Naděje: komáří mutanti

Naděje: komáří mutanti

Američtí vědci oznámili, že vytvořili geneticky modifikovaného komára, jenž nepřenáší malárii. Snahu vymýtit jednu z nejsmrtelnějších nemocí na světě tak podle listu The Guardian podpořili poněkud kontroverzním krokem, neboť by to vyžadovalo vypuštění desítek tisíc geneticky upravených organismů do přírody.

Pokusy ukázaly, že geneticky modifikovaní (transgenní) komáři se v laboratorním prostředí rychle přizpůsobí a vytlačí normální komáry, přenašeče malárie. To u některých amerických expertů vzbudilo naděje, že by bylo možné dostat nemoc, kterou se ročně nakazí 300 milionů lidí a milion jich zemře, zcela pod kontrolu.

Plány na boj s malárií prostřednictvím geneticky modifikovaných komárů se objevovaly již v minulosti. Zhatily je ale obavy, že přidáním genů odolných vůči malárii by hmyz natolik zeslábl, že by ve volné přírodě nepřežil. Aby strategie fungovala, museli by se totiž "upravení" komáři rozmnožovat a stát se dominantními.

Vědecký tým pod vedením Marcela Jacobse-Lorena z Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu vytvořil geneticky modifikovaného komára tak, že mu dodal gen, který znemožňuje přenos parazita zvaného Plasmodium. Právě ten je za malárii zodpovědný.

Zvítězili. Ale v laboratoři

Asi 1200 pozměněných komárů pak vědci vypustili do prostoru, kde byl stejný počet jejich přírodních "kolegů" a malárií nakažené myši. Geneticky modifikovaný hmyz časem převládl, po devíti generacích představoval už 70 procent komáří populace. Vědci zjistili, že transgenní komáři žili déle a kladli více vajíček.

Výzkum má však svá "ale". Američtí vědci pracovali s parazitem Plasmodium berghei, který způsobuje malárii u hlodavců, jenže pro člověka je nejvíc nebezpečný Plasmodium falciparum. Ten má podle odborníků jiné vlastnosti a pracuje se s ním obtížněji.

Problémem může být také to, že transgenní komáři se sice stali dominantní v prostředí, kde přijímali nakaženou krev. Když byli ale v kontaktu pouze se zdravými živočichy, tato dominance se ztrácela. K tomu, aby byl boj s malárií úspěšný, je ale podle vědců zapotřebí, aby geneticky pozměnění komáři uspěli i v tomto prostředí.

"Ještě nejsme vůbec blízko tomu, abychom transgenní komáry vypustili do přírody," řekl agentuře AP Jason Rasgon z Univerzity Johna Hopkinse. Vědci se podle něj musí nyní soustředit na parazity nebezpečné pro člověka a vytvořit transgenní komáry, kteří budou rezistentní vůči nim.

Nebude to hned

"Myslím, že to bude trvat deset až dvacet let, než budou vpuštěni do přírody. Ale je těžké předpovědět, co se s nimi pak stane," tvrdí Rasgon. Jiní vědci ale naznačují, že komáři s pozměněnými genetickými vlastnostmi by se do přírody mohli dostat možná již za pět let.

Vědci nicméně budou muset nejprve dokázat, že rezistentní geny nevyvolají ještě agresivnější formu malárie nebo její šíření na další hmyz.