Adam Černý: Kdo otřásá burzami a kam umístit radary

Málokterý jedinec má na ekonomiku takový vliv jako předseda Federálního úřadu rezerv USA. Proto jeho více či méně zakuklené vzkazy či předpovědi vyhlížejí analytici a makléři v takřka nábožném vytržení.

Minulý týden se ukázalo, že skoro stejný vliv jako předseda Federálního úřadu rezerv má ještě někdo. Totiž jeho bývalý předseda.

Hle, promluvilo orákulum

Stačilo, aby v pondělí a potom ještě znova ve čtvrtek pronikla zpráva, že Alan Greenspan vyslovil v souvislosti s americkou ekonomikou slovo recese - a index Dow Jones si to namířil dolů.

Nic nebylo platné, že své odhady vyslovil při uzavřených debatách s investory. Tyto "důvěrné konverzace" zprostředkovává satelit a nahrávat cokoli je sice zapovězeno, ale obsah nakonec stejně pronikne na veřejnost.

Greenspan nevyslovil nic dramaticky převratného, chtěl jen naznačit svou obavu z pohodlnosti těch investorů, kteří se příliš spoléhají, že blahodárná směs nízké inflace a ekonomického růstu bude pokračovat. Proto řekl, že "koncem tohoto roku je možné, ale nikoli pravděpodobné, že se Spojené státy vydají směrem k recesi".

Pythické formulace byly pro Greenspanův styl vždy charakteristické a neztratily na přitažlivosti, ani když je vyslovuje už jen jako bývalý předseda. Na působivosti nic nemění ani fakt, že Greenspanův názor na možný vývoj americké ekonomiky není nijak ojedinělý. Inu, promluvilo orákulum.

Na Kavkaze? Na Ukrajině?

Zatím každá další informace o rozmístění amerického protiraketového systému nabízí více otázek než odpovědí. V pátek se vynořila s odkazem na generála Henryho Oberinga, který má systém na starosti, zpráva, že jednu protiraketovou základnu by Spojené státy chtěly vybudovat v oblasti Kavkazu. To nutně vyvolalo dohady, jak ostře asi zareaguje Rusko, když kvůli vidině instalace deseti raket v Polsku a jednoho radaru v Česku prezident Putin spustil verbální salvu jak za časů studené války.

Zároveň se ale zdálo logické, že třeba Gruzie, kterou se Kreml hospodářskou a komunikační blokádou snažil přimět ke změně kurzu, by o nějakou americkou vojenskou instalaci pro pocit většího vlastního bezpečí mohla stát. Kdo si rád hraje se strategickými scénáři, domyslí si, jak důležité by bylo posílení vazby mezi Spojenými státy a na ropu bohatým Ázerbájdžánem.

Ještě než vypukl rozruch nad kavkazskou novinkou, přišla senzace z Kyjeva, i když oklikou přes Rusko. Internetový deník gazeta.ru ve čtvrtek oznámil, že Ukrajina spolupracuje se Spojenými státy na rozmístění protiraketového systému. Zdrojem zprávy měl být vysoký úředník ministerstva zahraničí USA a provázelo ji tvrzení, že toto téma je předmětem sporu mezi prozápadním prezidentem Viktorem Juščenkem a předsedou vlády Viktorem Janukovyčem, kterého Putin před prezidentskými volbami otevřeně podporoval.

Této interpretaci by odpovídala i Janukovyčova výzva z pátečního vydání hamburského deníku Die Welt, aby se plány rozmístění protiraketového systému ve střední Evropě staly předmětem trojstranných rozhovorů mezi USA, Ruskem a Evropskou unií.

Zatím jen slabý odvar

Jak si ale vysvětlit jinou větu ukrajinského premiéra, že "pokud mluvíme o globálním bezpečnostním systému, může Ukrajina přispět svým dílem"? Kdyby se dohady o rozmístění protiraketového systému na Kavkaze či na Ukrajině měly potvrdit, jisté by bylo snad jen jedno: diskuse kvůli případným instalacím v Polsku a Česku by byly ve srovnání s tím, co by nás čekalo, slabý odvar.

adam.cerny@economia.cz