Platit ženám méně se může firmě vyplatit

Platit ženám méně se může firmě vyplatit

Skutečnost, že ženy zpravidla vydělávají méně než muži, je všeobecně známá. Proč tomu tak ale je? Odvádějí snad horší práci, nebo vůči nim mužští nadřízení jen mají předsudky a raději by je viděli jen v roli žen v domácnosti?
Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že šéfové by kvůli uspokojení svých vlastních předsudků snižovali zisk své firmy. Kdyby totiž mohli dostat lepšího zaměstnance-ženu za stejné peníze, jako platí horšímu zaměstnanci-muži, pak by se vlastně všechny nešovinistické firmy měly o takové ženy prát. To by následně v konkurenčním prostředí mělo platy žen dlouhodobě vyhnat nahoru a eliminovat větší rozdíl se mzdami mužů.
Tři vědci z německé univerzity Erlangen-Nürnberg se rozhodli najít vysvětlení tohoto fenoménu. Podle nich ženy dostávají méně peněz jen proto, že pro ně nejsou tak důležité. To znamená, že své rozhodnutí o tom, zda a pro koho vůbec pracují, nečiní na rozdíl od mužů v silné závislosti na platu.
V řeči ekonomů to zní takto: elasticita nabídky žen a mužů se liší. Pokud firma platí o deset procent menší platy než konkurence, pak se mužští pracovníci snaží odejít. Na to, aby je podnik udržel, jim proto musí dát vyšší plat.
Pokud ale manažeři vědí, že ženy neodcházejí z firmy tak rychle jako muži, pak by jednali logicky, kdyby vyšší mzdu nabízeli výhradně mužům. Diskriminace žen by tudíž byla strategie, která vede k maximalizaci zisku a nepramení z nějakých předsudků.
Na to, aby tato argumentace fungovala, přitom nesmí být naplněn jeden z centrálních předpokladů klasické teorie trhu práce, a sice - dokonalá konkurence na trhu pracovních sil, čemuž životní zkušenost odporuje. Dokonalá konkurence totiž znamená, že firma, která platí o něco vyšší mzdy než konkurent, by si mohla vybírat z široké škály uchazečů. Naopak zaměstnavatel, který platí méně než konkurence, by musel neustále bojovat s velkým odchodem pracovníků. Technicky řečeno, elasticita nabídky práce by byla velmi vysoká.
Stále více se tak prosazuje vysvětlení, které však vychází z jisté pozice firem na trhu práce. Ta vzniká tím, že zaměstnanec z určitých důvodů nerad často mění zaměstnání, například proto, že přesně neví, kdo kolik platí a kde je právě volné místo. V takovém případě by bylo zapotřebí velmi velkých rozdílů v platech firem, aby na ně zaměstnanci reagovali.