Erasmus slaví dvacetiny

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyjádřil uznání programu ERASMUS za jeho klíčovou úlohu v modernizaci systémů vysokého školství v Evropě. Program ERASMUS podporuje mobilitu studentů i učitelů a rozvíjí projekty mezinárodní spolupráce mezi vysokými školami v celé Evropě. Do systému je v současnosti zapojeno devadesát procent evropských vysokoškolských zařízení. Dále řekl: "ERASMUS již přerostl své poslání pouhého vzdělávacího programu. Řadě studentů evropských vysokých škol nabízí první šanci žít v cizí zemi. Stal se společenským a kulturním fenoménem. Jde o vynikající příklad, čeho může dosáhnout koordinace na evropské úrovni v oblasti vzdělávání, a je dobrou předzvěstí nedávno navrženého Evropského technologického institutu, který je, stejně jako Erasmus před dvaceti lety, zbrusu novou koncepcí, jež odráží vizi a víru ve společný evropský postup, který má větší přínos než souhrn osamocených byť vynikajících iniciativ."
Evropský komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mnohojazyčnost Ján Figel' podotkl: "Erasmus zásadní měrou přispěl a nadále přispívá k otevírání vysokoškolských systémů z EU v mezinárodním i evropském měřítku. Těch několik měsíců v cizině bývá i zlomovým momentem v životě tisíců studentů: 80 % účastníků jsou ve své rodině první, kdo studovali v zahraničí." Závěrem dodal: "Mezi nedořešené otázky patří výše příspěvku, neboť stipendium z programu Erasmus je i nadále příliš nízké na to, aby umožnilo účast studentům se slabším finančním zázemím. Proto Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily svou podporu programu, aby jej zpřístupnili většímu počtu studentů, zejména pak zájemcům ze znevýhodněného prostředí."
Program Erasmus byl schválen v červnu 1987. V prvním roce se jej zúčastnilo 3244 studentů. V roce 2005 to bylo již 144 032 studentů, téměř jedno procent celého studentstva v Evropě. Tento podíl je ještě vyšší u vysokoškolských učitelů. Mobilita učitelů v rámci programu Erasmus dosahuje 1,9 % všech učitelů v Evropě, konkrétně jde o 20 877 lidí.

V posledních dvaceti letech využilo stipendií programu Erasmus více než milion a půl studentů, 60 % z nich přitom byly ženy a dívky. Cílem Evropské komise je dosáhnout do roku 2012 celkového počtu 3 milionů studentů a studentek. Podle provedených studií může být účast v programu ERASMUS důležitou výhodou při hledání zaměstnání - stáž v zahraniční vnímají dnes zaměstnavatelé jako cennou zkušenost. Navíc Erasmus byl a zůstává motorem změn v evropském vysokém školství. Pomohl přetvořit systémy vysokého školství v Evropě tím, že se stal inspirací pro boloňský proces, významnou iniciativu k zjednodušení odlišných systémů vysokého školství v Evropě (boloňského procesu se dnes účastní 45 zemí). V tomto ohledu je zajímavé, že všechny vysoké školy z EU, které jsou uvedeny v šanghajském žebříčku, se účastní programu ERASMUS.

Vyšší finanční příspěvek by neškodil
Lukáš Milan, reportér slovenského deníku Pravda, se účastnil spolu s dalšími asi třeceti novináři ze zemí EU setkání u příležitosti oslav 20. výročí programu Erasmus. Jak se ukázalo, má s tímto programem osobní zkušenost.

- Na jaké škole jsi studoval, když ses rozhodl v rámci programu Erasmus odejít studovat do zahraničí?
Študoval som na Univerzite Komenského v Bratislave, Filozofickej fakulte, odbor žurnalistika.

- Nabídla ti tuto možnost sama škola, nebo to byla především Tvoje iniciativa?
Iniciatíva bola obojstranná. Stále som chcel ísť niekam von minimálne na semester, ale vždy som akosi pršvihol termíny, keďže sú niekedy viac ako rok pred ochodom. Ja som typ, čo si plánuje tak maximálne dnešnú noc a nie rok dopredu. No nakoniec som sa spamätal včas a zareagoval som na výzvu našej katedry, ktorá vypisovala konkurz na dve miesta v rámci Erasmu.

- Kde jsi v cizině studoval a jak dlouho? Výuka probíhala v angličtině nebo v jazyce té dané země?
V holandskom Tilburgu som študoval jeden semester svoj odbor - žurnalistiku, ale bolo to trochu špecifické, lebo sme nepreberali teoreticky novinárstvo, ale celý semester bol v podstate jeden projekt zameraný na globalizáciu. Ukončili sme to vydaním časopisu. Zaujímavosťou bolo, že polovicu zo študentov na projekte boli domáci Holanďania a druhú polovicu tvorili študenti z takmer celej Európy. Keďže holandčina nepatrí medzi svetovo ob3/4úbené jazyky, a Holanďania to dobre vedia, tak všetko prebiehalo v angličtine. Navyše takmer všetci Holanďania vedeli po anglicky na ve3/4mi dobrej úrovni. Až na zopár výnimiek, ale to bola väčšinou najstaršia generácia, tak od 65 rokov vyššie.

- Co obnášelo studium po stránce finanční? Přivydělával sis nebo jsi vystačil s tím, co jsi dostal?
Z finančnej stránky to bolo veselé. V Holandsku pracovať je zložité, lebo majú silnú sociálnu sieť a len tak nového do práce nezoberú na jednej strane, potom holandčina a v neposlednom rade som išiel do Holandska študovať a nie pracovať po nociach ako umývač riadu. Z toho som už vyrástol. V podstate ani si neviem predstaviť, ako by som to popri tom stíhal. Štipendium zo Slovenska činilo 280 eur na mesiac, ale vopred mi dali tuším iba 85 alebo 90 percent. Ostatné peniaze mi dopolatili až po návrate. Robia tak kvôli tomu, že inak im študenti nevypíšu ďalšie dotazníky a papiere, čo od nich chcú. Teda štipendium bolo 280 eur a iba nájomne na internáte sme platili 305 eur na mesiac. No a k tomu bolo treba v škole stále kupovať nejaké učebnice, sem tam by som sa rád aj najedol a keď už sme pri tom, tak aj občas zašiel na pivo. Čo sa mi vzhladom na šetriaci režim podarilo fakt iba zopárkrát. Rozdiel som musel platiť zo svojich peňazí. Vedel som rok dopredu, že pôjdem do jednej z najdrahších krajín v EU, tak som sa na to psychicky ale aj finančne pripravoval vopred.
Pracoval som a šetril. Keď som si po celom tom dobrodružstve spočítal, kolko ma to stálo, vyšla mi cifra asi 50 000 slovenských korún. Samozrejme grant do toho nerátam. No ale priznávam, že som nebol stále na suchých rožkoch (ktoré tam ani len nemali)... a sem tam som si doprial... bol som tri krát v Amsterdame, musel som si kúpiť bicykel, lebo bez neho je človek v NL stratený, ale keď bolo najhoršie, Lidl nás vždy zachránil...

- Dalo ti studium v cizině něco navíc než jen znalosti v daném oboru?
Keďže som bol už v piatom ročníku na Slovensku, tak štúdium v Holandsku mi dalo viac po iných stránkach ako obsah štúdia. Skôr som si zopakoval, čo som zo žurnalistiky vedel, a aplikoval to do praxe. Ale oslovil ma iný prístup k vyučovaniu. Teda skôr forma výučby. Niektoré veci by sa dali aplikovať aj na našej škole, čo by som rád niekedy v budúcnosti zaviedol ako vysokoškolský učitel... No a samozrejme jazyk. A v neposlednom rade iné prostredie a kultúra človeka naučí jednak pokore, ale aj tolerancii.

- V čem by se dal program Erasmus ještě vylepšit, aby se stal přitažlivější a dostupnější pro studenty na Slovensku (a ostatně i v Česku)?
Určite by som zrušil nekonečné papierovačky. Úradníci to milujú, ale študenti to neznášajú a nemajú na to nervy. To je prvý krok a potom by sa aj aktivita našich škôl mala zvýšiť pri lákaní cudzích študentov a tým by motivovali vycestovať aj našich študentov von. Nehovorím už o peniazoch.
Nikomu nezávidím vyššie dotácie, keď Španieli mali dvojnásobok, Briti ešte viac... rešpektujem to. Viem, do čoho som išiel. Ale skôr ma zaráža, že študenti zo Slovenska, čo išli do východných krajín, dostávali tak isto ako ja v Holandsku, ale iba za ubytovanie tam platili 4krát menej, a to nehovorím už o ostatných položkách. Čo viem, niektorí na Erasme ešte aj zarobili, resp. užívali si to riadne. Ale samozrejme vyššiu podporu by som privítal, no ale na druhej strane viem, že nemôže štát financovať opíjanie sa študentov v amsterdamských krčmách, ale aspoň trochu prispieť by mohol. Keď ich už podporuje doma, tak prečo nie aj vonku?

Ptala se Zdena Bočarova


Studium v zahraničí = jen samá pozitiva
Ve čtvrtém ročníku studia vysoké školy se naskytla možnost jet studovat do zahraničí. V současné době, díky výměnnému studijnímu programu Erasmus, je možnost vycestovat do veškerých zemí EU. Vše záleží na kuráži a jazykové vybavenosti studenta. Podmínkou výjezdu je totiž znalost cizího jazyka, ve kterém jsou předměty vyučovány.

Já jsem si vybrala Nizozemí a to kvůli možnosti získat holandský inženýrský titul. Jestli i vy chcete jít touto cestou, doporučuji vám se nejprve zeptat na vaší "alma mater", zda existuje takzvaná double degree smlouva se zahraniční univerzitou (dohoda o možnosti studia a získání titulu na dvou různých univerzitách paralelně). Existují i další možnosti, a to osobně zkontaktovat zahraniční univerzitu a následně využít, kvůli financování, program Erasmus. Není-li možná tato eventualita, sami si vyhledejte webové stránky zahraniční vysoké školy a její nabídky stipendií. I to je cesta, jak se dostat k zahraničnímu vzdělání.

Navazující magisterské studium se dá rozdělit do dvou let. První školní rok je na Wageningenské Univerzitě rozdělen do pěti period, i když každou periodu jsou vyučovány dva, maximálně tři předměty. Přednášky, praktika nebo tvorba seminárních prací je na denním pořádku. Samozřejmě, že je potřeba se naučit nějakou tu teorii, avšak většinu času studenti stráví nad případovými studiemi a nejvíce se v těchto případech cení osobní, někdy až kritický názor. V Čechách je celkem běžné, že student stíhá i při studiu pracovat alespoň na částečný úvazek. Nemyslím si, že ve Wageningenu je to možné. Každá perioda je zakončena zkouškou, která trvá 3 hodiny a je pouze písemná. Hodnocení je od 1 až 10 bodů. Aby student uspěl, musí dosáhnout minimální počet 5,5 bodů. Druhý rok studenti musí povinně absolvovat stáž v oboru, která navazuje na diplomovou práci. Možnosti jsou nepřeberné. Od provádění výzkumu v Ugandě, na Srí Lance nebo Kanadě. I když se jedná pouze o půlroční praxe, je to velice cenná zkušenost. Napomůže studentům ujasnit si, v jakém oboru by se v budoucnu chtěli uplatnit.

Dalším plusem studia v zahraničí je seznámení se s lidmi, a to nejen s místními, ale doslova z celého světa. Na kolejích jsou tradicí společné večeře, kam se zvou kamarádi a kamarádi kamarádů atd. Každý se snaží uvařit pro svou zemi typické jídlo, což je výborná příležitost k seznámení se s různorodým kulinářským uměním a dozvědět se i více o kultuře, tradicích a životních podmínkách v dalších zemích světa.

Sečteno a podtrženo, studium v zahraničí přináší jen samá pozitiva.

Monika Mikulecká, studentka Wageningen Universiteit, Management, Economics and Consumer Studies