Anketa před knihovnou: Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetla jako první?
Mám matný pocit, že to byly Hrubínovy Říkanky, jejich ilustrace od Jiřího Trnky mám všechny uloženy ve vizuální paměti, stejně tak ráda jsem si o něco později četla v knihách Český rok, dojímaly a děsily mě smutné české a moravské balady. Přesně si taky pamatuji první přečtenou německou knihu, když mi bylo asi 10 let a učila jsem se německy: Lise und Lotte od Ericha Kästnera.

Co jste četla naposledy?
Úplně poslední přečtená kniha na nočním stolku je soubor povídek Williama Somerseta Maughama Síla okolností, kterou jsem četla po letech znovu a s ještě větším potěšením. Další knihou byla vzpomínková kniha Evy Althammer-Švorčíkové Češi jsou vlastně docela milí... A také Věru Noskovou Bereme, co je. Obě jsou vzpomínkové knihy, přičemž poslední jedna z mála, ve které můžeme najít generační pocity.

Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Já sama si koupím tak v průměru jednu až dvě knihy měsíčně, a hlavně pak odborné knihy a katalogy na cestách v zahraničí. Zaplněnost našich knihoven dostatečně obstarává můj muž.

Jakou knihu jste si koupila naposledy?
Poslední knihu Mileny Lenderové a Karla Rýdla Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století. Knihy Mileny Lenderové jsou vždy obohacením pohledu do světa 19. století ve vztahu k našemu teritoriu.

Jakému typu četby dáváte přednost?
Jak to tak bývá, když má člověk povolání blízko svým zálibám, dávám přednost literatuře faktu, zejména knihám vzpomínkovým, které nejvíce zachycují životní styl a myšlení té které doby. A pak, když je dost času třeba o dovolených, ráda zvolím dobrý román, abych měla čas ho přečíst v jednom kuse...

Četla jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
V poslední době se příležitostně vracím ke knihám klasiků, viz Maugham, které člověk četl v mládí a po letech si v nich najde zase jinou informaci a jiný vztah k současnosti. Podobně je to s knihami Kundery či Škvoreckého z 60. let.

Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Četba rozšiřuje vnitřní obzor, dává možnost prožívat situace a přemýšlet o věcech, aniž by vám prchaly před očima, jako třeba ve filmu.

A vaše tři nejoblíbenější knihy?
To je dost těžké zvolit... asi se ráda vracím k životopisu Karla IV. od Jiřího Spěváčka, kde stále žasnu nad rozsahem císařových zájmů a zodpovědností, kdykoliv ke knihám již zmíněného Maughama, Evelyna Waugha, Aldouse Huxleyho, vůbec k anglické literatuře tohoto typu.

Helena Koenigsmarková (*1947)
Studovala dějiny umění na FF UK, od r. 1971 pracuje v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, napřed jako kurátorka ve sbírce nábytku a kovů se specializací na cín a také později na historické hračky, od roku 1991 jako ředitelka. Odborně se dlouhodobě zabývá středověkými cínovými poutními odznaky (pokud jí na to vybude čas...).