Předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi zbývá do konce mandátu ještě dva a půl roku, už nyní ale přemýšlí o tom, co bude dělat dál.
Podle všeho by se mu líbilo v Bruselu zůstat a řídit unijní exekutivu ve druhém funkčním období. Proto se stále častěji snaží získat přízeň velkých členů unie. Na poslední předvánoční schůzi komise se kvůli tomu prý strhla ostrá hádka.
Tři eurokomisaři, kteří obvykle hájí liberální tržní politiku - Charlie McCreevy, zodpovědný za vnitřní trh, Peter Mandelson, který má na starosti obchod, a Neelie Kroesová, komisařka pro hospodářskou soutěž - Barrosa údajně donutili změnit jeho předchozí rozhodnutí pozastavit trestní řízení proti Německu za porušení unijního práva ve dvou kauzách.
Jen týden předtím ovšem vyhrál naopak Barroso, který zavrhl reformu autorských práv, údajně na nátlak Francie. Podle vysokých činitelů komise, které citovala média, je vše jasné: Barroso se jen snaží získat podporu pro druhý mandát, kterou může získat jen od velkých členských zemí.
Že rovnost mezi členskými zeměmi existuje hlavně na papíře, dokazuje kontroverzní středeční vyjádření německého eurokomisaře Güntera Verheugena.
Verheugen v televizi ZDF prohlásil, že menší členové unie by v budoucnu nemuseli nutně disponovat právem na post plnohodnotného eurokomisaře, ale jen na místo jeho zástupce. Podle Verheugena by jim to prospělo - je prý lepší dělat náměstka v silném resortu než šéfa ve slabém.
Verheugen tak zasáhl do debaty o evropské ústavní smlouvě, která reformu komise včetně snížení počtu jejích členů předpokládá. Nepočítá ovšem s umístěním komisařů z malých zemí na místa náměstků, ale se spravedlivou rotací zástupců všech států na omezeném počtu míst.
Evropská komise se ale bude muset zmenšit. Od ledna má 27 členů a její rozhodování je nepochybně složitější, než když jich u stolu ještě před květnem 2004 sedělo patnáct. Pro nové eurokomisaře se stále složitěji hledají důstojná místa. Dokládají to nejnovější členové exekutivy, kteří se svých funkcí ujímají s novým rokem.
Zatímco Bulharka Meglena Kunevová získala všeobecně uznávané portfolio ochrany spotřebitelů, její rumunský kolega Leonard Orban se musel spokojit pouze s postem komisaře pro mnohojazyčnost, který byl za tímto účelem vyjmut z kulturní agendy Jána Fige3/4a.
Nad potřebou takového postu přitom kroutil hlavou celý Brusel, než se ukázalo, jak velký zájem na něm mají hlavně Francouzi, neustále bojující proti klesajícímu užívání svého jazyka. Že by další ústupek, který by mohl Barrosovi za dva a půl roku pomoci znovu přihrát předsednické křeslo?