Čínská smetánka si hraje s vínem

Čínská smetánka si hraje s vínem

V dřevem obloženém baru vyhrazeném jen pro členy v 50. poschodí soukromého klubu se právnička Jao Ji sklání nad sklenkou vína. Krouží mokem po stěnách sklínky a pak usrkává doušek merlotu ročník 2003 ze státu Washington, píše americký list Washington Post.
"Je dost mladé. Takže to nebude Francie. Na Austrálii mi to nepřipadá... možná Nový Zéland, ten je blízko," směje se Jao při ochutnávání vín naslepo v pekingském klubu Capital. Nakonec společně s přáteli správně odhadne, že se jedná o americké víno a určí i jeho ročník, čímž si připíší nejen pět bodů pro svůj tým, ale také další kousek sebedůvěry pro čím dál tím vzdělanější čínské milovníky vína.
Zájem Jao o importovaná vína začal před pěti lety. Teď jí z úst hladce plynou hodnotící kritéria, když porovnává to nejlepší z Napa Valley s víny z australského údolí Barossa. Během Nového roku utratila více než 2100 dolarů za 14 lahví francouzského bordeaux.
Ale nebylo to vždycky stejné. Vlastně mnoho čínských zákazníků stále zachází s vínem jako s přípitkovým pitivem a občas do sebe zvrhnou celou skleničku, jako by to byl tradiční čínský alkohol paj-ťiou. Výběr vín je v mnoha čínských restauracích stále velmi omezený. A víno je, v porovnání s pivem a dalšími alkoholickými nápoji, drahé. Jenže v současnosti je právě vysoká cena součástí jeho kouzla.

Víno hraje i v reklamě

"Čím dál tím víc Číňanů pije víno, protože je to módní," říká Čou Ning, marketingový manažer pekingské realitní společnosti.
Její reklamy často zobrazují mladé lidi pijící víno, anebo půvabnou ženu odpočívající v lenošce se sklenkou v ruce. "Zahrnujeme víno do našich reklam, protože chceme říct potenciálním zákazníkům, že lidé žijící v našich bytech jsou elegantní, kultivovaní a záleží jim na kvalitě života."
V Číně narůstá počet příslušníků městské střední třídy. Odborníci odhadují, že zhruba půl milionu Číňanů vydělává až 64 000 dolarů ročně. Podle listu Shanghai Daily za prvních devět měsíců loňského roku stoupl import vína o 91 procent. Spotřeba vína vzrostla o 13 procent v letech 2004 až 2005 na zhruba 564 milionů lahví.
"To všechno je součástí honby za luxusním zbožím, kdy muži si kupují obleky Zegna a dámy kabelky Louis Vuitton," říká Don St. Pierre, spoluzakladatel ASC Fine Wines, největší čínské firmy pro import a distribuci vína. "Začalo to s novým vznikem střední třídy a s jejím posunem mezi bohaté lidi."
Víno se stalo nejnovějším módním doplňkem se vším všudy. Studenti se učí vychutnávat bouquet, ředitelé firem se ptají, jak si vybudovat vinný sklep a ochutnávky se neservírují v papírových pohárcích, ale skleničkách, což přitahuje davy kupujících.

Je to jako s autem...

Čínské restaurace začaly nabízet vína, která jsou "plná a tělnatá", a zákazníci je mohou vychutnávat v soukromí V.I.P. salonků.
"Polovina čínských zákazníků neví o vínech nic," říká manažer jedné z luxusních restaurací. "Znají Chateau Lafite, Chateau Margaux, ale nevědí o australských nebo kalifornských vínech. Lidi vědí, že Lafite je špička, něco jako značky Rolls-Royce nebo Dior ...kupují si víno jako hodinky nebo auto."
Víno hraje roli při posilování vlastního postavení a jeho prezentaci při nekonečných večeřích, které jsou nedílnou součástí čínského podnikání. "Předvést se je v Číně důležité. A víno je součástí této show," říká pekingský manažer Alex Remy.