Prodej akcií ČEZ má i svá negativa

Ztráta absolutní kontroly nad významnou energetickou firmou, posílení vlivu jejího vedení a nižší výnos z prodeje části akcií, než jaký by stát získal, kdyby prodával až za několik let. To jsou hlavní zápory privatizace sedmiprocentního balíku akcií společnosti ČEZ. O jeho prodeji včera rozhodla vláda.

Akcie firmy by za určitých okolností také mohly kvůli prodeji státního podílu na delší dobu oslabit. Podle bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky rovněž po prodeji podílu vzroste tlak minoritních akcionářů ČEZ na růst cen elektřiny. Než prodej části ČEZ by podle něj bylo čistší prohloubení schodku státního rozpočtu.

To však odmítl premiér Mirek Topolánek. Jeho argument zní: "Při vykazování Evropské unii se stejně sčítá jakékoli financování dopravního fondu se státním dluhem, který je schválen parlamentem. V tomto smyslu by to bylo řešení relativně nejčistší. Ale já nechci vést vládu, která ne vlastní vinou vykáže nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii České republiky, Československa i první republiky. Úvaha, že bychom vykázali schodek 120 miliard, je pro mě nepředstavitelná," řekl na konci února premiér HN.

Ztráta kontroly nehrozí

Nejčastěji zmiňované riziko je ztráta kontroly nad firmou. Tedy fakt, že stát nebude mít po prodeji takzvanou kvalifikovanou většinu, která mu zajišťuje samostatné rozhodování například o změně stanov firmy nebo snižování či zvyšování základního kapitálu.

Ministr financí Miroslav Kalousek však takové obavy nesdílí. "Toto riziko je pouze teoretické, virtuální. Stát v současné chvíli drží 67,7 procenta akcií. Zbytek je v držení zhruba 120 tisíc drobných akcionářů. Největší z nich má 1,5 procenta," uvedl Kalousek. S tím, že si nedovede představit, že by se sešli všichni akcionáři a jednali ve shodě. Kalouskovo tvrzení podporují statistiky energetické společnosti ČEZ. Podle nich se drobní akcionáři valných hromad z velké části neúčastní. Od roku 2002 až do současnosti měl stát na valných hromadách firmy vždy více než 95procentní podíl na hlasovacích právech.

Vydělají všichni

Na transakci naopak podle zástupců vlády i odborníků z trhu vydělají všechny zúčastněné subjekty. Za prvé: akcie prodávané státem si hodlá na burze koupit sám ČEZ. Ten si tím vylepší svou kapitálovou strukturu.

Ostatně, v současné době je kritizován za to, že nedostatečně efektivně nakládá se svým kapitálem.

"Tento krok bychom hodnotili pozitivně díky tomu, že by ČEZ vlastní akcie kupoval na dluh. Na druhé straně, i kdyby ČEZ koupil všechny vlastní akcie - což se pravděpodobně nestane - tak by se jeho poměr dluhu k vlastnímu jmění změnil pouze kosmeticky," uvedl analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.

Za druhé, pozitivních efektů se dočká i stát. Jednak tím, že inkasuje výnos z privatizace, který se očekává v rozmezí 31 až 36 miliard korun.

Navíc nepřijde o většinu prodávaného podílu. V případě, že ČEZ koupené akcie časem zruší a sníží tím velikost kapitálu, nepřijde stát o sedm procent, ale jen o přibližně 2,5 procenta.

"Česko by teoreticky mohlo prodávat deset procent akcií energetické firmy ročně až do roku 2012 a stále by mu zůstal 51procentní podíl," uvádí ve své analýze Tibor Bokor z Wood & Co.

Ministerstvo financí by díky těmto prodejům mohlo získat až 180 miliard korun.

Prodej sedmi procent akcií ČEZ, schválený včera vládou