Německo musí firmám vrátit miliardy z daní

Německo musí firmám vrátit miliardy z daní

Německo včera utrpělo tvrdou porážku před Evropským soudním dvorem. Ten totiž rozhodl, že platné právo největší evropské ekonomiky v oblasti zdanění firem není v souladu s právem evropským. Pro Německo to znamená, že bude muset desetitisícům akcionářů zpětně vrátit část daní, které podle soudu byly nepřiměřeně vysoké.

Státu by tak podle odhadů ministra financí Peera Steinbrücka mohlo chybět až pět miliard eur.

"To by mohlo mít závažné ekonomické dopady," uvedl Steinbrück. Státní pokladna a jednotlivé spolkové země budou muset zaplatit každý celkem 42,5 procenta sumy, zbylých 15 procent budou muset pokrýt obce. Jak vysoká nakonec bude částka, bude záležet na počtu žádostí o navrácení daně.

Daňová diskriminace

Jádrem procesu byla skutečnost, že až do roku 2001 mohli němečtí akcionáři, kteří obdrželi dividendy německých kapitálových společností, část z nich odečíst ze své daně z příjmu. Majitelé akcií zahraničních firem naopak tuto možnost neměli.

To podle názoru soudu představuje znevýhodnění volného pohybu kapitálu v Evropské unii, jelikož pravidlo brání zahraničním firmám získávat kapitál v Německu.

"Členský stát nesmí poskytovat odečet z daní jen na dividendy domácích kapitálových společností," sdělil soud.

Samotné rozhodnutí pro ministra Steinbrücka velké překvapení nebylo. "Něco takového se vzhledem k jiným rozhodnutím již dalo očekávat," řekl.

Překvapením ale pro něj bylo, že se soud nakonec rozhodl státu přikázat vrácení tak vysoké částky vybraných daní. Berlín totiž počítal s tím, že soud přihlédne k současné složité situaci státního rozpočtu a zpětnou platnost vrácení daní časově omezí. Právě to ale soudní dvůr neučinil, naopak výslovně zpětnou platnost svého rozhodnutí potvrdil.

Ještě koncem roku 2005 se přitom hlavní prokurátor soudu Antonio Tizzano vyslovil ve prospěch Německa a chtěl rozsudek časově omezit. Německo navíc argumentovalo tím, že Steinbrückův předchůdce Hans Eichel sporné právo nechal čtyři měsíce po prvním, podobném rozsudku soudu zrušit.

Evropský soudní dvůr si ale nechal povolat další hlavní prokurátorku Christine Stix-Hacklovou, která naopak byla proti časovému omezení.

"Horší výsledek ministr dostat nemohl," cituje ve svém dnešním vydání deník Handelsblatt Jense Kleinerta z advokátní kanceláře Dewey Ballantine.

Pro Steinbrücka znamená rozsudek především další problémy při sanování rozpočtu. I v době dobrého vývoje ekonomiky se mu totiž nedaří snižovat zadlužení státu, a tak i navzdory vyšším příjmům z daní musí letos počítat s novými dluhy ve výši 19,6 miliardy eur. O hrozbě rozsudku sice při sestavování rozpočtu loni vláda věděla, rezervy ale nevytvořila.

Pět miliard, nebo jedna?

Na tom, jak velkou díru do rozpočtu nakonec rozsudek opravdu učiní, se včera odborníci neshodli. Zatím totiž není jasné, kolik lidí opravdu bude moci své nároky uplatnit. Zástupci z Německé společnosti na ochranu akcionářů a Odborů finančních úředníků si tak myslí, že na Steinbrückem obávaných pět miliard nedojde.

"Počítám spíše tak s miliardou," řekl Handelsblattu Dieter Ondracek, předseda odborů. Pět miliard považuje za strašáka, který Steinbrück použil před soudem.