Česko má plán, jak řešit krizové výpadky ropovodu Družba. Veškerou potřebnou ropu by mohl v nouzových situacích zajistit ropovod IKL, který do země vede z německého Ingolstadtu. Ten je napájen Transalpským ropovodem (TAL) z italského Terstu. Zástupci vlády a státem ovládané společnosti Mero už zahájili s firmou TAL jednání.
Do rour IKL zatím proudí z Transaplského ropovodu pro Česko 2,5 miliónu tun ropy za rok. "TAL deklaroval, že je schopen zvýšit tento objem až na plnou roční kapacitu našeho ropovodu IKL. Tedy deset až jedenáct milionů tun ropy," uvedl Jaroslav Pantůček, šéf firmy Mero.

Transalpský ropovod zejména dopravuje ropu z tankerů v italském přístavu Terst přes německý Vohburg do rafinerie v Karlsruhe. Se zásobováním by v případě krize měl pomoci i francouzský ropovod SPSE, který dodává do Karlsruhe také ropu od Středozemního moře.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana nejnovější plán v žádném případě neznamená rezignaci na ropu z Ruska. Té do země přitéká ročně ropovodem Družba 5,5 miliónu tun. A je vzhledem k vyššímu obsahu síry lacinější než ta "západní" z IKL.
"Jde výhradně o způsob alternativního zásobování v případě výpadků ropovodu Družba. V takové situaci chceme mít pro příště možnost plně pokrýt potřeby republiky přes IKL," uvedl Říman.
O ropu ze Sibiře dočasně přišly minulý týden kromě Česka také Polsko, Německo, Ukrajina, Slovensko i Maďarsko. Ruský Transněfť zastavil dopravu přes běloruské území s odůvodněním, že Bělorusko nelegálně odčerpávalo jeho ropu.
Podle Římana ale bylo jasné, že spor nebude mít dlouhého trvání. Ministr označil tuto krizi spíše za "štábní cvičení", které jen urychlilo jednání o alternativním způsobu zásobování.
Ropovodem z Ingolstadtu je možné dopravit do Česka jak méně sirnatou ropu z arabských zemí či Afriky, tak i tu ruskou z Uralu. Největší česká rafinerie - litvínovský závod České rafinérské - jinou než ruskou zpracovávat nemůže. Stejně je na tom i rafinerie Parama v Pardubicích. Naopak kralupská rafinerie České rafinérské zpracovává výhradně dražší a méně sirnatou ropu, kterou čerpá z IKL a zčásti také od Moravských naftových dolů.
Podle Římana i dalších politiků a expertů se nyní ukazuje, jak bylo důležité, když se Česko na počátku devadesátých let rozhodlo ke stavbě ropovodu IKL.
Jeho vybudování bylo i hlavní podmínkou ke vstupu společností Shell, Agip a Conocophillips do České rafinérské v roce 1996. Konsorcium těchto tří firem nyní drží v České rafinérské 49 procent akcií, zbylou většinu má holding Unipetrol, ovládaný od loňska polským koncernem PKN Orlen.
"Alternativní zásobování z IKL se pro nás ukazuje jako nezbytné. Nejde jen o výpadky ropovodu Družba kvůli politickým důvodům, jaký byl nyní ve sporu Ruska s Běloruskem. Máme náhradu i pro případ technických problémů či havárie na Družbě," říká mluvčí České rafinérské Aleš Soukup.
Oba ropovody provozuje státem vlastněná firma Mero. Na 59 hektarech v Nelahozevsi u Kralup navíc skladuje 1,3 miliónu tun ropy. Hospodaří se zhruba dvoumiliardovým ročním obratem. Množství ropy, jejíž přepravu zajišťuje, přitom od roku 2000 postupně narůstá až na loňských 7,9 miliónu tun.