Kdo zaplatí daně pozdě, nebo málo, riskuje penále

Kdo zaplatí daně pozdě, nebo málo, riskuje penále

Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání a kteří vykáží zisk, mají povinnost nejen podat daňové přiznání, ale daň také zaplatit. Pokud jedno z toho nestihnou včas, riskují postihy. Obecně platí, že je lepší včas podat i neúplné daňové přiznání než žádné.

Jaké jsou sankce

Sankce obecně u daní lze rozdělit do dvou hlavních skupin. V první z nich se sankce týkají nepeněžní povinnosti, kdy poplatník jednoduše něco nesplnil ve stanovené lhůtě (například nepodal včas daňové přiznání). Druhou kategorií jsou nedoplatky daně. Obecně se všechny sankce, které se týkají daní, označují jako příslušenství daně.

Pokud poplatník nepodá včas daňové přiznání (letos je posledním termínem v případě, že jej poplatník vyplňuje sám bez pomoci daňových poradců, pondělí 2. dubna). V případě, že tuto povinnost poplatník nesplní, vystavuje se riziku udělení pokuty. Ta může být udělena na jeden prohřešek opakovaně. V souhrnu však pokuty nesmí přesáhnout částku ve výši dvou milionů korun. Poplatník má možnost se proti pokutě odvolat do 30 dní od doručení. Pokuta, jejíž výše nepřekročí částku pět tisíc korun, může být uložena poplatníkovi blokově.

Sankce při nesplnění nepeněžní povinnosti mají jedno společné. Je jen na finančním úřadu, jestli této možnosti využije, či nikoliv. Zcela jiná situace ale panuje v případě, kdy poplatník má nedoplatky na dani.

Druhou kategorií prohřešku jsou nedoplatky na dani. To je v případě, když poplatník daň nezaplatí nebo zaplatí málo, či zaplatí pozdě. V takovém případě nastupuje penále. To činí 20 procent z dodatečně vyměřované daně, jestliže je daň ve skutečnosti vyšší. Stejné penále je také v případě, kdy je snižován odpočet a v důsledku toho narostla daňová povinnost. V případě, že je snižována daňová ztráta, činí penále pět procent doměřované částky daní.

Daň lze zpětně doměřit

Zamlčovat informace o svém podnikání finančnímu úřadu se nevyplácí. Správce daně má totiž pravomoc doměřit daň až za tři roky zpětně. Tato lhůta může být navíc opakovaně prodloužena. Celkem může finanční úřad vyměřit daň až deset let zpátky.

Jestliže poplatník nezaplatí daň finančnímu úřadu včas, bude platit nejen penále, ale také úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou plus čtrnáct procentních bodů. V současné době úrok z prodlení činí 16,5 procenta ročně.

Jestliže poplatník nemá dostatek prostředků na zaplacení daně a její zaplacení by bylo pro něj likvidační, je dobré tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Poplatník může požádat o posečkání daně či zaplacení daně ve splátkách. Odklad finančního úřadu však může být vázán na určité podmínky. Po dobu povoleného posečkání daně či placení daní ve splátkách se neúčtuje penále.