Města budoucnosti, stavěná díky ropě

Barevné animace s plány nejmodernějších budov, čtvrtí, ale i celých měst, se stávají chloubou vládců ropných monarchií v Perském zálivu.

"Bude to unikátní struktura, jedna z nejvyspělejších staveb na světě," prohlašuje Ahmad Saúd Maktúm, předseda společnosti Dubai Aviation Corporation, která staví nejvyšší letištní kontrolní věž, vznikající ve Spojených arabských emirátech.

I celé letiště s kapacitou 120 milionů pasažérů ročně, které vzniká v Dubaji, má být největší na světě. Jeho konstruktéři tvrdí, že "nic většího nikdy neexistovalo".

Ambiciózní projekty, které počínají z peněz z ropy, se rozvíjejí uprostřed pouště. A většinou se pyšní s různými "nej".

V umělém městě, které vznikne u letiště v Dubaji, má žít 250 tisíc lidí, uprostřed parků a moderních budov, se všemi vymoženostmi, včetně osmnácti golfových hřišť.

Pozadu nezůstávají ani Saúdové. Po několika letech schodků se nyní chystá královská rodina "prostavět" rekordní loňský přebytek, který dosáhl více než 70 miliard dolarů.

"Chceme vytvořit elegantní města, kde každý bude mít okamžitý přístup ke všem vymoženostem," řekl Muhammad Šáh, hlavní technolog jednoho ze šesti měst, která vzniknou z ničeho.

Velké vizualizace a plány těchto míst představili Saúdové minulý týden.

"Město krále Abdalláha", největší z nich za 27 miliard dolarů, bude největší soukromou investicí v zemi a jeho výstavba má nabídnout půl milionu nových pracovních míst.

Účelem nového přístavu, který má stát v poušti u Rudého moře, bude i postarat se o 300 tisíc poutníků, kteří tudy každý rok míří na nejposvátnější místa islámu, do Mekky a Medíny. Budou v něm kotvit největší lodě a nabídne rychlé spojení se zbytkem země.

"Bude to prvotřídní místo k práci i k životu," tvrdí na internetových stránkách Muhammad Alabbar, šéf firmy, která město, striktně rozdělené na obytnou, pracovní, finanční, oddechovou a vzdělávací část, staví.

Uvnitř bude například Finanční ostrov, "město ve městě" s nejmodernějšími kancelářemi pro šedesát tisíc zaměstnanců a dvěma obrovskými věžemi.

V podobných "městech budoucnosti", která mají vzniknout v Saúdské Arábii do deseti až patnácti let, mají podle ambicí vlády žít přes čtyři miliony lidí.

"Chtějí vše velké, velké... větší než kdekoli jinde," popsal listu Christian Science Monitor choutky arabských investorů irský stavitel David Hackett.

V Dubaji si nechávají z dováženého indického mramoru stavět obrovskou mešitu, která pojme na 70 tisíc lidí. Ambici překonat světový rekord má výšková budova Burdž Arab, města na největších umělých ostrovech či chystané největší muzeum na světě. Staví se i Dubai Mall, budoucí největší nákupní a zábavní centrum na světě.

Megalomanie je jedním z hlavním rysů stavebních projektů, za které se jen ve Spojených arabských emirátech vydává sto miliard dolarů.

Investoři tvrdí, že vše směřuje ke zvyšování komfortu života ve městech. V Dubaji je například povinná kvóta, jakou plochu musí zaujímat zeleň, a letos se zrealizují desítky projektů, při nichž mají vzniknout nové parky, zahrady či dětská hřiště.

Když se ale zeptali v průzkumech, obyvatelé Dubaje si stěžovali - kvůli stavebnímu boomu dle nich kvalita života upadá.

Kritizují stoupající ceny nemovitostí, nedostatek přechodů pro chodce či dopravní zácpy. Luxusního bydlení je pode nich nadbytek, ale chybějí byty pro méně majetnou střední třídu či migranty.

Stavební boom za peníze z ropy