřad za vhodné - může nahradit územní rozhodnutí.
stavební řízení - jednání, které posuzuje vhodnost a správnost stavby. Pokud se nenajdou žádné závady, je vydáno stavební povolení. To teprve opravňuje k zahájení stavby.

Jak se změní povolování staveb
* Rekonstrukce rodinného domu, včetně vestavby obytného podkroví
DŘÍVE: pokud se nezasahovalo do nosných konstrukcí a neměnil se vzhled domu (výměna oken či střešní krytiny za stejný typ), stačilo ohlášení. Došlo-li k zásahu do nosných konstrukcí a měnil se vzhled či užívání stavby, bylo třeba požádat o stavební povolení a k němu doložit několik dokladů včetně projektu.
NYNÍ: nezasahují-li úpravy nosné konstrukce a nemění se vzhled, není třeba žádná žádost ani povolení. To je výrazné zjednodušení oproti minulému zákonu. Jestliže děláte náročnější úpravy, například vestavbu podkroví, musíte podat ohlášení a další doklady podle požadavku stavebního úřadu. Stejně tak je třeba podat ohlášení třeba u výměny stropních podhledů. Ty totiž mohou ohrozit požární bezpečnost.
* Rodinný dům do 150 metrů čtverečních (s jedním podzemním podlažím do hloubky tři metry a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím včetně)
DŘÍVE: Územní rozhodnutí a stavební povolení, jejichž vydání mohlo probíhat v rámci takzvaného sloučeného řízení. K tomu jste potřebovali žádost, projekt zpracovaný oprávněnou osobou, výpis z katastru nemovitostí, snímek z katastrální mapy, a pokud to úřad vyžadoval, také stanoviska některých orgánů.
NYNÍ: Územní souhlas a ohlášení stavebnímu úřadu - ohlášení podáváte na předepsaném formuláři a doplňujete podobnými doklady jako dříve, plus souhlas okolních majitelů. (ma)