Viktor Kotlán: Budou změny v ČNB k lepšímu?

Budou změny v ČNB k lepšímu?

ČNB se před několika dny rozhoupala ke změnám v měnové politice. Rozhodla o snížení inflačního cíle, začne zveřejňovat, jak kdo z bankovní rady hlasoval o sazbách, sníží počet zasedání k měnové politice a zveřejní trajektorii sazeb, na níž stojí prognóza.

Je to pouhá snaha nových členů bankovní rady o zápis do historických análů, nebo se jedná o ekonomicky opodstatněné změny?

Dolů s cílem

Snížení inflačního cíle z 3 % na 2 % od roku 2010 bude mít ze všech změn největší ekonomický dopad. O snížení se mluvilo již delší dobu, v souvislosti s přijetím eura. Maastrichtské inflační kritérium je totiž nastaveno tak nesmyslně a nevyzpytatelně, že bychom při aktuálním cíli 3 % mohli mít problémy je v budoucnu splnit. Litva se odchýlila o desetinu procenta a je nyní na pár let mimo soutěž.

ČNB ve svém oznámení kupodivu o "Maastrichtu" úplně mlčí. Naopak se zmiňuje o nižších inflačních cílech u vyspělých zemí. To je ale hodně sporná argumentace. Dohánějící ekonomiky naopak potřebují vyšší volnost, aby se všechny změny cenových relací mohly bez umělého škrcení projevit. Poté, co nám přestane pomáhat posilující kurz, skočí inflace pravděpodobně o 1 - 2 procentní body nad úroveň eurozóny. To je zkušenost Portugalska a Řecka, jejichž inflace je dlouhodobě vyšší.

Snížení cíle, které není bez ekonomických nákladů, tak může být pro českou ekonomiku zbytečnou houpačkou. Inflaci a inflační očekávání snížíme, po přijetí eura půjdou zpět nahoru. Přitom ekonomická pozitiva nižší inflace jsou sporná: studie ukazují, že inflace pod 5 % ekonomice nijak neškodí. Je ale fakt, že dlouhodobá inflační očekávání jsou někde na půl cesty mezi aktuálním a budoucím novým cílem, a trhy tak zásadní problém s novým cílem mít nebudou.

Osmkrát ročně a se jmény

Druhou změnou, patrnou již od příštího roku, je rozhodnutí uvádět jmenovité hlasování členů bankovní rady. To se zdá jako dobrý krok. Dosud bylo pro členy bankovní rady obtížné se k sazbám nebo kurzu volně vyjadřovat, neboť se navenek snažili držet jednotný názor. Větší svoboda může vést k posílení disciplinovanosti jednotlivých členů rady. Bez ztráty důvěryhodnosti nebude možné říkat, že sazby by měly jít dolů a pak hlasovat pro jejich ponechání - a naopak.

I rozhodnutí třetí, tedy snížení počtu měnových jednání, je smysluplné. Odráží spíše dlouhodobé zaměření měnové politiky, která by ani neměla reagovat na řadu údajů zveřejňovaných měsíčně. Dokonce bych byl pro ještě menší počet jednání než osm ročně.

Poslední rozhodnutí je z pohledu finančních trhů určitě nejzajímavější. ČNB bude nově zveřejňovat trajektorii úrokových sazeb, na nichž stojí inflační prognóza. Prognóza je klíčovým nástrojem k rozhodování v situaci, kdy sazby působí na ekonomiku s jedno- až dvouletým zpožděním.

ČNB velmi progresivně vychází z předpokladu, že správnou prognózu ekonomiky nelze udělat bez toho, aniž by se vzalo v úvahu budoucí chování měnové politiky. Prognózuje tak i chování sebe samé. A nyní se rozhodla zveřejnit, co si o svém budoucím chování myslí. Jsou zde ovšem dvě otázky.

Raději zdravý distanc

Za prvé, proč neposkytne ČNB trhům plnou informaci o své prognóze, tedy včetně klíčového faktoru české měnové politiky - vývoje kurzu koruny. Prognóza inflace, růstu a nakonec i sazeb je předpokladem o kurzovém vývoji kriticky ovlivněna. Bez jeho zveřejnění je transparence v otázce sazeb jen částečnou cestou vpřed.

Druhou otázkou je, jak si zveřejnění sazeb přeberou finanční trhy. ČNB bude samozřejmě vysvětlovat, že se nejedná o závazek a že nové informace mohou prognózu sazeb a hlavně hlasování členů rady změnit. Přesto je pravděpodobné, že se tržní očekávání velmi rychle přizpůsobí trajektorii uvedené v prognóze.

Aspoň do okamžiku, než bankovní rada ukáže, že měnová politika je "košatá" a že za pár měsíců lze zcela otočit výhledy. Pak lze očekávat zdravý distanc trhů od trajektorie sazeb made in ČNB.

Autor je hlavním ekonomem České spořitelny